Pán prstenů: Dvě věže

Bez diskuze důstojné pokračování Společenstva, které polechtalo jeho vysoko nasazenou laťku. Jackson (v duchu knihy) přitvrdil a ve zběsilém tempu servíruje jednu stránku knihy za druhou. Je to úchvatný pohled a při všem tom zapálení divák skoro přehlédne, že Jacksonovi se ze stránek sypou písmenka a celý příběh postrádá konzistenci... a i když se chrabrý novozélanďan pral s předlohou ze všech sil (a vykouzlil mj. největší bitevní scénu všech dob, nejvěrnější počítačem animovanou postavu a dovedl do dokonalosti Legolase, který je v jednu chvíli dokonalým hitmanem kosícím skřety počítajíc přítom fragy ;), zvítězit se mu nepodařilo - aby Dvě Věže dosáhly vyváženosti Společenstva, potřebovaly by minimálně čtyřhodinovou stopáž - nevím jestli by to publikum vydrželo, ale myslím že výsledek by byl potom o pověstný krůček blíž k dokonalosti. Nicméně vězte, že Dvě Věže k ní mají hooodně blízko.... zajděte na ně do kina a těšte se na Extended verzi ;) Sláva Jacksonovi... (20.12.2002)

Tam, kde jsme si v jedničce mohli užívat výravné fantasy, nastupuje v dvojce "jen" výpravný válečný velkofilm. Stále ale strhující podíváná, čtyři hvězdy jen v rámci série, jinak pět jasných. HODNOCENÍ SE: A tady je to paradoxně přesně obráceně, než u jedničky. Zatímco u Společenstva prstenu je základ přidanými a rozšířenými scénami doplňován a obohacován, ve dvojce jsou tyto scény povětšinou spíše na obtíž, a to z několika důvodů. 1) Až na pár výjimek (k těm později) nepřínáší nic nového. Nerozšířují psychologii ani mytologii. Jsou to jen epizody navíc. 2) Vyprávěcí struktura Dvou veží celkově není tak elegantní a další epizodky a odskoky jen podtrhují chaotičnost a nekonzistentnost druhého dílu. 3) Z pravidla v těchto scénách dost tlučou do očí místy skutečně strašně špatné digitální efekty (na které dvojka obecně dost trpí). Dokonce i ten adorovaný Glum plandá v luftu častěji, než by bylo zdrávo. Scény navíc tak mají smysl až v případě konce, vydechnutí po bitvě u Helmova žlebu a také pár scén navíc v Osgiliathu, potýkajícícm se s náletem Nazgúla. A samozřejmě především retrospektivní scény pracující se motivem vztahu Faramira a Boromira. (18.02.2008)

Až na tu jednu příliš pomalou a dost nudnou scénu se Enty (resp. Stromovousem) a pár wtf momentů kolem Legolase a Gimliho zase dokonalá fantasy. A tentokrát i se těžce schizofrenním Glumem, na kterého jsem si musel sice par chvil zvykat, ale když se pak rozjel, neměl chybu. A samozřejmě nejen po stránce herecké, kde Andy Serkis naprosto válí, ale i vizuální, kde zase naprosto vyhrávají čarodějové z ILM. A do všeho pak hraje znovu dokonalá hudba mistra Shorea. Jen škoda, že některé témata nejsou ještě mnohem delší - Last March of Ents, atd. A... Gandalf se vrátil! :)) Prodloužená verze: stále zůstává to, že ta cca první třetina je trochu pomalejší než by musela být, střih je někdy docela násilný a rozhodně bych některé scény nechal dojet (to stejné s hudbou) a entí básně... ale tentokrát prostě už nemůžu stejně zůstat na 4. Kolik takovýchto obřích nádherně propracovaných velkofilmů se rodí? A jak často? Znovu a znovu ti děkuju, PJ. Si génius (14.09.2011)

„Je to ako v starých príbehoch, ktoré sme počúvali, keď sme boli deti, pán Frodo. Boli temné a plné desivých vecí. Snáď sa ani nemohli skončiť dobre. No nedalo nám to a museli sme ich počuť až do konca. Teraz už viem, prečo sa nám páčili.“ Ťažko sa v súvislosti s Tolkienovou trilógiou baviť ako o dvojke. Je to jeden obrovský epos, rozdelený na tri monumentálne časti. Rozhodne a bez debaty aj v Dvoch vežiach (zdanlivo najzbytočnejšej časti série) nájdeme množstvo magických scén (stretnutie s Bielym čarodejníkom v úchvatnom Fangorskom pralese; obrovský finálny Pochod entov; Samov motivačný záverečný preslov). Takisto akčné scény sú špičkové (nad predsa len príliš počítačovou bitkou s vrrkmi dozaista víťazí polhodinová finálna masakra v Helmovom žľabe s extra zábavným Gimlim). Nechýbajú ani vtipné momentky („počítanie mŕtvych“) a skvelé, fantastické nové postavy (Bernard Hill, Brad Dourif, Karl Urban), ktoré príbeh o Frodovi a prsteni zasadzujú do širších súvislostí. Plno mrazivých scén, pri ktorých sa tají dych ("Pozri. Tvoj kráľ bojuje sám." - "Už nie sám." alebo "Gondor volá o pomoc." - "A Rohan odpovie."). (18.10.2004)

Ve "Dvou věžích" jde již do tuhého, pohádková atmosféra zmizela a příběh je roztříštěnější. Právě kvůli tomu je o chlup slabší, než "Společenstvo". Přesto mě zde uchvátila hudba, vizuál (především bitevní) a potěšila přítomnost Entů. Jako výčitka mě napadá snad jen otravná postava Eowyn, té ani po stém shlédnutí nepřijdu na chut. Jinak je to stále kvalitní díl jedné z nejlepších fantasy vůbec. (04.02.2014)