Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (1 083)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Pro jednou ponechám stranou svoje emoce, který měli díky filmu hodně hlasitý budíček a jen řeknu, že jsem nesmírně rád za podobné filmy a pevně věřím, že téma, kterého se film dotknul v samotným závěru bude někdy rozvedeno v samostatném celovečením filmu. Tohle se totiž netýkalo ani zdaleka jen pohraničí. Ač nerad mám k filmu sice jen jednu, ale zato podstatnou výtku. Podle mě tuhle látku není možný zpracovat do celoveřního filmu. Chyběl mě vývoj jednotlivých postav, vztah mezi nima. Válka byla příliš dlouhá a každej z nás i z fašounů byl konfrontovám z mnoha podstanýma situacema, které prostě nevznikli z ničeho nic a za dvacet minut došli ke svému epilogu. To prostě nejde. Jak si mám udělat názor na chování lidí v tak extremní situaci jako je válka, když v podstatě nejsem seznámen z jejich charaketrem. Neznám jejich reakce, myšlení ani činy. Tady na každej rok okupace vycházela jedna dvacetiminutová epizoda a to ne. Nerad to říkám, ale chtělo to velmi podorbný seriál. Takhle to na mě působilo, jak kdybych nasedl do Pendolína a událostma ve válce jen tak proletěl. Chvilku jsem dokonce váhal se třema hvězdama, ale za ty emoce co mám v sobě by to nebylo k filmu fér. Ke čtvrté hěvzdičce navíc výrazně dopomohli i herecké výkony, tam v podstatě nemám komu co vyčíst. Pod komentář uživatele Simon84 se podepisuju v plném rozsahu. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Ano, je to kontroverzní film a jestli bylo cílem režiséra vyvolat všeobecnou debatu na toto téma, věřím, že u mnohých diváků se mu to mohlo podařit (zdravím Bluntmana :-) ). No, k nejnovějšímu Herzově počinu jsem byl značně skeptický, ale po zhlédnutí musím uznat, že Habermannův mlýn se mu celkem podařil. Jako historické válečné drama to prostě funguje a výsledný dojem sráží pouze fakt, že se mohlo mnohem více tlačit na pilu (pravdou také je, že zde, jak píše třeba Enšpígl, chybí vývoj jednotlivých postav a větší sblížení diváka s hlavními hrdiny) a také určitá jednostrannost, které se (k mému zklamání) bohužel tvůrci nevyhnuli. Ale kromě technické stránky filmu, se kterou jsem spokojen, musím vyzdvihnout některé herecké výkony např. Rodena, Beckera, Kaisera a hlavně Hrušínského (toho normálně moc nemusím, ale role mu byla napsána přímo na tělo a jeho "vedlejší" postava pro mě patřila ke stěžejním). Hodnotit Habermannův mlýn je pro mě opravdovým oříškem, ale celkově je to z mé strany za 4*. ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Po hvězdě za kameru, hudbu a herecké výkony: To není u Herze překvapivé, jelikož byl vždy v tomto perfekcionalista. Nejsilnější scény jsou paradoxně na začátku a konci, tedy závěr, jelikož koncem film začíná. Připomněly však mrazivější záběry z Herzova staršího Zastihla mě noc (stejně jako ranění a umírající ve vlaku, kdy v pokusné nemocnici v Zastihla mě noc přidal režisér i gore v podobě červů rozežírajících ,,pacienty"). Přes silné téma se nedaří zcela vytvořit atmosféru strachu a hrůzy. Herz vždy miloval horrory, zde však jako by si na ně vzpomněl v tak malinkatých střípkách, že očekávané mrazení v zádech se nedostavuje. Není to špatný film, ale příběhem mi přišel jako TV inscenace na nedělní večer. Dobrá, leč snadno zapomenutelná. To Lidice jsou jiné kafe....škoda. Formálně dokonalé. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Nevděk světem vládne a každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Habermannův mlýn je velkolepé české drama, jehož úplný a silný zážitek podmiňuje fakt, že jde o příběh podle skutečné události. Skvěle natočené, ideální stopáž, výborní herci, z nichž mnozí ztvárňují role, ve kterých je neznáme, výborná atmosféra, jež ke konci houstne, hudba, která dodává scénám větší hloubku a již zmíněný děj utvářející pohled na nespravedlnost, ubohost, brutalitu a zaslepenost lidí. Na jedné straně fanatičtí němečtí vojáci a na druhé samozvaní soudci, jimž není nic svaté. Při posledních minutách snímku by se jeden styděl zato, že je Čech, resp. že je člověk. ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Habemannův mlýn beru jako značně kontroverzní dílo. Zabývá se velmi citlivým tématem vývoje vztahů Čechů a Němců v Sudetech v době okupace. Je jasné, že k příkoří došlo postupně na obou stranách. Ale vše spolu nějakým způsobem souviselo. Vše mělo svůj vývoj. Proto nesmí být jednotlivé události vytrženy z kontextu. K tomu ve filmu dochází. Při lynčování divák nemůže chápat důvody vedoucí k tomuto jednání, když sám nezažil 6 let národního útlaku a teroru. Snímek tak ve výsledku vyznívá příliš jednostranně. Vůbec nelze mluvit o nějaké kolektivní vině české strany. Často šlo o spontánní reakce jednotlivých lidí, kterým byli zavražděni příbuzní a kteří se chtěli pomstít. Byl to neorganizovaný chaos. Po útěku německých vojenských sil tu nezůstala žádná síla, která by byla schopná nastolit pořádek. Kdyby Německo kapitulovalo včas, nepálilo mosty a nebojovalo do posledního muže, chaos nemusel nastat. Krevní msta v roce 1945 nebyla řízena státním aparátem, tudíž nelze mluvit o pochybení české strany, ale o dílčích pochybeních jednotlivců beroucích zákon do vlastních rukou. Jen díky rychlé reakci nové vlády a řízenému odsunu nedošlo k ještě většímu krveprolití. To jen k pozadí událostí. Nyní k vlastnímu filmu. Hybnou silou děje je souboj nacistické zlovůle reprezentované Sturmbannführerem Koslowskim (Ben Becker) a myšlenek evropského humanismu reprezentovaných Augutem Habermannem (Mark Waschke) a jeho přítelem Březinou (Karel Roden). Habermann s Březinou mají být vzory dobrého němectví a češství. Jejich snahou je jít proti proudu doby a zachovat sobě a svému okolí lidskou podobu. V tomto boji jsou osamoceni. Ostatní postavy jim v jejich snaze nepomáhají, naopak jim situaci stěžují. Bohužel jsou to v prvé řadě znovu Češi, které si scénář bere na mušku. Jsou zde vyobrazeni jako úskoční slaboši. Příkladem může být úlisný prospěchářský majitel lázní nebo farář nabízející Koslowskimu útěk do Argentiny. Ukázkou českého odboje je naprosto zbytečné kradení mouky nebo dřeva. Tímto jednáním dostávají do problémů pouze svého zaměstnavatele Habermanna. Ten než aby viníky potrestal vyhazovem, raději vše trpí a zloděje chrání před nacisty. Jako odměnu za to ho pak vlastní zaměstnanci, které 6 let chránil, lynčují. Absurdní! On navíc vše přijímá a staví se do pozice mučedníka. Snímek Juraje Herze budí dojem, že mapuje skutečnou událost a osudy skutečných konkrétních lidí. Opak je pravdou. Farář nabízející Argentinu byl zatčen před koncem války za podporu odboje, majitel lázní ve skutečnosti Pospíšil nikoli Pospíchal byl od roku 1944 prvním předsedou ilegálního okresního národního výboru. Vražda Habermanna nebyla nikdy vyšetřena. Pravděpodobný je scénář zastřelení jedním známým při zatčení. Možný motiv byl v dlužených penězích. V románu Josefa Urbana, kterým se film inspiroval, je jednoznačně napsáno, že nejde o literaturu faktu. Samotný film, který se scénářem odlišuje i od knihy, by tak zasloužil označení fiktivní příběh na pozadí skutečné události. Je to sice dobrý pokus vypořádat se s českou minulostí, ale udělán poněkud nešťastným způsobem. Škoda. Režisérsky i herecky je to zvládnuté dobře. Film ale může být nebezpečný ve své interpretaci. () (méně) (více)

Galerie (40)

Zajímavosti (20)

  • Scénář byl mnohokrát přepisován, zfilmována byla až jeho třináctá verze. (Beastmaster4)
  • Koproducentem měla být původně Česká televize, po dokončení filmu však od dohody odstoupila (podle režiséra Herze kvůli tomu, že odmítl scénář napsaný Ivanem Hubačem). Producenti obratem uzavřeli smlouvu s TV Nova. (Zany)
  • Všechna jména postav, kromě Habermanna (Mark Waschke), jsou oproti skutečnosti změněna. Habermannovi je změněno pouze křestní jméno, z Huberta na Augusta. (Olík)

Související novinky

Zemřel herec Andrej Hryc

Zemřel herec Andrej Hryc

31.01.2021

V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)

Juraj Herz 1934 - 2018

Juraj Herz 1934 - 2018

09.04.2018

V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama