Walking Too Fast
Režie:
Radim ŠpačekScénář:
Ondřej ŠtindlKamera:
Jaromír KačerHudba:
Tomáš VtípilHrají:
Ondřej Malý, Kristína Tormová, Martin Finger, Luboš Veselý, Lukáš Latinák, Barbora Milotová, Oldřich Kaiser, Ivana Uhlířová, Iva Pazderková, Jana Janěková (více)Obsahy(1)
Československo, rok 1982. Tomáše zmáhá únava. V odporu proti režimu již nenachází žádný praktický význam, nevidí možnost „vítězství“ a s ním související osobní perspektivu. Dobové poměry navíc žádný nový začátek neumožňují – kromě emigrace. Únik hledá v mimomanželském vztahu s Klárou. Antonín, příslušník tajné policie, se od svého informátora a Tomášova přítele Pavla o nevěře dozvídá. Kláru sleduje. Jeho zájem o ni je však víc než profesionální. Vidí v ní člověka, který by ho mohl zachránit. Možná jeho posedlost jen potřebovala důvod naplno propuknout. Antonínova sebedestrukce, Pavlova zbabělost a Tomášova pasivita tak vytvářejí soukolí zrady, manipulace a pokřiveného vzdoru, který všechny protagonisty nakonec rozdrtí. Pouta jsou thriller s temným příběhem a nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. (Česká televize)
(více)Recenze (686)
"Pouta" byly po dlouhé době český film, na který jsem se opravdu těšil. Už ukázky slibovaly, že se bude jednat o úplně jiný film než na jaký jsme v našich končinách zvyklý a výsledná podoba tomu také odpovídá. Film zpracovává populární a choulostivé československé téma totalitního režimu a rozehrává napínavou a poutavou podívanou. Hlavní plus filmu je v brilantní režii a celkové vizuální podobě, využívající pro mě oblíbené dlouhé záběry, ve kterých vynikne jak zmíněná režie, tak i herecké výkony, které v tomto filmu patří ke špičce, která se v našich končinách jen tak nevidí a vůbec tomu neškodí fakt, že vyloženě známé herce by tu divák hledal marně (když vynechám několikaminutovou roli Oldřicha Kaisera nenašel jsem zde nikoho známého). Převážně výkon Ondřeje Malého by si zasloužil ocenit a věřím tomu, že by si "lvíčka" odnést mohl. "Pouta" jsou opravdu výborně natočené a i přes - možná trochu zbytečnou- dlouhou stopáž nenudí ba naopak, udrží diváka v napětí až do konce. ()
Scénář se povedl, sázka na neokoukané herecké tváře vyšla a spolu s důrazem na dobový detail a působivou hudbu nabízejí "Pouta" věrohodný náhled do nitra jedince s nalomenou psychikou a na patologický vliv jež má na jeho osobnost práce (rovněž patologická) oním jedincem vykonávaná. V této rovině lze připomenout určitou tématickou příbuznost s nedostižným "Spalovačem mrtvol", konec mi pro změnu evokoval Herzogova "Woyzecka", jemuž se ostatně Antonín Rusnák postupně přibližuje i svojí rozvrácenou myslí. ()
46th KVIFF 2011 - CZECH FILMS 2010-2011 - České filmy 2010-2011 (Pouta / WALKING TOO FAST / Pouta) ()
Nejprve mi film nesednul. Vnímala jsem ho jako průser, asi jsem měla blbou náladu. :-) S odstupem let.. není vůbec špatný. ()
Pouta-vě podaná výpověď o monstrech, jež sama neví, kdo je kdo. Výborná navigace neokoukaných herců, zajímavé pohledy kamery (na sídliště), vychytané detaily (lichý, nebo sudý počet vagonů). ()
Zbytečně natahovaná psychologická sonda do temné duše ztrápeného estébáka, která by mohla být po mírné redukci stopáže strhujícím dílem. Takhle se jedná o nadprůměrnou, leč nevyrovnanou hru, jež je sice v jistých pasážích strhující, ale v jiných zas zbytečně zdlouhavá a kostrbatá. Stylové minimalistické pojetí chápu, stejně jako dokonale plíživou kameru, ale veškeré postavy mi byly vzdálené na několik kilometrů, tudíž nebylo možno se alespoň na chvíli vcítit do jejich situací. Pro mě ve výsledku chladný film jako pohled na podzimní panelákové sídliště s naprosto výtečným Ondřejem Malým, který stvořil jednoho z nejlepších českých záporáků všech dob. Škoda, že ne v zásadnějším díle. 70% a nepopírám, že to řekne více těm, kteří tu dobu zažili na vlastní kůži. ()
S těžkým srdcem nevím, jestli mám střelit za tři nebo za pět... nebo taky za jedna.. ono všechno by se dalo zdůvodnit, obhájit, zrekonstruovat, vylíčit, zahodit, zapomenout. Asi takhle, kdyby to zkrátili o hodinu, bylo by to dokonalé... Takhle je dokonalá pouze ta krutost a zvířecí brutalita tehdejší StB... Příběh mi celkem dává smysl, prostě chodíte denně do práce, buzerujete nepohodlné lidi s vědomím, že na vás, na VÁS nikdo nemůže, opíjíte se do němoty, ale už delší dobu cítíte, že nic nemá smysl. A pak najednou potkáte jednu holku, která vám obrátí svět. Bohužel teda chodí zrovínka s jedním nepohodlným člověkem.. tak co s tím? Nebudu spoilerovat, jen dodám, že 140 minut je opravdu hodně, možná až příliš. ()
"Ty nejlepší někdy nejvíc zklamou!" ...100% Pět * nedávám tak často, ale dát je musím, protože jsem nepřišel na to, co Poutům vytknout (snad jen podobnost námětu s oscarovým hitem německých sousedů Životy těch druhých zavání trochu oblíbenou činností na plzeňské právnické fakultě). Dlouhý film o jednom malém estébákovi, kterému rupne v bedně, má 146 minut a já se přesto ani vteřinu nenudil (a to platí včetně cool záverečncýh titulků). Antonín Rus(n)ák je bastard první kategorie a jeho představitel Ondřej Malý je dokonalý. Má skoro stejný hlas jak Karel Roden, chvílemi ho i hodně připomíná obličejem a úsporným herectví a taktéž patří do stejné 1. ligy. Syntetická hudba a kamerové filtry vytvářejí dokonalou atmosféru a narozdíl od posledních podobných amerických filmů mají Po_uta kromě toho i po_utavý a silný příběh. Navíc dobové kostými a účesy zde nepůsobí tak uměle a falešně jako u seriálu vyprávěj (i když obojí koprodukovala ČT). "Mně nemusíte nahánět strach, já se vás bál vždycky." ()
Konečně nějaký český režisér přišel na to, že existují i pojmy jako černý humor, antihrdina a syrovost. Výtečná hudba, skvělá kamera, scénář, gradace a hlavně geniální výkon naprosto neznámého Ondřeje Malého! Český film roku. update: po druhém shlédnutí nadšení mohutně opadlo. U nových českých českých filmů častý jev, jak jsem si všiml. Ale pořád je to na současnou tvorbu vysoký nadprůměr. ()
Chladná, rutinná ale bezchybne odvedená pitva temného ducha socializmu. ()
Prepracovaný, do detailov vystavaný, príbeh z prostredia Štátnej bezpečnosti. Filmom sa ako červená niť vinie vynikajúci výkon Ondřeja Malého. 4+ ()
Konečně povedený pokus o český (respektive česko-slovenský) žánrový film - thriller o estébákovi, kterému rupne v bedně, přičemž důvody k tomu nejsou zjevné, ale musíte je pochopit empaticky. Celé dvě hodiny je film snad až příliš dobrý, než aby to mohla být v našich luzích a hájích pravda, a poslední dvacetiminutovka to dokazuje. Film tak nakonec poněkud trpí přestřelenou stopáží a pointou, u které byste spíše ocenili větší respektování žánrových pravidel. ()
Vynikající. Snad nikdy jsem neměl u českého filmu tak intenzivní pocit, že tohle prostě nemůže být český film - neokoukaní herci podávají výjimečné výkony, fantastická kamera snímá totalitně odcizené lokace s ničivou depresivností, hudba, dialogy, scénář jako celek, který má hlavu a patu... V podstatě tu není slabšího místa. A Ondřej Malý čověka dokáže vyděsit i rozesmát v ten samý okamžik. To jsem v Čechách ještě nzažil... ()
Ačkoli původní trailer vypadal jako akčně laděný příběh, vše je jinak. Dramatický spíše psychologický snímek o psychicky labilním estébákovi (Antonín), který vnitřně bojuje se svou vlastní nudou, kterou se snaží zahnat upnutím na jednu osobu a snaží se za každou cenu o ní bojovat všemi možnými v jeho pravomoci dostupnými prostředky. Velmi dobře natočenému příběhu dominuje jednoznačně hlavní představitel Malý, který by si opravdu filmové ocenění zasloužil. Snad jen ta stopáž by mohla být o maličko kratší. ()
Tak jestli má nějakej náš film mít nadnárodní ambice, tak by to neměl bejt Protektor ale tady Pouta. Dobu jsem nezažil a právě proto jsem byl šokovanej, kam až něco, někdo dokázal zajít, především pak neuvěřitelně sugestivní neuvěřitelnej zmrd Antonín v podání Ondřeje Malého. Herci, kamera a hudba na nadstandardní úrovni, celej film pak snad nejlepší českej za posledních několik let. ()
Moje obecná skepse k českému filmu zapříčinila, že jsem Pouta viděl až 11 let od uvedení do kin. O to větší bylo moje překvapení, když jsem to pustil a nemohl odtrhnout oči. Film s tak silnou atmosférou jsem tu dlouho neviděl. Samozřejmě v tom hraje roli dokonalá výprava (umakart, jídelna s dršťkovou, hnusný oblečení, divná hudba, všudypřítomná lacinost a oprýskanost - snad s výjimkou bytu toho spisovatele), ale i dost uvěřitelné a civilní výkony herců. Ondřej Malý je absolutní král. A Farkašová vypadá místy jako Nicole Kidman a člověk se ani nediví, co jsou pro ni někteří chlapi ochotni všechno obětovat. Nebýt posledních dvaceti minut a závěru, který jsem vlastně nepochopil (resp. u postavy Kláry mi přišlo, jako by žádný nebyl), dal bych pět hvězd. Takhle dám čtyři, ale i tak to beru jako jeden z nejlepších českých filmů posledních let. ()
Film Pouta není o StB. To je pouze výchozí pozice hlavního hrdiny. Pouta spojují v hlavním hrdinovi dvě témata a to známý syndrom vyhoření a zmíněnou neschopnost aplikovat absolutní moc. Antonín získal maximum, ale v zásadě nemá nic. Dostal se na vrchol, ale lezl tam tak dlouho, že si již není schopný vzpomenout, jak to vypadá pod ním. Upíná se tedy pokud možno na co nejvzdálenější cíl, aby mohl pokračovat, ale i ten se blíží až nebezpečně rychle. Mohl jsem si stěžovat na stále drhnoucí práci s postsynchrony, jimiž český film strašlivě trpí, mohl jsem prskat na až na pár momentů (scéna v lese) opět zbytečně nedynamickou režii, jenomže to zakryjí chvíle, které prostě jinde neuvidíte. ()
Podobně jako Protektor. Na poli českých filmů hraje úplně jinou ligu, ale chybí tam cosi nehmatatelného, abych byl maximálně unešen. Někdy příliš řídké, někdy příliš strojené, tak trochu necelistvé. Přílišná akcentace dobových rekvizit, kterou bych čekal tak možná v Pelíškách a pár nesmyslů typu volání do zahraničí z domácího telefonu. Nejsem sice tak stár, ale že tohle nešlo, si ještě pamatuju. Samé zápory hmmm. Ne, je to samozřejmě skvělej biják a s interpretací Antonína jako čiré zrůdy mi dejte pokoj. Díky za snad nejlepší rozchodovou scénu v dějinách (né, až ráno) a za svoji oblíbenou desku Bowieho. Jo a pokud byste chtěli vidět HC verzi příběhu, kde si komunistickej aparátčík vyhlídne holku, doporučuju GRUZ 200 (mimochodem kapitán Žurov a poručík Rusnák si jsou i vizuálně dost podobní). ()
"Ty máš nějakou jinou?" "Nemám, ale strašně bych chtěl." Asi největší problém je, že hlavní hrdina, přes všechno, co se o něm dozvíme, je prostě sympaťák i ty vypjatější scény (vyhazov manžely, náběh na kádrovačku z fabriky) s ním jsou prostě parádní. Za to jeho představiteli prostě obdiv. Naopak největší klad je práce s charaktery a jejich nepřímočarost a nejednoznačnost. Skoro žádná postava není přesně a křišťálově taková nebo taková. Snad jen kolega hlavního hrdiny... Do negativních sfér Pouta stahuje klasický nešvar moderních filmů a to je přepálená stopáž. Ale jinak, taky jsem míval psa cí stroj... ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Životy těch druhých v upocené české verzi. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/pouta.html --- Tak vám nevím. Nejoceňovanější český film loňského roku má jistě určité kvality, ale jinak opět jen kopíruje zahraniční vzory, a od nás majora Zemana. Natočíme film z doby minulé. Dáme tam estébáky, ti byli zlí, a celé to projedeme zelenými a hnědými filtry, jako že v té době nebyla žádní prdel. Scénář si povypůjčujeme ze Životů těch druhých, nějaké dialogy z Kolji a majora Zemana, podobně i protisocialistické intelektuální živly. A zaplníme to takovou spoustou dobových rekvizit, že by i žena za pultem koukala, jakých věcí a věciček v tom socialismu bylo. Aby to bylo umění, vlastně Umění, tak kromě filtrů sem prdneme dlouhé záběry a dlouhé, nic neříkající a s dějem nesouvisející dialogy, které rozuměj mají evokovat atmosféru doby. Neevokují. Taky jsem v té době žil. Podobně si nemohu pomoci, ale stále jsem měl pocit, že sleduji současné herce navlečené do kostýmů, než postavy z té doby. V jednu chvíli mi to dokonce připomnělo Ordinaci v růžové zahradě. Psychologie postav selhává skoro úplně. Nemohu si pomoct, ale proč se postavy chovají zcela nelogicky, a proč je tak nutné, aby divák o nich nic nevěděl, natož to, proč jsou takové, jaké jsou a proč se tak chovají? Opět se potvrzuje, že když nemáte pořádně propracované a silné postavy, je pak celý film k ničemu, nedá se mu věřit. Nehodí se sem moderní hudba, a kupodivu ani dobová, technicky vadí zvuková nevyváženost (ruchy jsou výrazně hlasitější než - často šumlované - dialogy), závěrečná hudební pecka sem spadla ze kterého nočního klubu? A to zbytečné množství vulgarismů - tak se skutečně v 80. letech mluvilo? A co mi opět hodně vadilo, že tvůrci neměli nadhled. Opět se berou tak strašně vážně - vždyť točí Umění - až jsou některé scény vyloženě křečovité, chybí jim lehkost a uvěřitelnost. O co delší jsou jednotlivé záběry (film trvá dvě hodiny dvacet minut), o to více je to viditelné. Osobně bych raději viděl film z té doby o prostých a obyčejných lidech a jejich přežívání - žádné umělce, žádné nekalé živly, žádné estébáky, ani tanky. Ale každodenní starosti i radosti té doby. Ráno v šest do práce, kávička, papírování, schůze, v poledne vyřizování po městě, než zavřou, odpoledne vyzvednout děti ze školky, nákup, než zavřou, v sobotu a neděli všude zavřeno, nebylo kam zajít nakoupit, bony a Tuzexy v naprosto běžné rovině obyčejné rodiny, šetření na dovolenou v Bulharsku nebo Chorvatsku, jakákoliv narážka v divadle měla velký ohlas... Jediná dvě mléka v krámech, jeden druh jogurtu, tvrdé rohlíky. Sedmička pionýrů a Ahoj na sobotu... Škodovky, žigulíky a wartburgy... Tak tohle všechno mi ve filmu chybělo, ten skutečný duch té doby. Na úvod DVD máte na výběr z české, nebo anglické verze. Samotný film trpí onou zvukovou nevyvážeností, popsanou výše, obraz je dostatečně kvalitní. Jak na to nejsme zvyklí u DVD s českými filmy, jsou zde překvapivě - jde o příjemné překvapení! - tři bonusy. A to 8 zhruba minutových vystřižených scén s možností pustit vše, nepovedené scény (2:15) a videoklip písně Pikola (3:46). To vše ale již bez jakýchkoliv titulků. 30. 1. 2011 () (méně) (více)