Občanský průkaz

Svůj soud záměrně formuluji výlučně na zážitku ze zhlédnutí předmětného díla, tj. z OBČANSKÉHO PRŮKAZU jako takového. PRŮKAZ je nesporně filmem generační zkušenosti, generace, která byla příliš mláda na to, aby do svého vědomí integrovala prvky a tradice Pražského jara, a na druhé straně příliš dospělá na vlastní výraznější živé účastenství v počátcích něžného listopadového převratu. Dost přesně ji vystihuje rok narození čtyř protagonistů filmu: 1959. Úzký záběr reality, který jí film vymezuje, je i její výstižnou charakteristikou. Kdybychom hledali jeji předchůdce, nalezneme je ve Škvoreckého prózách typu SEDMIRAMENNÉHO SVÍCNU či NYLONOVÉHO VĚKU. Odsouzena k sice chabě zajištěné, ale přece jen jistotě hmotné existence, žije naplno svou generační virtuální realitou. I ona sdílí postupný rozpad hodnot, v jejichž znamení předlistopadový  režim po 21. srpnu vznikal, s jistotou, kterou si sice neuvědomovala, ale bez které by vůbec její představa protestu nebyla představitelnou ani udržitelnou (jistotou faktu, že teror padesátých let se nebude opakovat). Od generace "zlatých šedesátých" let se odlišuje menším hladem po vzdělání a o poznání větší jednorozměrností svého vnímání světa. PRŮKAZ plně sdílí přednosti i nedostatky časové řady obdobných děl, kterou kdysi, před osmnácti lety, zahájila ŠAKALÍ LÉTA (nejvíc patrné je to na retrospektivní scéně v Masně, kam vtrhne ruská "báryšňa", aby vykoupila zásobu masa - podobná scéna se mohla stát v Bubenči "hanspaulské generace", zatímco parta se schází delší dobu na svazích hlubočepského Žvahova, jak naznačuje i pohled do ne příliš vábného vysvědčení jednoho z protagonistů; navíc první posrpnová léta byla charakterizována relativně velmi solidním zásobováním; podobná scéna by patřila spíše do let 1961-1963, kdy regály byly opravdu "vyholené" a problémem bylo sehnat - do bandasky - mléko a do papíru balené máslo). To nemění nic na tom, že i tak se jedná o dílo v polistopadovém kontextu viditelně nadprůměrné, které nejenže nezápasí se základy filmařského řemesla, ale naopak nabízí celou řadu mimořádně zajímavých a divácky vděčných scén. (11.12.2011)

Velmi vydařená reflexe doby, která se opírá o naprosto špičkové herecké výkony (skvostná Geislerová, výborný Myšička) a představuje nejlepší film věnovaný době komunismu od... Pelíšků? Scéna v podchodu je každopádně hodně silné kafe... Škoda jen, že se občas dost stříhalo, postava Macháčka jde zcela do outu. Přesto ale jeden z nejlepších českých snímků za hodně dlouhou dobu a také jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Dobře, Trojan! (16.11.2010)

Ježiší já občanku úplně zapoměl ohodnotit, když jsem přišel z kina a to by mě hodně mrzelo. Takže to teď okamžitě musím napravit, protože stokrát radši chválím než vyčítám a tady je opravdu co chválit. Především bombáckou atmošku, protože ten kdo vyrůstal v tý době a kouká se na občanku musí mít pocit, že vrátil do svýho dospívání, tak moc je tohle autentický. Nejvíc se mě líbila postava učitelky fakt vynikající, na tý učitelský schůzi mě jí bylo hrozně líto. To bylo až neuvěřitelný. Já jsem se tak rozčílil že jsem vzteky málem sežral židli před sebou. Já bych tam všechny ty pokrytce co tam moralizovali nad Lenkou nejradši pochcal. Mimochodem Kristýna je přenádherná ženská, takže vážení tvůrci, koukejte jí víc obsazovat do filmů nebo vám rozbiju hubu :-). Hrozně se mě líbílo jak kluci přišli za Lenkou domu, to bylo fakt milý. Ze zátahů fízlů na máničky šel mráz a pokud se na film dívají tehdejší máničky jistě si vzpomenou na svoje vlastní masírky od kosmonautů. Čekal jsem komedii, ale dostal jsem brutálně upřimnou realku, která se vyvedla po všech sránkách. (23.12.2010)

| Scenár: Petr Jarchovský | Hudba: Petr Ostrouchov | Produkcia: Ondřej Trojan | Distribúcia: Falcon | Ďaľší emócie vykrádajúci český počin - ale v tom najlepšiom slova zmysle. Mňa osobne daná tematika vie vytočiť viac než dosť, takže sa mi často stáva, že namiesto sĺz mám hnev v duši a zároveň úctu a obdiv k tým, ktorý to nevzdali a nepoddali sa onému režímu. Ku koncu filmu to pre mňa trochu gradačne nefungovalo (preto za 4), vrcholom je určite scéna v podchode. Skvostný herci až k neuvereniu na československé pomery... (02.02.2011)

Podle toho, co jsem zatím stihl přečíst, je film mnohem lepší než knižní předloha. Jo, mě taky hrozně otravují všechny ty zaprděné české filmy zasazené do dob komunismu žejo! Proč jich je sakra tolik?! Vždyť jsou všechny o tom samém! Jenže tenkrát se alespoň mohlo odehrát nějaké opravdové drama, šlo o zdraví, o život. V dnešní době jde o prd. Pokud člověk není Stone a netočí zrovna Wall Street 2. Takže tady jde sice jen o vzpouru a rebelství spolužáků ze základní školy, jenže v roce 1974 mělo slovo vzpoura trochu jiný význam, než dnes. Film samozřejmě nadhazuje takové věčné otázky, jako jestli měl odpor smysl, jestli nebylo lepší žít se sklopenou hlavou... klasika jako v každém druhém českém filmu. Ale překvapivě to Trojan zvládl poměrně přesvědčivě přenést na plátno. Podruhé bych na to nešel, ale to já stejně skoro nikdy:) (14.12.2010)