Režie:
Lubomír HlavsaKamera:
Miroslav KousalHrají:
Ondřej Vetchý, Jitka Čvančarová, Petr Kostka, Alois Švehlík, Pavel Rímský, Jan Novotný, Vladislav Beneš, Vladimír Javorský, Radek Holub, Vladimír Kratina (více)Obsahy(1)
Historické doku-drama Poslední útěk Jeronýma Pražského je natočeno poměrně komorním způsobem, a i když se tvůrci soustředili především na poslední fázi Jeronýmova života, snažili se, aby film nebyl informačně chudý. Pro režiséra Lubomíra Hlavsu je docela typické, že jeho filmy nejsou historickou rekonstrukcí, ale spíš používá určitou míru fabulace a nadsázky. I u tohoto filmu jej více než historická fakta zajímá poselství, které sice Jeroným Pražský hlásá společně se svým přítelem Janem Husem, ale přece jen jinak, protože je od Husa povahově velmi odlišný. Zatímco Mistr Jan Hus je pro většinu lidí jakousi nedostižnou ikonou, Jeroným jako by spíš patřil do současnosti. Je více mužem „z masa a kostí“. Například přiznává, že celý život zápasí se strachem, že má sklony k prudké vznětlivosti a dokonce i k násilí... Film přibližuje divákům život jednoho neobyčejného filozofa a mučedníka, o kterém se toho dnes nikde moc nedočtou. Přesto se jedná o osobnost, která spolu s Janem Husem zahýbala celou Evropou. Jeroným se mohl i v temném středověku mít dobře a žít si v blahobytu, ale veden hlubokou křesťanskou vírou nakonec zvolil variantu, která byla pro něj sice fatální, avšak zároveň i vítězná. Ve filmovém příběhu o vítězství nad strachem snad vyzní Jeronýmovo odhodlání tím silněji, že se nakonec vzdává i lásky k ženě, aby své existenci dal ten nejvyšší možný smysl. Je také patrné, že záměrem režiséra bylo, aby měl příběh přesah do dneška. Proto například, když zaznívá z úst mocných věta „vždyť jsou to jen pouhá slova“, připomíná to i tu dnešní devalvaci obsahu a významu slov. V kontrastu s Jeronýmovým přesvědčením a odhodláním jít za Pravdu i na smrt, vyznívá chování jeho oponentů téměř bizarně a jen to dotvrzuje skutečnost, že se doba v tomto směru vůbec nezměnila. V případě Jeronýma Pražského nechtěli tvůrci jen oprášit nějakou zapomenutou osobnost českých dějin, ale také připomenout, že v historii Čech a Moravy se už po staletí v principu opakují různé klíčové události a je na každém člověku zvlášť, jak se k nim v daném okamžiku postaví. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Dobře jsem se pobavila – někdo se patrně rozhodl přiblížit osud Jeronýma Pražského divákům Vyprávěj, českého Doktora Martina a podobných libůstek. Vsadím se, že v požadavcích režiséra od začátku stálo: „víc pro lidi!“ Power to the people! Takže místo nějakého náhledu do života a myšlení jednoho z nezásadovějších, nejvýraznějších a myšlenkově nadprůměrných českých osobností, kterou bychom se mohli pyšnit i na plátně, přichází lakonická lovestory s obstarožní Jitkou Čvančarovou. Jestli si od toho tvůrci slibují, že si jmenovaní diváci budou už po filmu pamatovat Jeronýmovo jméno a budou matně tušit, že byl Jeroným kacíř, asi se povedlo. Vetchý se snaží, ale způsob, kterým bere svou roli vážně, působí v těchto póvl kulisách spíše legračně. A Javorský by měl lépe vážit výběr rolí, nevybírat jen podle postav, ale také podle kvality scénáře (podobně jako již např. v Miladě). Abych nezapomněla – třešnička na dortu je hudba. Prostřednictvím synťákových kreací, které bohužel nejsou parodií, se rázem ocitáme v pohádkovém světě sedmihlavých saní, chudých Honzů a těžkého osudu venkovanů, jež se při sledování stává i těžkým osudem divákovým… ()
Komorní drama o našem druhém "Janu Husovi", Jeronýmu Pražském, který stejně tak skončil na hranici. Film se tváří vážně, pravdivě, ale nevím, nevím. Moc se mi to nezdá. Všichni mluví česky, jako jedna jednotná učená kniha. Podle mě mluvili německy nebo a latinsky, než česky. Čvančarová coby obyčejná ženská tu umí číst a rozhodně nevypadá jako obyčejná ženská 14. století. Hlavní herci přehrávají, scénář je příšerný a po filmařsky je to nezajímavé a chudé. Ať se kouknou na legendární filmy z 50. let - Jan Hus a Jan Žižka. To jsou divácky zajímavé a poutavé filmy! [319. hodnocení, 41. komentář, 61%] ()
Když porovnám tento polodokument s nedávným nezdarem o stavovském povstáním, tak Poslední útěk Jeronýma Pražského představuje o několik tříd lepší počin. Sice tu o naprostém nadšení nemůže být ani slovo, ale určitá spokojenost je jistě pocítěna. Film se v základní rovině snaží předat základní fakta o JP a o souvisejících událostech rodícího se husitského hnutí. Tvůrci sice v mnohém dali prostor fantasii (patrně většina toho, co se stalo v Hiršavě), ale tento přístup nijak zásadněji neruší. Z určitého pohledu je tím adekvátně doplněna historická realita. Jsem trochu zarmoucen zvolenými exteriéry a kostýmy. Je jistě obtížné pro natáčení zvolit 100% autentickou středověkou památku, ale faktem zůstává, že gotické stavby, pokud nebyly tvořeny kvádrovým zdivem, měly zpravidla omítku. Krom toho se úvodní scéna v Kostnici odehrává před manýristickou kaplí sv. Anny v Olomouci, která pochází ze začátku 17. století (to jako teda né...). A co mi vadí na kostýmech? Podoba ani ne. Je sice pravdou, že jsou vyvráceny mýty o středověké (ne)hygieně, ale zdejší kostýmy opravdu působí, jako by byly zhotoveny před chvilkou. Přiznávám, že je to hnidopišství. Pouze tím ale upozorňuji na problémy, které se netýkají jen tohoto filmu. Herci jsou výborní. Potěšil i Javorský, který ztvárnil Husa v polodokumentu JH - Cesta bez návratu, jenž pochází od totožných tvůrců. Nakonec Poslednímu útěku uděluji silnější tři hvězdičky. Kdyby takto vypadal každý druhý hraný dokument, byl bych celkem spokojen. ()
Tak v prvé řadě čeho si na této historické televizárně cením nejvíc: postava Jeronýma Pražského jako taková. Neprávem opomíjená osobnost, krčící se ve stínu mistra Jana Husa a ruku na srdce, kdo z Vás by byl schopen odvyprávět alespoň tři souvislé věty z jeho života? Takže dokumentární drama o Jeronýmu Pražském, určitě super. Ale teď budeme i trochu upalovat. Výprava v naprostém pořádku, heci slušní (i když mi přijde, že je poslední dobou trochu přeVetchováno + by to chtělo taky někdy změnit výraz), kamera, režie, všechno, na televizní počin plus mínus „nemá problema“. Ale co ty historické kopance? Nešlo se zaměřit na delší úsek Jeronýmova života? To jste nemohli tu Čvančarovou v nějaké scéně odhalit (vtip)? Takže znovu opakuji, rozhodně palec nahoru za to, že byl Jeroným vzpomenut………ale šlo to určitě lépe. ()
"Lépe dobře zemřít než zle žít..." Herecky výborné, jen bych v tomto pomalejším tempu moc nepoužíval "skoky" v čase. ()
Na dokument se můžete podívat zde: pořad ČT ()
Nebylo to ani drama ani dokudrama. Herci výborní, dělali, co mohli, ale nemohlo to pořádně fungovat, když dialogy tak šíleně šustily papírem. Přepálená stopáž, spousta zbytečností. Myslím, že i volba některých výrazů byla hodně diskutabilní, ale anachronický jazyk je v poslední době bohužel spíše norma. Shrnuto: divák se sice něco dozvěděl o J.P., ale pochybuji, že se díky tomu pro jeho osobu nadchnul a začal se o ni blíž zajímat. Je to docela škoda. ()
Spíše dobová ilustrace než vyvolání doby a jejích ideálů. Ale aspoň snaha.(50%) ()
Byla to taková rozhlasová hra v televizním provedení. Já sám mám rád filmy ze středověku, takže jsem vděčný za každý takový počin. Reálie byly výborné, koneckonců hradů, klášterů a jiných historických kulis máme naštěstí dost. Příběh podán velmi tendenčně a ideoligicky, což je škoda, protože toto téma ( konsil v Kostnici, střet názorů, upálení Jana Husa ) je téma vpravdě shakespearovské. Kdo se o historii zajímá, asi ví o čem píši. Jenom na závěr jedna poznámka - jak mistr Jan Hus, tak mistr Jeroným Pražský nezemřeli za pravdu, ale za svůj názor - a to je velký rozdíl. Obdivuhodné, ale přesto to z jejich názoru automaticky nedělá universální pravdu. ()
Velmi poučné, avšak hloupě sehrané. Nebylo to přesvědčivé. Přesto něco málo dám, za pár vydařených scén a paní Čvančarové. A za občas dobrou hudbu. Ovšem někdy se k filmu moc nehodila. ()
Kromě pár pěkných záběrů (jezdec v ranní mlze) se mnoho nepovedlo. Jeroným byl řečník velkého formátu a to z tohoto snímku není patrné díky slabé dramatičnosti tam kde by měla být a i díky hroznému voiceoveru. Spousta zbytečností typu romantický příběh a snahy naroubování téměř všeho přechází v lacinou ukázku "historického" šermu kde všichni řvou, mají velká gesta a přitom se nic neděje. Podstata a dobovost unikla. ()
Moc nesouhlasím s českým, novým, způsobem práce, kterou režiséři volí. Buď natáčím dokument, nebo film, nebo hraný dokument, ale pořádně. Zůstat rozkročen nade vším a čekat, že to diváci přijmou, to asi těžko. A jestliže se tvůrci ohání tím, že se snažili pomocí tohoto filmu přřiblížit Jeronýma mladší generaci, tak přesně to se nepovedlo. Jeronýma Pražského ztvárnil Ondřej Vetchý a udělal to výborně. I další herci byli skvělí. Ale například nepochopím moc anabázi s Jitkou Čvančarovou, která nebyla ani dotažená. Zřejmě to ve středověku fungovalo jinak, ale opravdu se do sebe zamilovali jen po dvou, třech pohledech a jedné rozmluvě na lavičce? Jednotlivé přechody mezi scénami s moderní hudbou mi moc neseděli. A určité pasáže, hlavně ty retrospektivní, zase kvalitou připomínali amatérské záběry pořadu Pověsti a záhady českých hradů. S kvalitními herci se dá natočit kvalitní hraný dokument, BBC by mohla vyprávět, nebo film. Ale čím chtějí tvůrci Jeronýma veřejnosti připomínat, když z jeho dřívějšího života jsme se jen dozvěděli, žese mu děti smály, bojí se ohně a že byl na univerzitě v Paříži? Jsem moc rád, že se u nás točí i historické filmy (chce se mi zvolat: "Konečně!"), ostatně historických událostí a osobností hodných zaznamenání je u nás pořád dost, ale tohle je kapánek nedotažené. Proč například Františe Němec čte titulky, když si je každý může přečíst? Jinak jeho vyprávění docela oceňuji. ()
Za sebe : 5 * a 78 % , výstižný komentář - VIZ ArthasKarfa ./// Film se mj. natáčel na : v městysu a na tvrzi Malešov, hradech Helfštýn a Sovinec, v Kutné Hoře, Šumperku (a jeho okolí), ve skanzenu Řepora, na tvrzi v Nebovidech, v obci Bratrušov a jinde. * Zatím je na webu ČT 2 : čtvrtek 1.7.2021, v 15.15 h . ()
Možná mírně přepálená stopáž. Ale já jsem spokojený. Bylo příjemné vidět starého Jronýma a "mladým". Tj. Petr Kostka, Jeroným z Ohnivého Máje a Vetchým - kněz, který stojí za filosofem. Četl jsem názory jako, co tam dělá Čvančarová jako mladá holka. Tak za prvé. Čvančarka, na "svůj věk", vypadá k nakousnutí. A za druhé v patnáctám století se lidé dožívali nižšího věku, ženy a muži v jistém věku vypadali starší, stejně tak v šedesáti vypadali jako xnes v osmdesáti apd.... Dále mě potěšil návrat pár postav z Jan Husa - tj samotný mistr Jan z Husi, kardinál, Petr z Mladoňovic. A víte co? Vůbec by mi nevadilo, kdyby vznikla trilogie a třetí příběh třeba o Štěpánovi z Pálče. Tj, co ho hnalo k té proměně a odvrácení od Husa, či co dělo s ním po smrti bývalého přítele. Taborský ho hráp parádně, Stejně jako byl tady perfektní Vetchý. Konečně film hrál všemi barvami a kostýmy byla barevné. Někomu může vadit, že chybí davové scény, že některé budovy neodpovídají době, nebo že vše není podle pravdy. K prvnímu bodu. Není to velkofilm, je to dokudrama. K bodu dvě. Muselo se vycházet z dostupných mmíst, prostředků apd. K bodu tři. Jde o myšlenky, pochopení doby, chování a dále nemáme zas tolik informací z §jeronýmova života. Já děkujiBohu, že vznikají takové filmy. Obvzlášť v dnešní době. A pokud donutí přemýšlet aspoň jednoho člověka, tak film uspěl. ()
Pěkné kostýmy a kamera, herecké výkony a scénář jen průměrné a celkově se mi to zdálo lepší než ten nový Jan Hus. Hodnocení: 55 % ()
Veľmi nudná tv inscenácia, žiaľ nič viac. Či toto dielo má historický význam to nechávam na diskusiu odbornej verejnosti, ja si radšej o tejto historickej postave niečo prečítam pretože to má väčší význam. ()
Vydařené , Holub , Vetchý , hlavně P. KOSTKA tomu dali autentičnost . Čvančarová byl omyl a Spáčilové recenze jakbysmet . Zaujalo mne to a donutilo přemýšlet , co je vlastně smyslem , našeho krááátkého života . A o to zřejmě tvůrcům šlo . Mohlo to být klidně i delší . Zejména třeba rozpravy s J. Husem . No nic tak příííšte , klucííí . Přesto díííky . ()
Odhlédneme-li od historických nonsensů, nebyl to úplně špatný film. Herci slušní, výprava ok, dialogy budiž, i když jsou mnohdy příliš polopatické a naivní. Záslužné je, že o této osobnosti vůbec něco vzniklo. Dilema Jeronýma zcela chápu, naprostá většina lidí by se jistě rozhodla pro variantu odvolání-život-Čvančarová (já tedy určitě) před variantou pravda-smrt-Hus. Nicméně, kdyby se tak rozhodoval každý, máme tady v panteonu hrdinů, historických vzorů a morálních autorit velmi chudo. Celkový dojem 65 %. ()
Abych řekl pravdu, nic moc jsem od toho nečekal, ale byl jsem mile překvapen. V této souvislosti zaokrouhluji nahoru... ()
Mám problém, co si o tomto snímku vůbec myslet. Stejně jako Hlas pro římského krále je i tento film pouze důkazem, že dnes nejsme schopní natočit kvalitní "historický" film z českého prostředí. Slibné obsazení s herci o kterých všichni vědí, že hrát umí (ať už se jedná o Vetchého, Rýmského nebo Vydru), je nakonec k ničemu, když se díky nemožnému scénáři projevují křečovitě jako náhodní amatéři, které nadšený student střední školy naverboval na ulici s ambiciózním plánem natočit celovečerák. Jediný herec, který ve své roli byl přesvědčivý a přirozený, alespoň zčásti, byl Radek Holub. Film se chvíli jeví jako dokument díky všudypřítomnému vypravěči, který až otravně přerušuje tok filmu a dovysvětluje, jakoby byl snímek určen pouze lidem, kteří o historii v životě neslyšeli. Jindy vypadá jako úsměvná pohádka pro malé děti, či spíš naučný film pro ně určený. Pokud bych se na film dívala jako laik a dítě, které o tématu v životě neslyšelo, vypravěče, který mi vše vysvětlí bych přivítala, avšak jako dospělý člověk, který o tom něco ví, mi to přijde zbytečné (ano beru v potaz, že vypravěčem chtěli patrně rychleji odvyprávět část příběhu ale i tak). Je tu tedy otázka pro koho je film vůbec určený a tu se mi nepodařilo rozkrýt. Co mě nejvíce irituje jako diváka, je práce kamery, která se chová neuvěřitelně rozháraně, ať už jde o flashbacky, snění Jeronýma až po některé nudné nicneříkající scény, které by se vůbec mohly vypustit. Nejšílenější byl pokus vyvolat napětí ve scéně (pozor spojler), kdy je obdařená Čvančarová málem zneuctěna v lese na paloučku v trávě, tím, že se kamera bude třást a točit a přidá se vtipně namodralý filtr. Celá scéna tak vyšla nanejvýš úsměvně (konec spojleru). O Hudbě netřeba mluvit. Snaha se cení a proto jedna hvězda. ()