Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

Aj keď sa Oliver Stone chvíľami neudrží na uzde a predkladané interpretuje na hranici špekulácií, stavia výhradne na faktoch, ktoré sú vďaka množstvu odhalených tajných spisov aj pre našinca poľahky overiteľné. To je potrebné hrubo podčiarknuť. Nemá potrebu šokovať, nie je štvavý ani anti-americký, jeho komentáre sú skôr rozčarované, než nenávistné. Upozorňuje na najproblematickejšie miesta, bez obalu informuje o skutočných motívoch skutočných udalostí, ktoré sa diali na pozadí oficiálne predkladaných správ. Nesnaží sa o komplexný historický exkurz ani hĺbkový ponor do problematiky svetovej politiky a obchodu, len kričí do sveta prešľapy, krivdy a svinstvá, o ktorých sa takmer vôbec nehovorí a ak, tak len neochotne, narýchlo, pološeptom a pre istotu výhradne marginálne. Nebolo by zdravé ani veci prospešné urobiť si z Nevypovedaných dejín Spojených štátov modlu, na to sú až príliš osobné a v niečom sa môžu mýliť. Ale neklamú. (03.07.2014)

Pohled na historii USA kritickýma očima bez vlastenecké ideologie. Vlastně poslední dobrý americký prezident byl Roosevelt a to je příliš dávno. Válka, zbrojení, politikaření, drancovaní, lhaní. Smutné a bez výhledu na změnu. Oliver Stone měl velkou odvahu, že tento dokument natočil. V 50. letech by byl za to zatčen jako zrádný komunista. (14.11.2021)

Dle očekávání – velký třesk... Stoneova verze dějin USA je patřičně zdramatizovaná, překotná a podivně netrpělivá. Viděl jsem epizodu tři a deset (dějiny atomové bomby, dějiny boje proti terorismu od nástupu prezidenta Bushe ml.) a musím říct, že hodina času pro jednu problematiku nestačí. Minimálně pro zvolený koncept – Stone a jeho tým historiků obdivuhodně pracují s archivními materiály, uvážlivě je začleňují a nechávají vzájemně střetávat. Když pominu jejich občasné duplicitní užití napříč kapitolami, nemám v tomto ohledu žádný problém. Horší je hlas vypravěče (Stone), vršícího údaj na údaj, možná i záměrně nedovolující zpracovat množství údajů. Aby toho nebylo málo, zapsané citáty osobností čtou různí herci, čili napodobují jejich hlas i dikci. Tato poměrně agresivní strategie byla užívána v krizových obdobích studené války a působí velmi lacině a neprofesionálně. Stone si při svém výkladu libuje ve slově „kdyby“ a rozpracovává vize alternativních (lepších) dějin. Liberální historici si při té příležitosti rádi idealizují jednu osobnost, která nedostala důvěru (např. demokratický kandidát na prezidenta v padesátých letech Adlai Stevenson). Stone si vybral Rooseveltova víceprezidenta a levicového kandidáta na prezidenta v roce 1948 Henryho Wallace. Tento muž byl ve své době zdiskreditován za údajné napojení na komunisty, což Stone ostře odmítne (Wallace přitom opravdu byl financován komunisty, ač ho tato podpora nikterak netěšila). Tvůrci opakovaně „vylepšují“ historii, pokud mají ideál. Stone realizoval ambiciózní a působivou sérii, není však možné opomenout jeho silné levicové smýšlení. Na druhou stranu laciné odsouzení Stonea coby demagogického salónního levičáka by jen prokázalo neschopnost argumentovat. Tento projekt možná hodlá sdělit informace neobeznámeným, jenže věnovat mu pozornost by měli právě ti obeznámení. Procvičí se v argumentech, zážitek zaručen. (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Velmi, velmi působivé. Líbí se mi, že Stone umí vystavět emotivně silnej dokument, kterej přesto nevyznívá jednostranně. Samozřejmě, pokud jednostranností nemyslíme stranění myšlenkám socialismu a humanismu. Přestože režisér vyzdvihuje ruské hrdinství a neschopnost Trumanovy vlády jednat se Stalinem, zároveň sovětského diktátora neomlouvá. Některé pasáže působí trochu lacině (karikatura Trumana jako slabošského dítěte, které se mělo narodit jako holka), ale naštěstí jich není moc. (15.07.2014)

No neviem, pozrel som si prvé 4 diely a bola to jedna veľká nuda. Komentátor chŕli fakty, striedajú sa dobové zábery, ale celé je to veľmi rýchle a strácal som sa v tom. Veľký podiel na tom má to, že rozpráva iba komentátor. Ocenil by som rozhovory s priamymi účastníkmi daných udalostí tak ako to bolo napríklad v dokumente World at war. Takto je to veľmi monotónne. 40 % (15.02.2014)