Prometheus

V touze za odhalením významu jeskynních vzkazů bych patrně neodolal nabídce na dvouletý spánek v tichu vesmíru a následnou procházku po planetě vzdálené tak, že tam snad ještě neslyšeli o ekonomické erudovanosti ministrů financí ČR. Pokud bych však náhodou ve spánku otěhotněl, tak mám vážné obavy o to, že samointerupci prskající chobotničky provádět nebudu a pokud snad náhodou ano, tak si před následným bojem slabošsky dovolím trošku pooperační slabosti. Z mého blábolu je snad patrné, že, přes solidní vizuál doprovázený hromovým burácením reproduktorů, mne Ridley Scott poněkud zklamal tím, že jednání většiny postav si mohu odůvodnit snad jen spánkovým únikem mozkových buněk do pohlavních či obdobných orgánů. A rád bych ho upozornil na to, že když mi nechtěl něco říct, tak mi to neměl ani naznačovat. (04.11.2012)

"Skôr alebo neskôr umrú všetci." Misia na Mars stretáva (asi) Votrelca. Scenár je miestami hrozný, na strane druhej "diery v príbehu" ma bavili a hoci od premiéry ubehlo X rokov, stále rád čítam rôzne možné vysvetlenia, interpretácie, teórie a iné pohľady na dej. Čo je takmer nevídané, ale Ridley Scott naozaj vyťažil maximum aj z najväčšej slabiny projektu. Mnohí nadávajú na nelogický dej, absurdné správanie postáv alebo na čas, ktorý s nimi strávime (niektoré nepovedia ani jedno slovo, iné z deja doslova vypadnú - šéf bezpečnosti povie, že by bolo lepšie, ak by išiel s nimi, na čo mu povedia, aby nešiel, tak nejde a do konca filmu už nemá žiadnu scénu). Zas nebuďme alibisti a nezabúdajme na to, že vo Votrelcoch, ktorých  všetci tak milujeme, tiež vystupovali postavy, ktoré povedali ledva dve vety a akiste i u Camerona haprovalo správanie údajných profesionálov. Prometheus navyše dokáže šokovať. Taký tvrdý a odporný krvák za takú vysokú sumu peňazí som nevidel už skutočne poriadne dávno. Ak teda vôbec niekedy. (14.11.2016)

Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% (02.06.2012)

Sice blbě odvyprávěné (nedořečenosti, nelogičnosti, předvídatelné zvraty), ale v tomto případě jsem extrémně shovívavý, anžto jsem dostal, co jsem chtěl - velkorozpočtový vesmírný sci-fi horor na velkém plátně a konečně i film, který mytologii kolem Vetřelců razantně rozvíjí a neservíruje jen další vyvražďovačku s nimi. Hrozně mě bavilo sledovat všechny ty nové předvetřelcovské obludky a hledat v nich stopy budoucího Vetřelce. Prequelovitost mě tu narozdíl od TERMINATOR: SALVATION neotravovala, ale bavila, remakovitost už méně. Epické, technicky špičkové a napínavé od atmosférického začátku až do uspěchaného konce. Scéna operace sebe sama bylo silné kafe. (12.06.2012)

PROMETHEUS má dnešní tvář novodobého Hollywoodu. VETŘELEC nepotřeboval tolik gigantických motivů a otázek do kterých se musí divák navrtat. Ridley Scott chtěl, vytvořil filosofický rozsáhlejší obsah, který mu bohužel proklouzal mezi prsty, ale v jeho oblíbeném prostředí (atmosféra) se pohybuje jako korunovaný tvůrce science-fiction (neoddiskutovatelná sofistikovaná imerze). Přes všechny nedostatky, které lze PROMETHEOVI oprávněně vytknout se stále jedná o nejlépe vypadající Sci-Fi poslední dekády a i když je v mnoha momentech zkráceně prostřihaný - kompletně to na mě působí jako vysněný snímek (po posledním Vetřelci). Může to trvat dalších dvacet let, ale stejně se probudíme předčasně ve stázové komoře jako Ripleyová a budeme čelit novému nebezpečí (bytosti z vesmíru). (16.09.2012)