Americký sniper

Po hudební retro lahůdce s názvem Jersey Boys, natočil veterán Clint Eastwood v roce 2014 ještě jeden životopisný snímek - válečné drama Americký sniper. Příběh odstřelovače Chrise Kylea, kterého výborně ztvárnil Bradley Cooper, jsem až dodnes prakticky neznal a jsem rád, že jsem se s ním mohl díky tomuto filmu seznámit. Eastwood zde střídá scény z Iráku a ty civilní a tak poznáváme Chrise jako muže dvou tváří. Nejprve je to trochu nesmělý, sympatický mladík, který se přihlásí k jednotkám SEAL a projde náročným výcvikem. Stane se z něho zarytý vlastenec a válka ho pak změní natolik, že je pro něho strašně obtížné vrátit se do života a být dobrým otcem i manželem. Když už se zdá, že ho jeho válečný syndrom opouští a začíná znovu nacházet štěstí a radost ze života, tak... Je určitě dobře, že se režie chopil právě Eastwood a ne Spielberg (kterého mám jinak v oblibě), protože se bojím, že by z filmu udělal spíše uslzené, rodinné drama. Clint ale vůbec nestárne, neustupuje od svého způsobu vyprávění. Je to pořád ten drsný a nekompromisní režisér a zde to opět prokázal. Některé scény jsou tak silné (např. vrtačka, zastřelení dítěte, telefonát s manželkou za zvuků střelby, dobře zvolený závěr), že jsem žasl nad tím, co je možné natočit a co si musí někteří lidé prožít. Absence hudby (až na výjimky) není vůbec na škodu, film díky tomu působí syrově a realisticky - prostě žádný patos a ždímání emocí za každou cenu zde nenajdete. Americký sniper je již šestý Eastwoodův snímek oceněný minimálně jedním Oscarem, což je hodno velkého uznání. Ve Spojených státech film rozlámal divácké rekordy a ve mně zanechal hlubokou stopu. Potlesk vestoje, opona dolů. (27.02.2015)

Príbeh zaoberajúci sa súbojom dvoch mužov na život a na smrť so vzduchovkami v rukách, ala majora Konigema, preoblečeného z "SS" uniformy do habitu teroristu, ktorý poľuje na najlepšieho amerického snipera "Vasilijeva Zajceva", zablúdeného od brán Stalingradu k zrúcaninám ďalekého východu. Kým "Enemy At The Gates" je filmom s veľkým "F", toto čudo je doslovne mega sračkou s veľkým "S". Mňa už tieto snímky spracované pre propagandu hrdého vlastenectva na úkor rodiny, či boja za svetový mier mimo svojej krajiny, absolútne nedokážu ničím prekvapiť. Všetko je to na jedno kopyto. Doplnok roemingového free hovoru na účet volaného počas akcie, je ako vystrihnutý z najlepšieho sitkomu Bennyho Hilla. Logiku postrádajúca zápletka, kedy "Legenda" (nie Will Smith) uprednostňuje vlastné víťazstvo jednotlivca pred bezpečím ostatných členov "zmrzlinárov" v uniformách, je toľkým fiaskom, ako potlesk ruského fanúšika po víťazstve Rockyho Balbou nad Ivanom Dragom v Moskve. Kým málomyselný divák tlieska, mne sa chce grcať. Každý však máme vlastný uhol pohľadu. (30.10.2015)

No, tedy. To jsem opravdu nečekal. Vše co má v názvu hrdé American mně trochu děsí a odpuzuje. Ne že by mi Amíci nějak výrazně vadili, ale ten jejich patriotismus je někdy na mně prostě moc. Zároveň si ale uvědomuji jak moc tu chybí ten náš. Takže na Snipera jsem se ne že netěšil, ale ani toužebně nečekal jako třeba na Unbroken. Jenže jsem zapomněl, že Clint to umí nejenom před kamerou, ale i z křesílka s nápisem rejža. A umí to sakra dobře. Už jsem si zvykl, že jeho filmy jsou o Americe a Američanech. Sniper mně dostal jednou ranou a vyjímečně se neshoduji s Malarkeyem, protože dle mého byl film emocí plný. Jelikož Eastwood točil životopis někoho, není tam jen ten Irák jak se tu leckdo rozčiluje, ale i život mezi turnusama a hlavně nesnadné zečlenění zpět do normálního života, kdy je těžké si uvědomit, že auto před váma je skutečně pekař a ten chlapík na střeše sousedního baráku skutečně opravuje hromosvod... S překvapením jsem zjistil, že ten chlápek z Pařby ve Vegas, tu hraje Chrise Kyle. Cooper tu vypadá úplně jinak a roli člena SEALS jsem mu věřil. Za mně je to za 5 nábojů do sniperky. * * * * * (11.03.2015)

Překvápko. Veterán Eastwood totiž servíruje mnohem více akčních sekvencí než bych očekával, za což jej hrozně moc chválím. Dále se odvážím hádat, že nejspíš bylo režisérovým záměrem, vykreslit Cooperova Kylea jako příliš horlivého, zodpovědného patriotického burana - kteréžto role se hollywoodský modrooký matador zhostil s vervou sobě vlastní. Holt takové filmové Call of Duty, šmrncnuté Clintovým citem pro spielbergovské drama. Tohle snad museli amíci zákonitě milovat a nechat v kinech miliony, brát pokladny multiplexů útokem... oh wait! (24.05.2015)

O tomhle filmu jsem mnohokrát četl jako o u ukázce přehnaného vlastenectví a patriotismu, ale já ho tam neviděl. Za to vidím často to české vlastenectví, ožrat si hubu při uspěchu našich sportovců, vzít do ruku vlajku a ožralej jak prase řvát, že jsem hrdej čech, případně jít a nadávat cikánům do sviní nebo zvolit za prezidenta člověka, který lže, rozeštvává národ, uráží lidi a svou mstivou a zákeřenou povahou si kompenzuje každou svou prohru. Nic dalšího u velké části tohoto národa nevidím. Američani jsou už z hlediska historie jiný než my, ano nemusíme to vždy chápat a nemusí se nám to líbit, ale bylo by fajn kdyby jsme se naučili respektovat ty druhý a jejich hodnoty, které jsou postaveny na rodině, ale i na vztahu ke svý zemi a hodnotám který jejich země vyznává, jakoli jsou i američany znásilňovány. To přesně jsem v tom filmu viděl. Viděl jsem v něm člověka, kterýho začaly požírat vlastní ideály, viděl jsem taky lidi z masa a kostí, který největší boj nesvádí někde v Iráku, ale sami v sobě, ale taky jsem viděl hodně lásky, Tayu jako svou ženu by si asi přálo hodně chlapů a teď rozhodně nemyslím na ten záběr, kde je v černým krajkovým prádle, a ještě jsem ve filmu viděl, že slovo jeden za druhýho není jen slogan. Silný, emotivní a skvěle zahraný film ve kterým mě dostala nejedna scéna a nejeden dialog. (14.03.2015)