Pán prstenů: Dvě věže

No, asi bych měl napsat obsáhlejší komentář, ale ono už opravdu není skoro co dodat. Řekl bych, že co do kvality, mi připadají jak první, tak druhý díl téměř stejné. Po nepříjemném zážitku s první knihou Pána prstenů jsem se ke čtení druhé neodhodlal. Nemůžu tedy říct, jestli je kniha zpracována dobře, ale pro diváka, který ji nečetl, je tohle prostě 5* film. (16.12.2007)

Pán prstenů je asi mým nejoblíbenějším filmem ze všech a neomrzí ani po několikátém shlédnutí. Je to naprosto bezchybné dílo a vůbec filmu neuškodí, že efekty již mnohdy nejsou nejlepší. Mám rád všechny tři filmy zhruba stejně a tvoří spolu dokonalý celek. Návrat krále jsem však symbolicky přidal do své Top desítky nejlepších filmů, jako ten nejpovedenější z trilogie. PS: také asi jediný důvod proč jsem zvolil Petera Jacksona jako svého oblíbeného režiséra, ale zaslouženě. normální verze=90% prodloužená=100% (11.04.2018)

Nejrozporuplnější díl trilogie... Marná sláva, to že je film opravdu hodně dobrý po všech stránkách, vynikne naplno až v rozšířené verzi, ve které se konečně zacelí jinak dost rozbitá příběhová rovina Smíška, Pipina a Stromovouse; rozvine se příběh Faramira (nakonec jedné z nejlepších změn) a celý film dostane švih. Nikoli švih ve smyslu "dynamický úprk vpřed", ale švih ve smyslu "ano, běží to sice pomalu, ale chtěl bych, aby to běželo ještě pomaleji, neboť je to neobyčejně krásné". Neskutečně mě irituje nepochopitelný Aragornův pád do propasti. Proč? Ale takhle malá skvrnka nedokáže znehodnotit dojem z velkolepé podívané. Monolog krále Theodéna před bitvou v Helmově žlebu je další z momentů, který mi utkví v paměti asi navždy, stejně jako návrat Rohirů ke králi... (25.01.2004)

Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Stephen Sinclair, Peter Jackson .. The world is changed. Nemožné se stalo skutečností a z "nezfilmovatelné" knihy vznikl (superlativy si každý doplní sám..) FILM Pán Prstenů. Celou trilogii beru jako celek, který u mě patří na první místo nej filmů. Klenot kinematografie ve kterém všechno klape, od herců, přes kameru, střih, zvuk, hudbu, vizuální efekty, scénář, výpravu, kostýmy, masky až po uchvatnou režii, a který si zasoužil každého Oscara a jiná ocenění, diváka, obrovskou popularitu, i ty dolary. Kdybych musel určit nejlepší "část" filmu, je to jednoznačně Společenstvo Prstenu. Vidět to poprvé byl jeden z nejsilnějších a úžasně strhujících kino zážitků a jsem rád, že jsem u toho byl. __ Pozdější DVD verze LOTR ve Special Extended Edition je něco naprosto jedinečného a bezchybného. (14.10.2004)

To bylo tak: Pan Tolkien, kterému erudovaní lingvisté neřeknou jinak, než Tolkýn, napsal příběh o zrodu velkých skutků z rukou malého tvora, to celé šikovně zašmoulil do politické hry o trůny, přihodil několik fantastických soubojů, vdechl život novým bytostem, závdavkem jim vypsal rodokmen, vytvořil jazyk a co hlavně? Hlavně to všechno úhledně rozdělil do šesti knih. Člověk hned věděl, že čte jednou příběh o Frodově toulkách Ostravskem... eee, pardon Mordorem, jednou se pročítá chrabrými činy od Helmova žlebu po Minas Tirith. Pak ale filmaři přišli na to, že je třeba příběh naservírovat jako jedno velké hurá a tak to slepili dohromady. A tím se nám příběh co deset minut přelívá z jednoho konce Středozemě na druhý. Asi už tušíte, kam mířím. Ano, to bylo ale pitomě vymyšlené, co? Už už to bylo skoro napínavý a najednou vžum, byli jsme na zatím velmi nudném tripu kdesi před branami Mordoru. Tato nuda byla roztříštěná jen upřímnými pohledy toho zlého Pána s tím příšerným zánětem spojivek, Pána Saurona. To je ale nic proti otřesným vsuvkám s Glumovými monology. Pak další vžum a sledujeme opět docela složitý příběh ze Západní marky, kde dochází k opravdu klíčovým událostem, velkolepou závěrečnou bitvu nevyjímaje. Ale jakáž pomoc. I přes tyto výtky si člověk film zamiluje. Pro skalní fandy jasná extáze, některé momenty opět stojí za věčné oslavování, některé jsou ostudou. Opět spousta chyb, pořád ještě nikdo nevychytal ty věčné změny velikostí hobitů a trpajzlíka Gimliho, který jednou zaboří čelo mezi Aragornova prsa a po druhé je mu někam pod lokty. Potěšil Háma a jeho syn Halas - tomu říkám, pane Tolkýne, nadčasový humor. Za mě byly vždy Dvě věže za slabší čtyři hvězdy neboť jsem musel srovnávat s lepším první dílem. (23.12.2013)