Gran Torino

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)

Clint, jak stárne, vyslovuje se nějak přímočařeji. Jako by si uvědomoval, že už toho je víc za ním než před ním a neni na obkličky čas. V Gran Torino lze od chvíle, kdy se na plátně objeví starej a hodně divnej patron skřípající zuby, předvídat, jak to s cynismem, rasismem a hrdinstvím v tomhle filmu poběží, Clint už to takhle prostě má. Vysílá poselství a chce si být jist, že dorazí ke všem. U takovejch filmů se nedá nebrečet. Moc dobrý 4,5 *. (30.01.2009)

Clint Eastwood je i v osmasedmdesáti ten největší drsňák stříbrného plátna! Téma zahořklého starce znovu nalézajícího vlídnost skrze přátelství se zakřiknutým sousedem je pojato zcela neklišoidně a atypicky. Stejnou měrou se o to zasloužil Eastwood-herec (jehož veterán z Koreje si nebere servítky a nepotřebuje mít ani skutečnou zbraň, aby před ním měli gangstas respekt) i Eastwood-režisér, který po vzoru své postavy představuje starou školu, kdy každá scéna má své místo a význam, nepřečnívá ani vteřina a zároveň se celek nese v poklidnějším duchu ve stále stejném rytmu. Jedinou větší výtku bych směřoval k závěru, v němž se Eastwood rozhodl jít proti diváckému očekávání, což se mu vlastně povedlo, ale nejednoho milovníka oldschool tím připravil o vysněnou tečku za předchozími náznaky. P.S. Píseň ze závěrečných titulků je dokonalá! (08.01.2009)

Clint Eastwood prokazuje, že zdaleka nepatří do starého železa jako herec, jako režisér či jako Drsný Harry šmrcnutý kovbojem z Dalekého západu ve výslužbě. Ať už je Gran Torino o stáří, o hodnotách či o rasismu, každopádně jej nelze přehlédnout. Umě zvládnuté řemeslo s pár drobnostmi, které mi vadily jako ten blbý konec, zbytečně moc neopodstatněné střelby či zasranej kněz, kterej se do všeho sere. Kdo by řekl, že u rákosníků najde větší porozumění než u vlastní rodiny? (10.05.2009)

Nebudu o tomto filmu psát, žádné dlouhé komentáře, tak jak mám většinou ve zvyku, ale shrnu to vše takhle: "Clinte, vždycky si byl, jsi a budeš ten nejsprávnější a nejcharizmazičtější drsňák jaký kdy běhal po filmových plátnech a tímto filmem si mě v tom jen utvrdil!!! Děkuji, že jsem měl možnost shlédnout tenhle snímek. Clinte, seš fakt frajer!!". A jen dodám, že píseň Gran Torino je přenádherná...... (26.12.2008)