2010: Druhá vesmírná odysea

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

Kubrickovo slavné dílo mi připadá příliš intelektuálské (což nemusí být nutně totéž co "inteligentní"). Tady je to tak trochu opačný extrém. Knižní předlohu neznám, ale pokouší-li se autor sci-fi o mírovou propagandu, je to nejspíš stejně trapné v knížce i ve filmu. --- Film má své světlé momenty, trikově to vůbec není špatné. Že mi to nepřipadá příliš napínavé, to bude nejspíš chybou režie. (19.05.2015)

Ne tak ohromující zážitek jako 2001, ale i tak výborné a inteligentní ( škoda že takové už se netočí) sci-fi s mírnou protiválečnou agitací. Je u ní hodě znát vliv nebezpečné situace ve světě na sklonku studené války, ale varovně zdvižený prst naštěstí z filmu netrčí příliš okatě a vyhrocená situace mezi američany a rusy na palubě Leonova jen přidává na dramatičnosti. (20.09.2007)

Ako samostatný film by to bolo veľmi príjemné sci-fi, lenže ako pokračovanie Kubrickovho eposu je to slabé, takmer neporovnateľné. Hyamsova odysea tesne nadväzuje na prvú časť, ktorú ste ale pokiaľ nemali možnosť vidieť (čo je veľká chyba), nevadí, pretože v úvode je obsah "jednotky" v kocke zhrnutý, a môžte si jednu hviezdičku kľudne pridať. (08.07.2010)

K 2010 je možné přistupovat dvěma způsoby: a) znáte pouze Kubrickovu 2001 b) četli jste Clarkeovu knihu 2010. c) neznáte ani jedno nebo se vám Kubrickova verze nelíbila Obávám se, že v prvních dvou případech budete zklamáni. Film sice kopíruje děj knihy poměrně zdařile, až na to, že se nenamáhá zapracovat ty nejlepší momenty, kterými jsou humor a cesta dřív-jsem-byl-Bowman-a po Europě. Nejspokojenější asi budete, pokud patříte do třetí kategorie. Ale to jen možná. (25.09.2007)