Apollo 18

Skvelá komorná atmosféra, autentickosť, konečne kamera, ktorá sa nesnažila rozmazávať, ale bola vhodným doplnkom príbehu, vyzdvihnem samotný scenár,námet a strašidelnú tému aj keď dvíham prst za medzery v scenári (Americký kozmonaut nevedel po rusky ale naštartovať ruský modul nebol problém ?)...plynulý dej, spočiatku dosť nudný a neobsiahlý, niekto by povedal "taký pomalý štart".. Dynamika sa od polovice filmu rozbehla správnou rýchlosťou, neskôr nastúpilo vražedné tempo a dychberúce okamihy, avšak s absenciou napätia, skôr prevládajúci faktor bolo mrazivé ticho... V konečnom dôsledku sa snímok Apollo 18 vydaril a zanechal vo mne zopár nezodpovedaných otázok a myšlienku "čo ak skutočne"? (12.12.2012)

Pár slov o souvislosti mezi Pablem Picassem, Apollo 18 a Sofoklém. ____ Ač se to nezdá, představuje Apollo 18 nesmírně zajímavý experiment, kde je určitá monotónnost děje vyvážena různými způsoby, jak je tento děj vizuálně zaznamenán. Apollo 18 dodržuje jednotu místa času a děje, známou z antických her, kde se také o všech ostatních událostech dovídáme díky chóru nebo z úst poslů či účastníků hry, zde z úst velící základny na zemi. Dokonce i klíčoví astronauti jsou tři, podobně jako u Sofokla, který jako první zavedl v antickém dramatu tři herce. Tato jednota děje spolu s určitou jednotvárností a nedějovostí (v tom filmu se toho vážně moc nestane) je ovšem vykompenzována doslova a bez nadsázky desítkou různých vizuálních formátů, záznamů, tonalit, barevných podání - přesně po vzoru zákona zachování energie aneb když někde uberu (story), musím jinde přidat (styl). Takže tu máme pohyb po ose zrno-šum-vyžehlenost DNRkem, barevný záznam i černobílý, statický kamery v rohu po lehký 16mm do terénu, různý poměry stran od 1.33 po 1.85, trhání a chyby v obrazu, změny fpska, a do toho ještě průzory skafandrem nebo okénka v lodi (tematizace rámů obrazu, řekli by jistě nějací fajnšmekři přes vizuální studia)… a tohle se děje fakt po celý film, je to až neuvěřitelný, jako byste si neustále nasazovali jiné brýle s jinými skly. Důležitost tak ve filmu nemá to, co se odehrává před kamerou, nýbrž to, co se odehrává v kameře, z čehož je patrné, proč určitá dějová monotónnost filmu zas tak nevadí (velmi podobný princip různých záznamů využívala found footage duchařina Grave Encounters, kde to bylo obohacený ještě třeba o noktovizory – vidění ve tmě). Apollo 18 tím překlápí 3D dění do 2D záznamu, který je klíčový, podobně jako to udělal Picasso, který ovšem přidal o jeden rozměr víc, neboť překlopil 4D do 2D - Picassovy obrazy žen s dopředu hledícíma očima a nosem na stranu byly pokusem zobrazit čtyřrozměrnou perspektivu, protože ten, kdo na ženu hledí ze čtvrtého rozměru, vidí její tvář, nos i týl současně. Že se to Picassovi podařilo, zatímco filmaři nemají se čtvrtým rozměrem šanci moc hnout, je celkem logické, jelikož film má mnohem blíž k reprodukci skutečnosti než malba, která je expresivnější. (19.12.2011)

Už dlouho se mi nestalo, že víc než polovinu stopáže by mě nějaký film strašně štval,ale s odstupem pár dnů od projekce bych dostal chuť se na něj podívat znovu. Apollo 18 je found footage horor z Měsíce, na němž se kosmonauti setkají s tajuplným zlem. V předchozí větě se skrývají hlavní plusy i mínusy celého filmu. Found footage forma se snaží být důsledně přesvědčivou. Jde se tak daleko, že obraz je chvílema opravdu strašně nekvalitní, zrní, vypadává, není vidět ani ň. To mě na jednu stranu právě hrozně štvalo, ale na stranu druhou - ve spojení s měsíční krajinou a interiérem raketoplánu - to prostě působí fakt hodně autenticky a originálně. On ten film prostě má velmi hustou hororovou sci-fi atmosféru, opravdu to působí, jako kdyby se skutečným astronautům na tom Měsíci něco zlýho stalo. A pak to tajuplné zlo ... když se vyjevilo poprvé, blesklo mi hlavou něco jako "seriously?!" Nicméně postupem času se z trapného hororového záporáka stane docela hrůzný hororový záporák ... prostě získal jsem k těm "věcem" respekt (záměrně neprozrazuju, co tam na ně útočí). Nakonec tedy palec nahoru a abych pravdu řekl, při projekci jsem neměl daleko ke dvěma hvězdičkám, teď jsem v pokušení dát čtyři. Uzrálo to. (05.11.2011)

Apollo 18 od začiatku naberá na temnej a tajomnej atmosfére čomu dopomáha aj nie často videný štyl found footage, ktorý mne osobne spríjemňoval pozeranie. Ťažko toto nazvať hororom skôr obyčajným sci-fi thrillerom, ktorý drží diváka stále v napätí čo stane. Akurát ma mrzí málo mimozemských a srdcedransajúcich scén, inak nemám čo vytknúť. (15.11.2011)

Tenhle film jsem odkládal na tmu, protože jsem čekal, že se budu aspoň minimálně bát. Ani toto očekávání se mi nenaplnilo. A točit v dnešní době found footage horor, který není strašidelný, je celkem bezúčelné. Námět vypadal velmi zajímavě, ale to, co z toho vzniklo, je neuvěřitelně promrhaná patlanina. Střih je naprosto prapodivný a postavy se chovají nelogicky a nejsou vůbec sympatické. Všechno napětí se navíc nějak vytratilo a já byl naprosto zklamán, protože jsem od toho čekal o hodně víc. (13.05.2012)