poster

Lenny

  • USA

    Lenny

Drama / Životopisný

USA, 1974, 111 min

Režie:

Bob Fosse

Scénář:

Julian Barry (scénář, divadelní hra)

Kamera:

Bruce Surtees

Hudba:

Ralph Burns

Producenti:

Marvin Worth

Střih:

Alan Heim

Kostýmy:

Albert Wolsky
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Falko
    ****

    Zaciatok filmu posobil ako nuda, avsak treba mat trpezlivost, pretoze zo zaciatku trosku nudne vypravanie Lennyho Brucea v podani skveleho Dustina Hoffmana sa neskor zmeni na kontroverzne sexualne, rasisticke a podobne narazky, kvoli ktorim sa Lenny dostane do problemov s policiou a sudmi, avsak divakov v hladisku to väcsinou bavilo. Pri tomto filme som si spomenul na 2 filmy, ktore zhodou okolnosti natocil ten isty reziser Milos Forman a to na LUD VERSUS LARRY FLYNT (1996) a MUZ NA MESIACI (1999). Pokial Larry Flynt v podani Woodyho Harrelsona sa dostal do problemov so sudmi kvoli pornocasopisu, Andy Kaufman v podani Jima Carreya, ktory taktiez bavil ludi na podiu sa dostal do problemov kvoli svojej nevyliecitelnej chorobe, myslim ze to bol muz viacerych tvari a nikto nikdy nevedel, co sa od neho kedy mohlo ocakavat. A preto aj Lenny Bruce mi ciastocne pripomenul tychto zabavacov alebo inac povedane tvorcov zabavy, avsak mam taky pocit, ze vsetky 3 filmy sa odohravali priblizne v 70-tych rokoch. Lenny mal 6 nominacii na Oscara, medzi nimi najlepsi film, rezia Boba Fosseho, herca v hlavnej ulohe Dustina Hoffmana alebo herecku v hlavnej ulohe Valerie Perrine, ale ani jednej kategorii sa nepodarilo nominaciu premenit na sosku. Najlepsim filmom sa stal KRSTNY OTEC 2 / KMOTR 2 (1974), Oscara za najlepsiu reziu dostal Francis Ford Coppola za uz spominaneho Kmotra 2, sosku za herca v hlavnej ulohe si odniesol Art Carney za dramu HARRY A TONTO (1974) a za herecku v hlavnej ulohe Ellen Burstyn za romanticku dramu od Martina Scorseseho ALICE UZ TU NEBYDLI (1974)... 31.12.2010 _______ Dustin Hoffman - (Lenny Bruce) +++ Valerie Perrine - (Honey Bruce) +++ Jan Miner - (Sally Marr) +++ Stanley Beck - (Artie Silver) +++ Frankie Man - (Baltimorský komik) +++ Rashel Novikoff - (Teta Mema) +++ Guy Rennie - (Jack Goldstein) +++ Hudba: Ralph Burns +++(31.12.2010)

  • Cival
    *****

    Absolutní životopis. Fosse byl král králů.(30.8.2009)

  • Shadwell
    ****

    Existují dva způsoby, jak zapojit více hledisek do filmu: tradiční způsob, který přes dílčí flasbacky v kvazi-dokumentární stylu dává v zinscenovaných interview prostor jednotlivým postavám (Lennyho žena, matka, osobní agent atd.), z jejichž promluv sestavuje někdejší události, anebo mnohem progresivnější a vynalézavější způsob, známý z Lynchovy Duny, postavený na simultánním proplétání příběhu a postav v nerozlišitelným kompozitu. V protikladu k celým dějinám kinematografie uplatňuje Lynch v Duně postup, který využívá mnoha vypraveni, která se odvíjejí současně s událostí, kterou komentují, a nehovoří jak je běžně zvykem z hlediska budoucího místa (tím se míní hrdinovo vzpomínaní na minulost v retrospektivě, ke kterému se bohužel uchýlil i Fosse - o co sebekontroverznější stand-up komik Lenny byl, o to konzervativnější způsob Fosse pro biografii zvolil, zřejmě v domnění, že deziluzivní film, v němž různí vypravěči nabourávají celistvost fikce, dávajíc nám tím na vědomí, jak je celý příběh nakřáplý a neveselý, je problematický až-až). Vyprávění hrdinů nepopisuje v Duně danou situaci, nýbrž je do ní samo zapuštěno, je její součástí. Subjektivní hledisko vpisuje Lynch přímo do středu objektivní reality. Tento postup podemílá protikladnost naivního objektivismu a transcendentálního subjektivismu: naše realita není ani objektivní realitou, která je dána předem a je spojena s mnoha subjektivní perspektivami, z nichž vznikají její pokřivené obrazy, ani transcendentálním protipólem této objektivní reality, sjednoceným subjektem, který v sobě zahrnuje a konstituuje celek reality. Co tu máme, to je paradox mnohačetných subjektů, které jsou zahrnuty do reality, do ní zapuštěny. To, co se Lynch snaží ilustrovat, je tento dvojznačný a podivný status subjektivní iluze, která právě jako iluze (pokřivený obraz reality) konstituuje realitu: odečteme-li z reality tuto iluzorní perspektivu, ztratíme samotnou realitu, zatímco postavy z Lennyho ve vzpomínkách rekonstruují minulé události, které nemohou jakkoliv regulovat a na jejichž dění nemají žádný vliv. Název pro tuto patologickou zaujatost konstituující realitu zní anamorfóza. Jak se tato anamorfóza ve skutečnosti projevuje třeba u Holbeinových Vyslanců? Část scény, na kterou hledíme, je deformovaná tak, že své pravé obrysy získá jen tehdy, když se na ni podíváme ze zvláštního místa, z něhož se zbývající realita jeví jako rozmazaná: pokud barevnou skvrnu jasně vnímáme jako lebku, dosahujeme bodu, kdy se zbytek reality už nedá rozpoznat. Uvědomujeme si, že realita již v sobe zahrnuje náš pohled, že tento pohled je začleněn do scény, kterou pozorujeme, že tato scéna na nás již hledí. Jinými slovy řečeno, anamorfická skvrna opravuje běžný subjektivní idealismus tím, že vytváří mezeru mezi okem a pohledem: vnímající subjekt je vždy-již předmětem pohledu z bodu, který jeho zraku uniká - tak jako zrak samotný. Okřídlená námitka, která ztotožňuje diváka se sadistickým voyeurem, tu tak ztrácí platnost. Nevadí, že se díváme na filmy, co hrozí, je, že se film podívá na nás.(23.5.2010)

  • Houdini

    Oscar 6 nominací: Nejlepší film, Režie, Herec HR - Dustin Hoffman, Herečka HR - Valerie Perrine, Kamera, Scénář - A . . . . . . .Zlatá Palma - výběr(22.3.2004)

  • genetique
    ****

    Sú typy klasických životopisných filmov. Jednoduché prerozprávanie života a vtedy to musí byť niečo naozaj extra aby to malo pre niekoho zmysel. Ten by ale Lennyho život asi nemal, takže aj spôsob a šablóna akou je film natočený dokonale diváka navnadí. Ale až postupne. Najprv dokonale dokáže diváka vcítiť a pochopiť zmýšľanie tohto nepochopeného baviča až neskôr zostane priklincovaný k sedadlu ako ja. Perfektný Hoffman rozpráva životný príbeh, ktorý treba vidieť. 85%.(22.10.2007)

  • - Pro Boba Fosse byl Dustin Hoffman jeho první volbou, proto mu také zaslal scénář. Přestože se Dustinovi scénář líbil, roli přijmout nechtěl. Foss však o něj usiloval natolik, že když se sním setkal v restauraci nebo ve společnosti, komediantsky padl na kolena a úpěnlivě jej prosil, aby roli přijal. (Rocky62)

  • - Do role Lennyho byli zvažováni také Al Pacino či Cliff Gorman. (Rocky62)

  • - V rámci přípravy na roli si Dustin koupil kartičky, na něž si zaznamenával důležité informace, které o Lennym Bruceovi zjistil. Díval se na jeho filmy, četl knihy, hovořil asi se šedesáti lidmi, kteří Bruce důvěrně znali, a pečlivě se soustředil na postřehy o tom, jak by měl vypadat umělecký portrét postavy, která ještě nedávno žila. (Rocky62)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace