V nitru Llewyna Davise

Fajn hudební film, který se svým písničkovým soundtrackem opravdu boduje. Bohužel se nám však nedostává nějaké nosnější či zajímavější dějové linky. Prostě jen sledujeme každodenní útrapy folkového hudebníka-outsidera, přičemž se celým snímkem táhne melancholická, zasmušilá atmosféra s existencionálním podtextem. Nemůžu říct, že by mě tak základní zápletka nějak zvlášť zaujala. Je to fajn, ale tak na jedno zhlédnutí – určitě nemám nutkání to vidět v nejbližší době znovu. Na to je ten film docela utahaný. – 3* (6/10). (12.12.2014)

Bratom Coenovcom prichádzam na chuť až vďaka ich neskorším dielam, predovšetkým výbornému True Grit (2010) a tiež tomuto filmu zaradenému v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. V rámci ich tvorby je "Inside Llewyn Davis" neobvyklý svojou umiernenosťou a intímnosťou. Nečakajte tu množstvo absurdných situácií a bizarných postáv. Snáď len pasáž s cestou do Chicaga s postavou Goodmana mi pripomenula, kto je režisérom filmu (mimochodom, skvelá road-movie časť). Muzikant Llewyn Davis (výborne zahraný Oscarom Isaacom), ktorému sa ustavične lepí smola na päty, síce pôsobí dojmom neprispôsobivého vagabunda, no mne bol svojim spôsobom veľmi sympatický. Vo filme sa toho za celý čas veľa neudeje, ide len o veľmi obyčajne veci ako sú ťažkosti s mačkou, cesta autom, cesta vlakom, spanie na gauči, hranie na gitare. Lenže to zdanlivé "nič" je nakrútené tak úžasne atmosféricky, že si ma film celkom podmanil. Na tej podmanivosti sa podieľa skutočne nádherná kamera, veľmi pozvoľné tempo s takou melancholickou atmosférou a príjemná, chytľavá folková hudba (tu musím spomenúť geniálne uletené hudobné číslo s Justinom Timberlakeom a ohromne štýlovým Adamom Driverom). Tou svojou muzikálnosťou film nadväzuje na starší O Brother, Where Art Thou? (2000). (28.09.2021)

Serious Fargo, man. Podle traileru jsem se těšil aspoň na hudbu, ale nakonec největší pastvou pro uši byl způsob, jakým Carey Mulligan říká "asshole". To bylo skoro tak sexy, jako když Megan Fox říkala "camshaft" v Transformers 2. Dvě hvězdičky za asshole a jedna za auta. Víc ani Ň. (20.02.2014)

Výborný film, který je přitom tak malý a osobní, že se bohužel jen těžko dostane k širšímu publiku. Coenovi natočili intimní výpověď jednoho muzikanta, který byl ve svém životě natolik upřímný a nad věcí, až se mu to vůči většinové společnosti velmi vymstilo. Z filmu je patrné, že jeho hudba je kvalitativně vůči ostatním interpretům naprosto jinde - on jediný se snaží o něco, co nejde ve stopách ostatní populární hudby, která zní jedna jako druhá - bez rozdílu. ILD je hlubší snímek, než se na první pohled může zdát. Reflektuje do detailu v podstatě nulovou možnost jít dlouhodobě jako jedinec proti konzumní většině - tato skutečnost bude dříve či později destruktivní. Jde o velmi nadčasovou záležitost, která by měla o to větší výpovědní hodnotu, kdyby se příběh odehrával v současnosti. Celý film, myšlenku a filozofii, o které píši, řekl bych velmi trefně zhodnotí Bud Grossman (F. Murray Abraham) skoro na konci filmu: "I don't see a lot of money here.". (23.02.2014)

Ztraťte radši kočku vašich přátel, než abyste ztráceli svojí hlavu. Inside Llewyn Davis je úžasným filmem, ve kterém by se vlastně nic nedělo, kdyby Llewyn neztratil tu kočku (která musela mít svatou trpělivost, když se nechala vláčet newyorským metrem a zdrhla jen dvakrát...upřímně by mě zajímalo, jestli někdo z Coenů má doma kočku, hádám, že ne). WTF připravuje Justin Timberlake, který ať nedělá hudbu, ale radši hraje (to mu jde o něco líp). Cameo Garreta Hedlunda je snad plánovaným odkazem na jeho angažmá coby Neala Cassadyho v (docela špatné adaptaci) On the Road, když řídí auto, kterým Llewyn jede do Chicaga, a film se aspoň na moment mění v road movie. A jo, mám slabost pro folk, ať už zavání kýčem nebo ne... (08.03.2014)

Tady nemusím mít komentář. (10.11.2015)

Další z Coenovic zvláštních filmů. Country-blues-folk není můj šálek (snad jen trojhlas v kosmické "Please, Mr. Kennedy"), ale tenhle výsek z životní anabáze věčného pechfógla stál za vidění. Celý příběh končí uzavřením kruhu, když Llewyna Davise vystřídá na pódiu pán, který z téhle hudby táborových ohňů brzy vybrousí zcela nový styl. (04.01.2017)

Nejkrásnější film bratří Coenů. A to jak po stránce vizuální, tak emocionální... I když pravda je, že v onom Llewynově nitru je dost chladno a nevlídno. Outer... Space! 10/10 (25.07.2020)

Film V nitru Llewyna Davise zdánlivě nepřináší nic nového. Jednoduchý příběh dobrého muzikanta, kterému k tomu, aby prorazil, něco chybí. Možná víc štěstí, možná méně konfliktní povaha, možná více optimismu nebo lépe zvládnuté výrony frustrace. Jednoduché a smutné jsou i folkové písně, které nás filmem provázejí. A přesto se snímek bratří Coenů zaryje pod kůži a utopí duši v pomalu stoupající melancholii. Kolik asi takových osudů stojí za jedním talentem, kterému se jeho sen o slávě a úspěchu vyplní? Výborný výkon Oscara Isaaca a pěkné čtyři hvězdičky. (03.03.2014)

4 hvězdový film, který je ale o hudbě a hudba je skvělá. Bez ní za 4. Navíc několik skvělých momentů, pěkná kamera, atmosféra a těžko co namítat. Možná chybí nějaká klasická gradace a nějaký top moment, ale opakuji - díky muzice a pěkně barevným obrazům - 4,7 hvězdy. 8,5/10 (09.04.2014)

Filmová Odysea o muzikantovi, pinožícím se za Uznáním, přičemž Poznání mu neustále uniká... Obecně platný, dojímavý, poučný, silný, pravdivý film o (marném) boji umění s komercí, který jako by charakterizovala věta, která ve filmu zazní poté, co Llewyn Davis předvede své umění producentovi: "Moc peněz z toho nekouká." (17.04.2017)

Coenovky jsou vždy něčím zvláštní. Postavy v jejich filmech jsou tak podivně trhlé a vlastně velmi lidské (žádní přehnaní hrdinové nebo chytráci). Svět, který vytváří pro své příběhy se moc nelíší od toho skutečného, ale přeci jen je tam něco navíc, co zaujme. Pro mě Llewyn Davis není zase až tak přitažlivý (jako film), protože jsem hudebně dementní a moc mě to k tomu žánru/kultuře netáhne. Přesto však mě film pobavil a uspokojil moji diváckou touhu. Němůžu si pomoct, ale to jak se Coeni staví k určitým situacím mě prostě hrozně sedí. (16.02.2014)

Velká pohodovka, která i přes minimum dějový zápletky a jakýhokoliv spádu nebo tempa nenudí. Ale ani nebaví jako jiný Coenovky a ve finále nemá co říct. Prvních asi dvacet minut jsem se tetelil blahem, když jsem poznával další Coenovic nezvyklej charakter a čekal jsem, že se kolem něj bude odehrát další absurdní, ale hluboce lidskej příběh. To jsem nedostal. Llewyna jsem poznal a asi na něj brzo zapomenu jako na někoho, kdo u mě potřeboval na pár dní přespat. (14.03.2014)

Po takřka 7 letech coenovka, která se dokonale trefila do mého vkusu a momentálního rozpoložení. Posmutnělý příběh o muzikantovi, kterému život pořád podkopává nohy si mě získal svou "šedivou" atmosférou, výkonem O. Isaaca a především hudbou. Zkrátka: velmi příjemný zážitek. 2000. hodnocený film (19.06.2014)

a poznali jste pana na konci ?? :) (28.10.2014)

Zábavný důkaz toho, že lze točit i bez klasiky dějové výstavby jako jsou všechny ty zápletky, peripetie, katastrofy a katarze, gradace atd. Jeho děj tvoří mnoho několikaminutových rozvíření každodennosti a jeho hrdinové jsou prostě přesně takoví, jací jsou. A takovými i zůstanou. (09.01.2015)

Tak toto som od Coenovcov necakala. Tak vyborna, nenutena a nenudiaca "podivana" o neuspesnom folkovom hudobnikovi bol jeden z najlepsich filmov ake som v poslednej dobe videla. Ma zvlastnu atmosferu a velmi lahko a nenapadne vas vcucne do deja. Nie som ziadny velky folkovy fanda ale je to cele take nasiaknute laskou k hudbe, ze sa vam jednoducho nemoze nepacit. (15.01.2015)

Celkem zajímavý příběh, pěkná muzika a sympatický hlavní hrdina... Ale já se tááááák nudila!! 60% (26.07.2017)

Svoji pouť po filmech od Coenů jsem zakončil tímhle smutným příběhem. Celkem jsem se v tom poznal. Protloukat se ze dne na den, hledání lepších zítřků a neutuchající naděje, že se to jednou zlomí a bude lépe. (01.05.2020)

Nenapravitelný flákač a smolař ve zdánlivě nekonečné smolné smyčce. Bratři Coenovi příliš nevypráví, jen nás nechají za doprovodu folku, plejády skvělých postav a trochy symboliky nahlédnou do nitra Llewyna Davise. (19.10.2023)