Tomb Raider

Chtěl jsem ten film mít rád, ale nečekal jsem, že to bude tak snadné. Po průměrných trailerech i reakcích ze zahraničí jsem vyhlížel spíš něco, co bude přinejlepším fajn průměr. Místo toho jsem si v kině užil regulérní pecku. Alicia Vikander je v hlavní roli téměř dokonalá. Je sympatická v dialogových scénách, jako hrdinka i jako vyděšená holka. Člověk jí věří každý úder, který schytá, každou ránu nebo pád, ale i to, že se nedá a že neustoupí, když se musí s někým porvat tělo na tělo. Fandové hry dostanou hned několik scén, které vycházejí z prvního „nového“ Tomb Raidera, ale podstatné je spíš to, že tyhle scény fungují v rámci dobrodružného filmu. Popravdě v tomhle žánru jsme nic lepšího neviděli minimálně od Mumie s Fraserem, ale možná spíš od třetího Indyho. Je to drsné, napínavé, strhující, uvěřitelné, bolavé a našlapané adrenalinem už od první akčnější scény. A až na pár malých drobností, jako jsou občas horší triky (nic hrozného) vlastně moc nevím, co tomu mám vytknout. Tu přímočarost a dobrodružství bez zbytečností okolo jsem si užil. Strašně moc. Běžte na to, ať to vydělá, protože chci dvojku! (27.07.2018)

Patnáct let uplynulo od posledního setkání nejslavnější ženské herní hrdinky (ano, stále ještě ano - ženská podoba Sheparda z Mass Effectu se nepočítá, protože žádný Larák Crofťák neexistuje;)) s filmovým světem. Mezitím byla lady Croft herně restartována a zaznamenala ve své nové virtuální inkarnaci fenomenální úspěch - k roku uvedení filmu už ve dvou dílech (a k dnešku už v trilogii). Je jasné, že takový kapitál se nemohl nechat ležet ladem;) Takže nějakého chytráka napadlo, že nejlepší bude vzít děj obou "nových" her a zmixovat to do jednoho filmu. A obsadit do hlavní role mladou ženu s nezanedbatelným hereckým talentem (jako Angelinu Jolie - v době, kdy Laru ztvárnila, ještě o nějaký ten rok mladší;)), tvářičkou panenky a na první pohled křehce vypadající tělesnou konstitucí, aby vypadalo věrněji rebootování Lařina příběhu. Nová Lara je tak mladou a nezkušenou - ovšem slušně vysportovanou a odhodlanou - dívkou, která má do světoznámé archeoložky, dobrodruhyně:P a "one-woman-army", kterou právě představovala Angelina Jolie ve "svých" Tomb Raiderech, tak daleko jako soudružka Semelová do demokratky. Nová doba si zkrátka vyžádala nový přístup, a není to přístup úplně špatný, i když nevyhnutelně musí drhnout, protože cílová divácká skupina chce své, takže Alicia Vikander prodělá poměrně rychlý přerod z boxující skoroteenagerky na sice ještě trochu lidskou, ale jednoznačně už typickou akční hrdinku, která se plácá v namnoze dosti viditelně digitálně vytuněných obrazech. Chudák Walton Goggins nemá moc co předvést, a Dominic West je jednoznačně castingový omyl roku. Ona bohužel tak nějak celá "lidská a rodinná" linka je nejslabší element filmu (čti deset sekund na jeden divácký facepalm), který jinak funguje slušně. Alespoň v rámci žánru:) A když to srovnám se scénáristickým bordelem, který nabídl první filmový Tomb Raider (ne nadarmo i klip k Elevation od U2 vypadá jak vypadá;)), a totální over-the-top coolovostí hrdinky v druhém dílu (pamatujete na tu pěsťovku žralokovi?;)), je to vlastně poctivá nenáročná podívaná, kterou by asi šlo srovnávat s Mumií - ta pro mě ale bude vždycky lepší kvůli skvělé chemii Brendana Frasera a Rachel Weisz, což je samozřejmě vůči "sólové" hrdince krapet nefér;) Takže jo, no, dám těch 70% a červenou barvu, ale že by mě to nějak extra těšilo...:) (13.04.2019)

Na jednu stranu lze říci, že filmový "Tomb Raider" pouze do hraného filmu převádí famózní stejnojmenný reboot videoherní franšízy z roku 2013, z něhož přebírá příběh, prostředí, ale i pojetí akce a postavy. Navíc film z porovnání s videohrou vychází hodně jako chudší příbuzný - jednak co do výpravy a variability prostředí, ale také z hlediska vyprávění i profilace postavy a jejího vývoje. Názorně se tak ukazují přednosti potenciálu videoher vůči kinematografii v podobném duchu jako v případě jejího porovnání se seriály. Ale zase nutno uznat, že ani film z toho nevychází úplně bez pozitiv. Ty spočívají v pořád ještě masovější přístupnosti a menší časové náročnosti filmů, ale také jejich schopnosti uhranout obsazením a formálními finesami. Na většinu pozitivních stránek filmové adaptace - počínaje Lařiným vývojovým obloukem a konče výtečně fyzickou akcí - můžeme odvětit, že to bylo v intenzivnější či propracovanější podobě již ve hře. Co ale zůstává vlastní a nezpochybnitelné, je právě obsazení v čele s představitelkou Lary Croft, byť zdaleka ne omezené jen na ni. Alicia Vikander je uhrančivá coby nová ikona a vzor pro divačky i diváky svou fyzickou kondicí a charismatem. Někteří fanoušci a diváci obeznámení pouze s klasickým obrazem Lary remcají, že své ikonické dvě pistole pozdvihne až na samém konci filmu. Jenže právě v tom spočívá náročnost zdejšího pojetí figury, že musí unést celý film a být akční hrdinkou bez těchto tradičních atributů, což znamená vyvážit to fyzickou zdatností. Díky upřednostnění akce, kde ke slovu přichází fyzička a výdrž před přestřelkami tak film výtečně navazuje nejen na revoluční koncept rebootové videohry, ale také přináší do kin svěží závan v rámci akčních blockbuserů. Ačkoli akční pasáže oplývají počítačovou animací, jejich základem jsou fyzické výkony hlavní představitelky. Současně stojí za to vyzdvihnout nekřiklavou progresivnost filmu co do genderových i rasových stereotypů. Zatímco v případě klasického obrazu Lary Croft hráči i diváci filmů s Angelinou Jolie zahlíželi na její dekolt a pozadí, v novém pojetí (opět ustanoveném již videohrou) se hlavními atributy stávají její osvalená záda a paže. Ty ovšem vyvstávají v kontextu scén, ne díky objektivizujícím záběrům, kterých je film osvěžujícím způsobem prostý. Nad to navíc s vedlejší postavou Lua v podání Daniela Wu americká kinematografie poprvé prolamuje stereotyp, že Asiaté nejsou mužní a sexy. (08.07.2018)

S výjimkou výborného rozpadajícího se letadla nad vodopádem víceméně pouťová atrakce, která sice nijak neurazí, ale ani nenadchne. Jede dost na jistotu, je hodně opatrná a v žádném případě temná/úderná/krvavá. Oproti oběma dílům s Angelinou Jolie jsme nicméně v realističtějším světě, k uvěřitelnosti přidáváme i dávku lidskosti, postavu z masa a kostí navíc táhne k maximálním sympatiím Alicia Vikander, která byla skvělým tahem. Její Lara je emocionálnější, vrstevnatější a určitě zajímavější. A zatraceně dobře se na ni dívá. Už její entrée v Londýně nabídne holku, se kterou prostě chceme strávit necelé dvě hodinky. Restart potenciální nové série se znovu točí okolo problematického vztahu s otcem, záhada je tu v podobě královny uvězněné po staletí v hrobce na tajemném japonském ostrově a podle fandů předlohy (sám jsem to nikdy nehrál) tahle verze nepatří mezi videoherní mršitele. Příběh je sice jednoduchý, ale funkční, asi nikdo nečeká zásadní dialogy a oscarový scénář, ovšem jedno podstatné chybí: tvůrci nemysleli na to, že by to mohla být i zábava. Hravost sice místy pocítíme, ale hluché scény rovněž. A není jich málo. Norský tvůrce solidního horského masakru Fritt vilt, který zdobila výborná atmosféra, Roar Uthaug nezklamal, ale ani se úplně nevytáhl. Prostě taková průměrná pohádková oddechovka. (01.06.2018)

Zábavná a jednoduchá podívaná, která ze začátku možná zbytečně zdržuje, na ostrově trochu neví, zda chce pouze opakovat/citovat hru nebo jít vlastním směrem, ale v závěru exceluje. Především poslední půl hodina a její zvládnutí v kopce má atmosféru, která i přes podivné hlášky ("To jsou pasti pro to, co chce utéct ven", ale všechny hádanky jsou směrované dovnitř:)) mohlo být klidně víc. Příště klidně více atmosféry z prohledávání tajemných míst, hádanek a všeho, co k Laře neodmyslitelně patří. Sázka na moderní look rozhodně vychází, Alicia zvládá víc poloh než Angelina (někdo by namítl, ale tenhle aspekt nechme stranou) a obavy o dalšího assasina se nepotvrdily. CO mě chvílemi mrzelo, že snaha o videohernost byla někdy až k neprospěchu filmu (aranžmá scén - letadlo - digibordel při útěku Lary), méně je někdy více. Pro nehráče (on někdo takový existuje?) videoher o hvězdičku méně. (21.03.2018)