Prometheus

Pohlcující. Atmosféra tak hutná a autentická, že jsem se na dvě hodiny ponořila do odlišného světa. Dialogy místy laciné a klišoidní (černoch), chování postav občas stupidní ("Jé, pohladíme si mimozemskýho hada, respektive hadici."), některé motivace podivné (chování Davida), řada otázek nevysvětlených (epilog, jeskynní kresby, plány/cíle Space jockeyů) a k tomu pár nesmyslů (zejména komunikace posádky). To však kompenzuje perfektní Fassbenderův android, výborné vizuální efekty, úderná hudba, propracované kostýmy nebo drásavá scéna „porodu“. Hluboká filosofická scifi to samozřejmě není, byť se to tak z trailerů jevilo. A závěrem nutno dodat, že je lepší nic neočekávat nebo se alespoň pokusit od očekávání distancovat. K čemu hltat každé video nebo plakátek a ochuzovat se o možná překvapení a dějové zvraty. 3D dobré, ale človek si na to prostě zvykne a pak už to nevnímá.*spoiler* I didn’t think you had it in you. [Kino, 3D v originálním znění] (01.06.2012)

Nikdo nesliboval nultý díl Aliena ani Vesmírnou odyseu. Mně trailery přislíbily omračující vizuál, vydatnou porci napětí a nečitelného nepřítele. Film mi to do puntíku splnil a navrch přidal nevyzpytatelného Davida, zarputilou Elizabeth a dechberoucí příběh, kde se odpovědi na otázky musí hledat a ne je jen poslouchat. Prometheus se tak na svém konci stal až překvapivě delikátní sci-fi, která bude ještě pěkných pár let dozrávat. (19.06.2012)

-"There is nothing in the desert and no man needs nothing." Původně jsem z toho byla hodně moc zklamaná, a i nyní platí, že z praktického hlediska tam nedává smysl vůbec nic a nikdo... kromě Fassbendera samozřejmě. Během minulých let jsem viděla Promethea asi milion pětkrát a během té doby mi přirostl k srdci. David je fascinující postava a mně docela stačí vymyslet si kolem něj zcela jiný, vhodnější film. Plus Noomi Rapace je božsky nasvalovaná. Soundtrack mám raději ten od Kurzela ke Covenant, ale i Prometheův ústřední motiv je pěkný. (21.09.2012)

Má to pár momentů, které jsou filmařsky silné, ale jako celek je Prometheus přinejlepším rozpolceným filmem – napůl velkolepou podívanou s mnoha postavami a motivy, napůl bezkrevný slasher horor. Nejprve se v nás film snaží vyvolat dojem, že jeho středobodem je hra s postupným odhalováním prostředí a tak i zápletky, leč ve zlomových chvílích se nám to jak scenáristicky, tak režijně značně drolí. Namísto toho, aby film plnohodnotně zpracoval, co si již stačil za hodinu naložit (každá z postav má vlastní důvody pro to, zde být, některé se nám tak neodkryjí vůbec, viz. David, jiné zas mají nedůstojný odchod ze scény), jsme nuceni sledovat nijak zvlášť vzrušivou hororovou řež. Jakoby se tvůrci vehementně snažili vyhnout jakýmkoli odpovědím, buď protože si je chtějí schovat do sequelu nebo je zkrátka nemají (ale do sequelu je stačí vymyslet, viďte, pane Damone „Lost“ Lindelofe?). V závěru tak má film malinko naspěch a některých odpovědí se přeci jen dočkáme, když je v tom shonu mimochodem vyřkne některá z postav, která by tuto informaci rozhodně mít neměla a neodpovídá jeho dosavadnímu naturelu (ignorantský kapitán Idris Elba odhalí, k čemu přesně planeta slouží apod.). Když už jsme u těch postav – členové posádky v prvním Vetřelci byli jasně definováni, z Cameronových Vetřelců vzpomeňme na Hickse, Hudsona, Vasquezovou, Gormana… V Prometheovi jsem si často ani nebyl jistý, kolik členů posádky se momentálně pohybuje kolem ústřední dvojice (Rapace/Fassbender), natož jim z paměti přiřadit jména a charaktery (nedisponují ani jedním). Celkově: první třetinu se film velmi pomalu rozjíždí, při druhé nahlodá zájem a v té závěrečné se raději vyhýbá zodpovědnosti za tuhle navařenou bramboračku. Zábava to po většinu stopáže je, smysl ale příliš nedává. (10.09.2012)

Sice blbě odvyprávěné (nedořečenosti, nelogičnosti, předvídatelné zvraty), ale v tomto případě jsem extrémně shovívavý, anžto jsem dostal, co jsem chtěl - velkorozpočtový vesmírný sci-fi horor na velkém plátně a konečně i film, který mytologii kolem Vetřelců razantně rozvíjí a neservíruje jen další vyvražďovačku s nimi. Hrozně mě bavilo sledovat všechny ty nové předvetřelcovské obludky a hledat v nich stopy budoucího Vetřelce. Prequelovitost mě tu narozdíl od TERMINATOR: SALVATION neotravovala, ale bavila, remakovitost už méně. Epické, technicky špičkové a napínavé od atmosférického začátku až do uspěchaného konce. Scéna operace sebe sama bylo silné kafe. (12.06.2012)