Saulův syn

Utírání zvratků, krve a vynášení čerstvých mrtvol z právě použité plynové komory, přesně zorganizované nakládání mrtvol do tavících pecí, neustálé vysypávání popela do řeky, lidé zredukováni na pouhé číselné jednotky, „kusy“, bezcenný odpad….Prostě…..Zabíjení jako výrobní velkoproces. Zabíjení jako perfektně promazaný a promyšlený stroj, jehož loutky a obsluhovatelé v jednom – sonderkommando – si aspoň o několik měsíců prodloužili život a kteří nosí mrtvoly se stejnou samozřejmostí, bez emocí a citových výlevů (co jim také jiného zbývá), jako by třeba zrovna obsluhovali obráběcí stroj. A v té temnotě nelidskosti a hnusu jako slabý plamínek lidství touha jednoho ze sonderkommanda pohřbít - tak jak se v civilizované společnosti má – jednoho mrtvého chlapce. Film, který by měl vidět každý. Hlavně pak vypatlané náckovské palice, u kterých si sice nedělám iluze, že by to s nimi nějak pohnulo, ale kdyby i pouhý jeden z tisíce si řekl „Bože, co jsem to za hovado!“, měl by tenhle film smysl. "Nudit se", či "usnout", jak jsem se zde párkrát dočetl, může u tohoto zdrcujícího zážitku jenom idiot. (29.02.2016)

Vydatné holokaust porno, nemyšleno ani tak ve zlém, protože natočeno je to vážně skvěle. Na druhou stranu je zvolená forma trochu dvojsečná zbraň, protože se o hrdinu vlastně vůbec nemusíme bát a stojí v podstatě velmi paradoxně mimo dění - je jasné, že musí přežít minimálně do poslední scény. Tím se z toho stává opravdu jen sugestivní projížďka tematickým parkem, ale trvám si na tom, že to není míněno tak zle, jak to zní. 4 a 1/2 (12.10.2015)

Originálně natočený evropský snímek, jenž rozhodně není pro každého filmového konzumenta. Samotný příběh za srdce nechytne tolik, kolik by asi měl, hlavně z důvodů absence alespoň nějaké minulosti hlavního hrdiny, ale Saulův syn stojí hlavně na atmosféře a intenzitě. Ta je budována z velké míry nejen skvělou a nezvyklou kamerou, ale i výbornou prací s hudbou a kulisami. Z některých scén doslova mrazí v zádech a celý film navozuje opravdu nepříjemný pocit. [85%] | Kino (14.02.2016)

Filmov o Holocauste už bolo natočených nespočet, ale predsa len je to mimoriadne silná téma, ktorá pri kvalitnejšom spracovaní stále dokáže vyvolať silné emócie, ale tentoraz mi to moc nesadlo. No určité kvality tomu určite uprieť nemôžem, vďaka zaujímavej vizuálnej stránke, kedy sa kamera stále drží jednej postavy to pôsobí podstatne osobnejšie, takže sa divák viac cíti byť súčasťou celého tohto pekla a keďže sa dej odohráva prakticky v reálnom čase v priebehu dĺžky jedného dňa, tak sa tu vlastne stále niečo deje. No určite musím spomenúť ešte aj fakt, že odosobnenosť takéhoto masového vyvražďovania, kedy sa vraždenie stáva obyčajným výrobným procesom a ľudia kusmi ešte asi nikdy nefungovala takto dobre. Ale týmto u mňa klady prakticky končia, dejovo tu vlastne ani nie je moc o čo stáť, pričom ten hlavný motív so snahou dôstojne pochovať chlapca na mňa vôbec nefungoval a vlastne ma to ani nezaujímalo. Celé to vraždenie sa odohráva len niekde bokom, čo síce bol jasný zámer, ale zase takto to vôbec nedokáže zasiahnuť, emocionálne ma to absolútne minulo. A najviac ma to mrzí pri nočnom masovom vraždení, ktoré by pri inom prevedení mohlo byť nezabudnuteľné, nepochybujem o tom, že v skutočnosti to musela byť nepredstaviteľná hrôza, ale tu som necítil vôbec nič. No celkovo som tu nenašiel ani jednu sekvenciu, na ktorú by som si za dlhší čas spomenul. A problémom je aj hlavný hrdina, ktorému som na moje veľké prekvapenie vôbec nefandil a kvôli jeho bezemočnému prejavu som mu ten jeho cieľ vôbec neveril. Skôr mi prišli zaujímavejšie zvyšné postavy, ale tie už mali zanedbateľný priestor. Takže síce si myslím, že režisér Laszlo Nemes to zvládol veľmi dobre, presne tak, ako aj mal v pláne, ale inak je pre mňa Saulov syn určite veľkým sklamaním. Réžia je kvalitná, ale dej, hlavný hrdina a emócie sú už na tom podstatne horšie, takže pre mňa celkovo len priemer. 55% (07.04.2016)

Abych pravdu řekla, dost jsem přemýšlela nad tímto filmem a o pocitech, které jsem z něho měla. Zpočátku jsem nechápala, kam režisér a scénárista míří, ale pak jsem to pojala po svém. Zřejmě bylo zamýšleno, abych přijala identitu Saula, stala se jeho součástí a prožívala to, co on se vším všudy. O to se zřejmě snažil kameraman, který nespustil oči ze Saula a byl k němu téměř přikován. Skutečně si nemohu vzpomenout na nějakou pasáž, vyjma konce, kde by byly záběry z trochu větší vzdálenosti. To beru jako plus a dobrý nápad, ale co jsem postrádala, byla absence mých emocí nebo jen ve velmi malé míře a v tom je ten hlavní problém. Situace, kdy se dostal Saul do stavu jakéhosi poblouznění a neadekvátnímu jednání vzhledem k dítěti, kterého chtěl mermomocí pohřbít, mě neoslovila, jak bych očekávala. Přiznávám, že jsem viděla i jiné filmy pojednávající o koncentračních táborech, které se mnou pohnuly po citové stránce daleko víc. Takže ačkoliv je tento snímek z mnoha stran velmi oceňovaný, já jako obyčejný laik musím říct, že jsem to viděla pouze na slabší čtyřku. (07.04.2016)