Pozor, vizita!

Viděl jsem spoustu filmů s Rudolfem Hrušínským, ale v této roli ho mám asi nejradši. V jeho postavě je spousta moudra, optimismu, humoru, ale čeho asi nejvíc, lidskosti. To je to správné slovo, které vystihuje nejen postavu pana Prepsla, ale celý film. Kachyňa byl prostě na filmy plné lidskosti kadet! (07.05.2008)

Opět hluboce lidský výkon Rudolfa Hrušínského, ale také slovenský herec Ľudovít Greššo v roli starce, který si nechce přiznat, že ho jeho rodina odhodila a je jí dobrý akorát jeho důchod, je skvělý. Oběma velikánům herectví dobře přihrává tehdy mladičká Veronika Jeníková, v klasické roli lékaře Bořivoj Navrátil a další. Zamyšlení nad filmem nutně vede ke konfrontaci s dnešní pandemií COVIDu a postavení lidí, jejichž život nemoc omezila. (01.04.2021)

Krásný a myšlenkově hluboký film, který staví před diváka dilema - je lepší prožít osamoceně bohatý a pestrý život , nebo vcelku nudný rodinný ? Zpočátku si každý řekne - jasně, že pestrý, ale ? .... Další povedená studie lidských emocí z režisérské židle K.Kachyni, který sice netočil žádné filmové "bomby", ale zprostředkovával divákovi dlouhotrvající zážitky, které může přinést pouze "obyčejný život". Mile ubíhající film, který nabídne vše co má správný film nabídnout - pro mě slabší, ale 5. (08.07.2011)

Člověk, který nejspíš nikdy nebyl nemocný. Člověk, který možná procestoval půl světa. Člověk, který se zřejmě nedopustil zločinu. Člověk, který je přes to všechno zavřený v karanténě na doživotí. Nebo ne? Vynikající hořko-sladký příběh stárnoucího barda, pábitele a bacilonosiče břišního tyfu, aneb jak snadné je nezaviněnou ranou osudu přijít o svůj dosavadní život a přitom to brát s nadhledem velkého stylu. Pro mě jedna z nejsilnějších postav Rudolfa Hrušínského. (14.01.2011)

,,Když jsem měl za války průjem, vypil jsem flašku žitné. Jenže teď z každého prdu dělají vědu." Vyprávění pana Prepsla v podání mistra Rudolfa Hrušínského bych poslouchal klidně i do půlnoci. Ač se Kachyňova a Branaldova VIZITA skládá z melancholických a více méně smutných smutných příběhů ze života pacientů jedné nemocnice (a přístup rodiny pana Bartůňka je fakt přímo k pláči), díky optimismu a filosofii hlavní postavy z ní číší neskutečná pohoda. Jde v podstatě o oddechovou záležitost plnou humorných hlášek a svérázných vyprávění, ovšemže mistrovsky napsanou, zrežírovanou a zahranou, a ve které si i náročnější divák nalezne své kvality. Po třech letech jsem si z tohoto filmu už moc nepamatoval a ta lidskost i ten humor mne opětovně uhranuly. Nádhera, pan Hrušínský byl prostě kadet! ,,...jaképak BYL?!" ;-) 90% (21.02.2020)