Avengers

Pár slov o tom, proč v Avengers nefungují akční scény a jaké to má příčiny. ____ Problém akce v Avengers spočívá podle mě v tom, jak moc je komiksová a jak málo je filmová. Ne každý si to asi uvědomuje, ale mezi akcí v komiksech a akcí ve filmech je obrovský rozdíl, protože obě ty média jsou zcela rozdílná. Zatímco komiks stojí na izolovaných okénkách, film stojí na rozpohybovaných okénkách. Akce v komiksech je tudíž založená na tom, že se v zastaveném okénku zachytí ten nejvýjimečnější moment, kdežto filmy staví na rozpohybovanosti a kontinuitě. Ačkoliv jsou tedy Avengers filmem, akci pojímají komiksově, a to jaksi ne vždy funguje – názorným příkladem toho je souboj Iron Mana s Thorem v lese, kde Thor nejprve třískne s Iron Manem, velká pauza, načež Iron Man práskne s Thorem, další pauza, Thor zase zasáhne Iron Mana atd. Problém je, že taková akce nevyužívá plně potenciál filmového média, které staví na kontinuitě a nikoliv na izolovaných momentech jak z komiksových políček. Nakonec už od samotného počátku kinematografie byla pro filmaře tou největší metou schopnost udržovat kontinuitu, přičemž cokoliv jako porušování plynulosti střihu (godardovské jump-cuty záměrně vypouštějící prostředek záběru) nebo návaznosti záběru (hraní si s pravidlem osy) odsouvalo filmy do oblasti experimentu. Není proto vůbec náhodou, že všechny tři pilíře filmové akce – honička, boj či přestřelka –, které filmaři po celá desetiletí pilovali, jsou z hlediska kontinuity zcela ideální. Jenže jak chcete natočit honičku, boj či přestřelku s komiksovými hrdiny? To nejde. Nefungovalo by to. Těžko může Iron Man s Thorem vézt pětiminutový souboj à la kung-fu, nebo se honit v autech jako normální dvě lidské bytosti (možná to je jeden z nejpodstatnějších důvodů, proč Nolan zrealističtil Batmana, aby mu fungovala akce). Stejně tak se můžeme zeptat, kolik existuje v komiksech kvalitně zpracovaných automobilových honiček či kung-fu bitek? Moc ne, ba téměř žádná. Samozřejmě i Avengers pojímají akci místy velmi filmově, třeba zápolení Iron Mana se soupeři během letu nějakou klasickou honičku dost připomíná, závěr je každopádně ten, že komiksové filmy vypustily džina z lahve, jehož je těžké zahnat zpátky, a bude tudíž nutné vymyslet zcela nový jazyk akčních scén, který by si nějak dokázal poradit s rozdílem mezi tím, jak je akce pojímána v komiksech (jednotlivá okénka vybízející k zachycení výjimečných okamžiků) a jak ve filmech (kontinuální, hladce rozpohybované záběry s minimem průtahů). (02.09.2012)

Nikdy nechcem vyrásť z toho, že sa budem rozplývať a ulietavať si na takomto type filmov. Dokonalé odtrhnutie od reality, v ktorom som chcel aj ja byť na chvíľu jedným z tímu superhrdinov, nech to znie akokoľvek infantilne. Zatiaľ bezpochyby popcorňák roku, v ktorom je všetko takmer dokonale zohraté. Samozrejme mi budú oponovať tí, ktorí nezachytili niektorý z filmov jednotlivých marveloviek, ktoré tvoria základ a východisko pre tento. Môžu sa tak občas stratiť v súvislostiach, čo kazí celkový dojem, ale to je už ich problém. Ja som sa zo začiatku tiež trošku obával, pretože už od prvej FF som mal pochybnosti, či dokáže niekto skrotiť comicsovú tímovku tak, aby nevyzerala smiešne a pôsobila konzistentne. Ale práca Jossa Whedona môže byť vzorom pre ďalšie pokusy, keďže týmto filmom sa s nami Averngers zrejme nelúčia. Tie dve hodiny a dvadsať minút bola radosť sa pozerať na plátno, aj keď nejaké štrbinky by sa našli. Možno voľba jedného záporáka nebola najlepšou voľbou. Každá z postáv si predsa v jednotlivých filmoch poradí so záporákmi tohto typu tvárou v tvár. Takáto enkláva rôznych superschopností si mohla poradiť s väčším bremenom, než bol Thorov sólo nepriateľ. To je ale asi jediné, čo by som vytkol. O kvalite efektov som nemal pochýb, tým viac som bol nadšený, že som dostal dvojitú dávku ako obyčajne. 3D platforma konečne využila to, čo sa od nej očakávalo a nebola len trápnou okrasou a žmýkačkou peňazí. Takže ultimátny zážitok, ktorý som zhltol na jeden šup a bezpochyby poskytol dôvod prečo sa tešiť na ďalšie pokračovania jednotlivých malveloviek. 100%. (06.05.2012)

Na tyhle komiksové hříčky o superhrdinech, kteří spasí svět jsem nikdy moc nebyl (čestnou výjimku tvoří Batman), sem tam mě něco zaujme trochu víc (třeba X-Men), většinou ale na tyhle filmy koukám kvůli efektům, než kvůli ději. A oslavovaní Avengers v tomto směru bohužel nejsou žádnou zvláštní výjimkou - efektů přehršel, ale dějově nic, co by nebylo už 100x podobně zpracováno v jiných filmech. Potěšením pro mé oko tak byla především Scarlett Johansson, která filmu určitě jednu hvězdičku přidala. ;-) (07.12.2012)

Řeším si teď nějaké svoje krizičky a sledování tohoto filmu vytvořilo dokonale odcizenou platformu pro dospění k následujícímu názoru: Myslím si, že jednou se moje odtržení od reality dostane do takové fáze, že bych byla schopná někoho zabít s přesvědčením, že si to svými skutky na sebe přivolal sám. Konec svěřovacího okýnka, internete. K filmu: Názorná ukázka, jak ošemetné je sledovat, co dělá mnoho postav v jednom čase. Zvláště mě zamrzelo promrhání potenciálu dvou bratrů, ale to jen proto, že bratři jsou moje osobní úchylka. Myslela jsem, že se zamiluji do Lokiho, ale absence jakéhokoliv magického oparu nebo alespoň zdání, že opravdu představuje smrtící hrozbu, způsobila, že jsem se zamilovala spíše do Černé vdovy, respektive jejího exteriéru. Opravdu mám raději, když se bojuje za osobní příběh a nikoliv za záchranu světa. (05.10.2013)

Přísahám, že je to poslední 3D, na které jsem šel do kina. Uvědomil jsem si, že 3D dokáže ohromit po X letech vidění světa 2D, pak je to zcela jiná dimenze, která dokáže učarovat, ale po zhlédnutí několika super extra bijáků v 3D kině, jakoby se to otupilo a teď už mi to přijde jako velice přeceňované vylepšení filmů, že skoro bych se až dostal do vln kritických proudů a ještě tak dva tři filmy a úplně bych to zatratil. A zrovna Avengers by byli stejně super, kdyby byli jen 2D. Ono vůbec se těžce takový film hodnotí. Práce mého oblíbeného tvůrce Josse Whedona (Firefly) jde znát a zcela posouvá komiksový žánr zas o kus dál. Je to opravdu moc krásné, ale nesmí si člověk říkat, že je to vlastně strašná blbost. Strašná slátanina novodobých spasitelů, kteří jen vypadají přitažlivě, a to na všech frontách (vlastně se divím, že tam taky nebyl nějaký Vietnamec, aby došlo na uspokojení půlky světa, totiž asijského světa). Nicméně, dokážu pochopit, že mládež, která je od raného dětství masírovaná komiksy o Zeleným, Plechovým, Teplým a Božským , musí u toho slinět a šahat si na příro a na rozjařených uhrovitých obličejích z kina odcházejících mládežníků to bylo jasně vidět. Já, coby zplozenec normalizace, co se ukájel na Fifince a hltal namachrované kousky prchlivého Bobíka, obdivoval intelekt Mišpulína a chechtal se Pinďovi, když metal kozelce ze schodů, této vlně tolik zase nepodléhám. Kdyby byli tito čtyrlístkový hrdinové převedeni do 3D hávu Jossem Whedonem a masakrovali třeba obří mouchy v Třeskoprscích, asi bych se tvářil podobně pitomě spokojeně. Mě zkrátka ten všechen nádherný balast útoku Emzáků a bitvy v ulicích a humorů jak Plecháče, tak i kupodivu Zelenýho tolik nerajcoval. Ale jako složenina předchozích filmů o superhrdinech to funguje brilantně. V podstatě se dá říct, že by to v té scénaristické rovině za daných okolností nemohlo být lepší. (14.06.2012)