Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ducharme
    **

    O násilí a nenávisti skrytých pod rouškou tmy. Pouta jsou filmem 3, který na první 4 pohled působí jako skvěle fungujcí celek 5. Problém nastane ve chvíli 34, kdy se divák začně třeba jen trochu hlouběji zamýšlet nad funkčností a přínosem jednotlivých prvků 5. Dialogy, ač prošpikované nejedním vulgarismem 345 , působí velice ploše, vykalkulovaně a místy až nuceně. Výběr hereckého obsazení oceňuji – ta ublíženost a zhrzenost mísící se s nenávistí a touhou roztrhnout ta pouta, kterými spo3le4čnost5 člověka duševně znehybnila, odrážející se ve tváři Ondřeje Malého, vytváří jednu z nejzajímavějších postav českého filmu posledních let. Ovšem nulová 34 motivovanost jednání a činů každého, kdo v příběhu hraje nějakou roli 5, mě ubíjela. Pojí se snad absence jakékoli logiky v lidském 345 chování se Špačkovým pokusem o naturalistické zachycení doby? Měly snad postavy opravdu být jen režisérovými figurkami bez osobnosti, kterými je bezostyšně a často bez rozmyslu smýkáno po šachovnici ledabyle vystavěné na šedi betonu? Je-li tomu opravdu tak, nemá snad ani smysl, pozastavovat se nad všemi těmi otazníky týkajícími se nedořešenosti závěru a nedotaženosti lidských osudů, které zůstaly zapomenuty viset nad plátnem již dávno prázdného sálu...345 už!(31.1.2010)

  • hirnlego
    *****

    Velmi slibné zjevení na poli českého filmu několika (deseti?) posledních let (Protektor? pche). Scénář i režie, všechno v cajku, Martin Finger očekávatelně výtečný (koneckonců, v Prakomdiv uměl naživo vždy velmi slušné "komedie"), zbytek ansámblu krásně přirozený a uvěřitelný. Ovšem mně nepříliš známý Ondřej Malý vskutku neskutečně překvapivý - minutu od minuty jsem pod charismatickým vedením tohohle šlachovitého skřítka s pichlavým pohledem vlhla víc a víc. Úkolem role "největší zrůdy" filmu bylo přikovat diváka do sedačky a vzbudit v něm emoce, což splnil absolutně dokonale - druh vyvolaných emocí je však už na povaze každého zvlášť. Tleskám a mhouřím oči nad těmi několika malými hloupostmi snímku, které bych bez jeho přítomnosti nejspíš nepřenesla přes srdce tak snadno. Body navíc za skvělou hudbu/zvuk. (4,5* + je to čes-ký)(24.2.2010)

  • Superpero
    *****

    Totální depka a komunistická šedivá beznaděj, z který se hlavní hrdina zcvokne a s nikym a s ničim se nesere. Nepamatuju se na žádný český film, co by měl takový koule.(25.12.2010)

  • Matty
    ****

    Pouta hledají. Hledají své téma, hlavní postavu, rovnováhu mezi cool thrillerem se vztahem k černému humoru a seriózním psychologickým dramatem. Hledání je současně tím, oč ve filmu samém běží. Vždyť i kamera, zprvu zaměstnaná sledováním telefonující dívky, v úvodu „najde“ Kláru a začne sledovat její příběh a příběhy s tím jejím související. Náhodnost této volby je první indicií prozrazující, jak nadčasová Pouta chtějí být. Přímá vazba na konkrétní historické události chybí, město nemá jméno, je to anonymní betonové peklo, které marně hledá svou tvář. Rusnák chce zas najít, čím by zaplnil prázdnotu vzniklou z nemožnosti seberealizace srkze řešení zločinů (které jsou vykonstruované). Jeho neomezená moc ho ničí, protože mu k ničemu není. Navzdory řadě nedostatků – příliš brzké utnutí některých dobře rozjetých scén a roztahanost scén jiných, občasná knižnost dialogů, rušivé použití písně během milostné scény – považuji Pouta za nejlepší český film uplynulé dekády. Nelze je napěchovat do žádné škatulky, nechtějí se líbit, nerozžvýkávají již stokrát pozřené, neprozrazují všechna svá tajemství (např. hořící popelnice jsou inspirovány Štindlovým mládežnickým chuligánstvím). A mají Ondřeje Malého, kterého potkat po setmění v zastrčené uličce, neprodleně emigruji do hodně vzdálených končin. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Arbiter, Haluzz, Kanaďan, marvan, HrrrOch, panmroz, elgreco(1.3.2010)

  • Lima
    *****

    Skrze skvostný Štindlův scénář, přesnou detailní výpravu (úplně jsem si oživil vzpomínky na třeba píchací stroje na lístky v tramvajích atd.) a invenční zvukovou složku vypráví Špaček tuze zajímavý, tíživý a výtečně vygradovaný psychologický portrét jednoho zamindrákovaného hajzlíka, který si ze své pozice estébáckého fízla hraje na poloboha. Závěrečné setkání v disidentově bytě považuji za nejlépe zrealizovanou a zahranou scénu v českém filmu minulého roku. Ondřej Malý si už může chystat poličku pro lvíčka.(10.1.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace