Génius

Životopisný televizní seriál pojednávající nejdůležitější odvětví života Alberta Einsteina od počátků studia až po jeho ‘podzim’, je napsán a natočen jako dramatické vyprávění opírající se o skutečná historická fakta dané doby nevynechávající ani další významné osobnosti. Nejedná se tedy o věrný dokument a tak je potřeba k tomu přistupovat, což mnozí diváci u historických témat stále nedělají. Jestli se nějaká scéna skutečně stala, či je to v rámci dramatizace jen vize jak autora scénáře, tak Waltera Isaacsona, coby autora knihy, podle které byl scénář napsán, ponechme historikům. Seriál je natočen skvostně a tématicky zcela vyrovnaně jak z oblasti vědy a Einsteinovi práce, která může být pro některé diváky hodně nepochopitelná, tak i z jeho soukromého života. Jasná dějová linie dokáže zaujmout. Jedná se o portrét židovského muže, manžela, otce a vědce, který žil v první světové válce jako přesvědčený pacifista. Stal se vedoucím vědcem, kterého uznávali i jeho vrstevníci. Jeho ´Teorie relativity´ budí ve světě vědy zájem do dnešních dnů. Na sklonku svého života coby hrdý americký občan odsoudil nacistické zacházení s Židy a americký postoj k černošskému americkému obyvatelstvu. Nic naplat, tento seriál bude dlouho nepřekonatelný, neboť byl natočen s ohromnou úctou. (01.05.2018)

První kapitola ze života Alberta Einsteina má dvě dějové linky. Jedna z doby, kdy Hitler pomalu přicházel k moci a druhá ještě z jeho studentských let. V obou linkách mimo jiné již zazní některé jeho myšlenky a teorie. Těžko říci proč se tak tvůrci rozhodli, každopádně je divákům ukázáno jeho mladické rebelství v očích profesorů, spor s otcem, první lásky a zároveň jeho pohled na vznikající politickou situaci v Německu těsně před vypuknutím války. Scénář je napsán jednoduše k jeho správnému uchopení jak děje, tak i myšlenek. Nenudí a diváky se zájmem o historii Alberta Einsteina umí zaujmout. (01.05.2018)

Druhá kapitola si již všímá pouze Einsteinových studentský let. Poukazuje na jeho sny, ideály i lásky, což se neobešlo bez mnohých problémů hlavně v očích profesorů. Děj si také hodně všímá osudu Milevy Maric, která měla ohromný talent na matematiku a fyziku, jenomže vlivem doby i přes to, že byla nadanou studentkou, u ní obzvlášť se to neobešlo bez problémů. A z historie již víme, že osud Alberta a Milevu spojí. Děj je atmosfericky naprosto stejný jako u předchozí kapitoly. Vyzařuje živostí, mladickým elánem a chutí mnohé dokázat. (01.05.2018)

Třetí kapitola je ve znamení Albertovi rovnováhy zodpovědnosti, vnitřního odhodlání a nějakého uplatnění. Nelehké to má i Mileva. Příběh je tak ve znamení hledání sebe sama, které naruší smutná událost. Alberta dokonce dvě. Děj nadále neztrácí tempo a zajímavost. Z historického hlediska je tu zmínka o objevení elektromagnetického záření tzv. paprsků X, dnes známé jako rentgen, Wilhelma Conrada Röntgena a o prvním udělování ceny nazvané jako ‘Nobelova cena’ na základě přání napsané v závěti samotného Nobela? (01.05.2018)

Albert Einstein usilovně pracuje na svých tezích a dočkáme se té nejslavnější. Ano, ‘Teorie relativity’. Jedná se o sadu dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem: speciální teorie relativity a obecná teorie relativity. A právě ty vysvětlují fakt, že se elektromagnetické vlnění nechová v souladu s Newtonovými pohybovými zákony. A jak na to přišel napovídá tato čtvrtá kapitola, která mimo jiné také přináší konflikt Albertovi ženy Milevy s jeho matkou, když mu v práci pomáhala. A mimo to je tu také představena jiná vědkyně a tou je Francouzka polského původu Marie Curie-Skłodowská, pracující na výzkumu radioaktivity, kterou si výborně zahrála Klára Issová. Epizoda hodně vědecká a tak by se dalo říci, že i přes zjednodušení tomu ne každý bude rozumět. (01.05.2018)

Vývoj příběhu zase poskočil o několik let dopředu. Albert stále přemýšlí nad teorií relativity a přestěhoval se do Prahy. Mileva dává neustále najevo, že není se svým životem spokojená. Albertovi úspěchy začínají být věhlasné a tak pomalu začíná zažívat vysněný akademický život. Také se tu vyskytuje flashforward, kdy je ukázán problém s Albertovým synem Eduardem, který je věkově na prahu dospělosti. Pátá kapitola se stále drží vědy a objevům, takže pro laiky stále krapet na této bázi složitější. Dějový vývoj se však drží svého tempa a zájmu. (01.05.2018)

Šestá kapitola je ve znamení osudových změn. Albert se snaží prokázat svou teorii o lámání světelného paprsku vlivem gravitace. Bohužel je však vyhlášena válka s Ruskem, která má na vědeckou práci neblahý vliv. Do toho se jeho manželství dostává do krize při čemž se více sbližuje s Elzou. Dramatizace se zvyšuje a je dějově v rámci soukromého i pracovního života vyrovnaný a hodně nabírá na zajímavosti. (01.05.2018)

Dramatizace opět poskočila o nějaký ten stupínek výš, stejně jako období Einsteinova života. První světová válka v plném proudu a příběh si mimo soukromých a vědeckých záležitostí Alberta Einsteina všímá také další v této době výrazné postavy a tím je jeho přítel německý fyzikální vědec Fritz Haber, který se významně podílel na vývoji chemických zbraní, čímž byl Albert velice zklamán. Mimo tuto skutečnost byla hlavně později konečně prokázána jedna Albertova teorie. Gravitace skutečně ohýbá světlo míjející slunce přibližně o jedna celá sedm desetin úhlové vteřiny. To znamená, že nejvýznamnější ze všech vědeckých pravidel zákonů sira Isaaca Newtona byly poprvé po dvou stoletích výrazně upraveny. A to si samozřejmě našlo odpůrce, které svoji kritiku veřejně ohlašovali. Další dějství je tedy opět plný vědy, politiky, kdy se podíváme i na bojiště do zákopů a samozřejmě dramatického vývoje Albertova soukromého života. Dočká se konečně souhlasu Milevy s rozvodem? (01.05.2018)

Jak jsme se dozvěděli v první kapitole, Albert Einstein se zprvu zdráhal opustit Německo, kde pomalu začínali vládnout nacisté, ale po zážitku na ulici si to velmi rychle rozmyslel. Osmá kapitola přináší historicky další významnou osobnost a tím je Reimond Herman Geist, který byl v onom roce americkým generálním konzulem a prvním tajemníkem velvyslanectví v Berlíně. S Albertem vedl pohovor kvůli udělení víz, který byl vlivem americké honby po komunistech politický. Geist z nacistického Německa později zachránil více než padesát tisíc židů a protinacistů právě udílením víz a tato seriálová kapitola vlastně vypráví, co tomu předcházelo a co bylo oním impulzem. Jestli je to skutečnost, teorie či čirá fikce nechme na historicích. Albert tedy odpovídá a divák poznává další střípky jeho života, které od první epizody ledacos dovypravují či dovysvětlují a o dalších historických osobnostech, jako např. německý průmyslník, liberální politik, spisovatel a státník, jeden ze zakladatelů Německé demokratické strany, Walther Rathenau . Nezapomíná se také na vědu a tak se také divák dozvídá něco třeba o subatomárních částicích a to i s názorným příkladem. Jak Albert říká jistému člověku u silnice: ‘“Kdyby byl automobil částice, a my jsme ho neviděli, přece by podle tebe neexistoval. A nám by vůbec nic nehrozilo.’” Automobily že nejsou subatomární částice? Albert dodává: “Ale vzpírá se přece zdravému rozumu, aby pravidla, která řídí to co vidíme neplatila pro to, co nevidíme.” Děj na atmosféře neubírá a stále si drží svoji rozvahu a zajímavost. (01.05.2018)

Albert Einstein se usadil v Americe, ale nebezpečí v zahraničí je stále hrozbou jak pro něj, tak pro jeho bývalé kolegy. Na pořadu všedních dnů je atomová energie a devátá kapitola ze života Alberta Einsteina přináší ve zkratce to nejdůležitější, co se v rámci tohoto faktu dělo. Tajně služby mají informace o vůli Hitlera sestrojit atomovou bombu a tak je snaha tomu zabránit. Albert se k jaderné zbrani taktéž vyjadřuje, avšak nelichotivě. Tato kapitola je v rámci pojednávané doby hodně politická, ale na vědecký a soukromý život Alberta se nezapomíná. Příběh plně vyrovnaný a stále hodně dramatický. (01.05.2018)

Rozloučení jak se seriálem, tak i s Albertem Einsteinem. Ten se na sklonku života pustil do kritiky politické situace v Americe, která se ho vlivem toho snažila umlčet. Země, která se i v této době honosila svobodou slova. Albert byl stále v očích americké mocnosti komunistou. A tak poslední kapitola stále hýří do politiky, kde se mluví nejen o bombě atomové. Mimo to je dojemně a krásně natočen podzim Albertova života. Lépe to snad už ani vystihnout nešlo. Tečka je více než skvostná. (01.05.2018)