Příběh kmotra

Sakra co s tou státní zástupkyní? Ta kráva mě štve bych jí nejradši hodil do řeky! A co ti brání? No prostě náser nevím kde mám začít asi začnu u toho, že mě fakt mrzí, že jsem tenhle filmík prošvihnul v kině. Fakt nehorázná story o frajerovi kterej prostě mohl všechno. Měl pod palcem celou tuhle zemi, na každýho měl něco, měl pod palcem politiky, policii no prostě celej stát. Kdo se mu postavil na toho ukázal prstem a nechal ho zlikvidovat a nikdo na něj nemohl. Vetchý to hraje fakt výborně a má několik nezapomenutelných hlášek. Jinak film nejde nějakou brutální seriózní dokumentární cestou. Spíš se snaží dané téma pojmout co nejjednodušeji a blbovzdorně ho přiblížit každýmu divákovi. Jasně místy je to až extrém něco je fakt přehnaný a tak nějak celý vyznění filmu lehce absurdní,ale to se mi zdá, že je prostě záměr a funguje to bezchybně. A nejdrsnější je když si člověk uvědomí, že to asi nebude tak daleko od pravdy. Jsem ochotnej uvěřit, že takhle nějak to mohlo opravdu bejt i když něco je přehnaný to netvrdím že ne, ale jako celek to prostě šlape dokonale a vypovídá to hodně o divoké porevoluční době kde když jste měli patřičný kontakty, mozek, koule a žaludek na všechno tak se lehce a beztrestně dali nakrást miliardy. Prostě je to ze života a mě to fakt rozbilo. Po dlouhý době zase domácí film kterej si rozhodně zaslouží setrvat v červených číslech. Ani bych tomu nevěřil, že uvidím českej film kterej mě takhle dostane. Jinak pár drobných výtek bych měl hlavně ten nájemnej vrah Zdeněk Zahrádka je teda pekelně uhozenej, ale zase ta scéna z odprásknutím novináře mě fakt pobavila. Jak mu oznámí z retardovaným úsměvem prej pan Vedral vám něco vzkazuje he he he a střelí ho do palice. To byl fakt pekelnej úlet No ten konec z grandiózní popravou na hřišti fotbalovýho stadionu už je taky trochu přehnanej, ale co už. Ono to prostě tak nějak zapadá do toho celkově absurdního vyznění filmu. Každopádně na naše poměry nevídaně kvalitní sebereflexe a pokud se vám nebude zvedat kufr z těch sraček který se tu děli, tak se pravděpodobně pobavíte nad skvělým filmem. Škoda, že podobných svěžích filmových děl vzniká v naší zemi fakt kurevsky málo.95% (08.05.2014)

Detektív Cajthaml je po celú svoju policajnú kariéru na stope gaunerovi najhrubšieho zrna, Vydralovi. Podarí sa mu navzdory mnohým veľkým prekážkam dokončiť svoj najnáročnejší prípad? Opäť jeden z mnoha úspešných českých snímkov. Až na pár detailov, ktoré s realitou nemajú veľa spoločného, musím priznať, že ma "Príbeh kmotra" veľmi bavil. Záverečný monológ Cajthamla:" Niekedy to vyzerá tak, že ľudia ako Vydral môžu všetko, ale žiadny strom nerastie do neba. Na každého raz dôjde! Jediné čo po ňom zostalo, je tajomstvo jeho archívu. Vsadím sa že jedného dňa niekde vypláva a mnohým ľudom sa ešte slušné spotí zadok. TAK NECH NIE STE MEDZI NIMI", vystihol podstatu "spravodlivosti". Verte, alebo nie. Ozaj na každého dôjde. (31.05.2014)

Že si tvůrci upravili pravdu pro umělecké záměry, to bych jim odpustil, ale že příběh nemá místy hlavu ani patu, to je věc druhá. Šílený střih, scény na sebe občas vůbec nenavazují a motivace či jednání postav místy nemá logiku. Další mínus naprosto nezvládnutá scénografie a kostýmy. Nic nevypadá na rok 1988 a už vůbec ne na roky 1995 nebo 97. Neodpovídající oblečení, lokace i auta. Odfláknuté šíleně. Potěší vidět praktiky mafiánů po revoluci a Vaculík je tady úplně boží a Vica ukáže kozy. Vetchý naprosto komediální a zoufalý výkon. Ten herec od roku 97 otočil z úžasného a svěžího talentu na dementního a arogantního kreténa s lachtaním výrazem. X let co role, to výkon na presdržku. 60%. (03.02.2022)

Konečně zábavný, svižný, dobře odsýpající film. Pokud ale nemáte šanci dosáhnout každý měsíc alespoň na průměrnou hrubou mzdu, nebo se na ní sakra nadřete a přesčasy se počítají na desítky hodin, smát se rozhodně nebudete. Vadily mi jenom ty nesmyslný efekty kamery a střihu. Skutečnost je mnohem, mnohem horší, takže je kmotrovský příběh vlastně ještě dost naivní. (15.05.2014)

Exploatace jak noha od režiséra, do kterého se po cyrilometodějské mystice a vyhlazovacím patosu převtělila asi jedna šestnáctina Tonyho Scotta. Škoda, že to má doslovnou „nováckou“ dramaturgii, při které se na věci upozorňuje tak okatě až to bolí, není to ani trochu temné, už vůbec ne dobové (ve smyslu propracovaného fikčního světa) a Vaculík tu nedává tláču (vysněná aluze tohoto uživatele). Zase jsem se jednou zvrhle bavil a nestydím se za to. (31.10.2013)