The Secret of Steel City
Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ondřej VogeltanzKamera:
Jan NěmečekHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil (více)Obsahy(1)
Janus, zakladatel Ocelového města (J. Vinklář), chce kvůli nerostnému bohatství napadnout sousední Fortunu. Když doktor Sarrasin (M. Růžek) obyvatele Fortuny varuje, nikdo mu nevěří. A tak vyšle do Ocelového města svého zetě, inženýra Marcela Zodiaka (J. Hanzlík). Má se tam setkat se spojkou, inženýrem Garmonem, který pracuje pro Fortunu jako vyzvědač. Bohužel ale netuší, že Garmona zatkli a jeho syna Viktora (J. Potměšil) uvrhli do izolace. Marcel se s Viktorem setká a s jeho pomocí začíná boj za záchranu Fortuny a jejích obyvatel… Spisovatel Jules Verne napsal příběh, v němž působivě zobrazil hrozbu zneužití zkázonosné zbraně. Volně na motivy jeho románu vznikla televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Autorem scénáře byl Ondřej Vogeltanz, režie se ujal v roce 1978 Ludvík Ráža. (Česká televize)
(více)Recenze (205)
Jules Verne sem, Jules Verne tam - stejně nedokážu pochopit, jak mohlo být tohle natočeno v době normalizace. To snad cenzoři museli být úplně tupí, pokud necítili až Orwellovskou symboliku a alegorii totalitního režimu. ()
Nebylo to špatné, ale stačilo vidět jednou. ()
Na českou produkci velmi povedený snímek. Atmosféra perfektní, herecké výkony jsou taky přesvědčivé a děj je napínavý od začátku do konce. Filmu by možná neškodila delší stopáž, protože 85 minut na výpravné "fantasy" je opravdu málo. Tak jako tak by však měl Jules Verne radost. ()
Dvaja príbuzní, dve polovice veľkého dedičstva a dva diametrálne odlišné pohľady na svet. Protivojnové myšlienky nie sú Verneho dielam cudzie, je to trochu variácia na Vynález skazy s predpoveďou rozdelenia sveta a studenej vojny. Nie je ľahké sfilmovať Verneho, buď sa ide vtipnou cestou, alebo v tomto prípade mierne poetickou. Možno tomu takto chýbajú nejaké grády, ale inak poctivá adaptácia. –––– Pánové, na lidského génia! Na celosvětové panství! ()
Vizionářské a prognostické jak z prognosťáku. Film solidní zachycující ve velmi jednoduché podobě opačné politické koncepce a přístupy. 57%. ()
Výborně zpracovaný příběh Julese Verna. "Holomrázová" atmosféra mě fakt dostala. Stejně tak zajímavé vizuální zpracování. Nadstandardní kvalitě výrazně napomáhá řada našich hereckých hvězd - co postava, to herecký pojem. ()
"Holomrááááz...!!" ()
Česká sci-fi, slušná sci-fi. ()
Ako dieťa som prečítal dosťkníh od J.Verna. Toto spracovanie jeho románu som mal vždy rád. Výborný J.Vinklář. HOLOMRÁZ........ 80%. ()
Jako dítě jsem měl z tohoto filmu opravdový strach. Dodones dokáže vyvolat nepříjemné pocity. ()
*** a 1/2 ()
Jako milovník románů Julesa Verna jsem byl potěšen jak zpracováním námětu, tak hereckým obsazením. Jeden z dalších kvalitních snímků české kinematografie, kde se vedle sebe objevila celá plejáda skvělých herců. Vůbec, když se dívám na filmová zpracování verneovek, tak musím konstatovat, že snad jedině ty naše za něco stojí. Viděl jsem například 4 různé filmové zpracování slavného románu 20 000 mil pod mořem, včetně animované verze. Byla to vesměs hrůza. Nic než prznění klasického díla. Když jsem se díval na Tajemství ocelového města, jako bych četl knihu Ocelové město. Přitom to bylo zajímavé, a to i přesto, nebo právě proto, že si tam režisér nevymýšlel žádné „ptákoviny“. Vím, že se najde spousta českých filmů, které jsou lepší, ale přesto neváhám dát za 5*. ()
Stejně jako u ostatních zfilmovaných verneovek u nás, jsem čekal opět Karla Zemana a jeho výtvarný styl. Zfilmování Tajemství ocelového města se ale chopili jiní tvůrci a naštěstí se jim to podařilo. Překvapivě dobrá výprava, kvalitní obsazení i herecké výkony, povedeně ponurá atmosféra a nadčasový příběh. To jsou hlavní plusy. Mínusy jsou prakticky jen ve srovnání právě s ostatními filmy z verneovek v podání Karla Zemana. Ač k mým favoritům nikdy nepatřily, skvělé nápady a neskutečná invence se jim nedá upřít. V tom Tajemství ocelového města prohrává o parník. Tentokrát nemůžu asi srovnávat s knihou, kterou mám doma sice od malička, ale přečíst jsem ji na rozdíl od jeho jiných knih ještě nedokázal. Přeci jen styl Julesa Verna je pro nás někdy už těžkopádný a ne nadarmo všechny verneovky převyprávěl pro mladší generace Ondřej Neff. ()
Nejsem moc příznivcem Ocelového města, ale také zároveň koukám, že nejsem ani zdaleka jedinný. Alespoň se s ostatními shodnu, že to není žádná hitparáda. ()
Takovou sílu jako předloha to boužel nemá. Herci sice jedou na plno, ta myšlenka je tady taky jasně zřetelná, ale kór v dnešní době už takové zpracování prostě neohromí. Navíc mi v té dvojroli Hanzlík moc neseděl, toho sviňáka zahrát dobře zas tak neumí. ()
Pokud jde o verneovky, dávám přednost filmovému pojetí Karla Zemana, ale ani tohle vůbec nebylo špatné, zvláště pak v porovnáním s tím, co se často točí dnes. Přečetl jsem si tady pár recenzí a získal jsem pocit, že už jaksi není co dodat, protože všechno už napsali jiní uživatelé. Pokusím se tedy aspoň mladé generaci přiblížit, jak jsme tento film vnímali, když v roce 1979 přišel do kin. Připomínám, že v té době žila Evropa už řadu let v míru. Pro život v ČSSR bylo příznačné, že se tady nic nedělo. Média každoročně oslavovala komunistické svátky (Vítězný únor, 1. máj a 9. květen, VŘSR). Vedle toho byly největším hitem zprávy, kolik procent ploch zemědělci už oseli nebo z kolika procent ploch sklidili úrodu. V žertu se říkalo, že noviny lze číst pouze tak, že vezmeme nějakou pěknou pornografickou fotografii ukazující skupinový sex a k tomu čteme novinové titulky: Přátelské setkání na Hradě. – Vietnamské ženy v boji za mír. – Naši mládežníci/odboráři/družstevníci se činí. apod. Jinak se referovalo hlavně o úspěších států světové socialistické soustavy a o jejím boji za mír. Slovo „mír“ patřilo k nejzprofanovanějším slovům, vnímali jsme je jako komunistickou propagandu a četli jsme je skoro všude: v novinách, na plakátech, na prvomájových transparentech... Proto měl tento nesporně kvalitní film tenkrát trochu nepříjemnou pachuť, neboť tehdejším divákům připomínal téma, na které byli díky propagandě alergičtí, totiž imperialistické válečné štváče bažící po světovládě (Ocelové město) na jedné straně a o mír usilující socialistický tábor (Fortuna) na straně druhé. – Současní diváci jsou arci prosti této pokřivené optiky. Dnes, kdy v Evropě už probíhá válka (nezanedbatelný počet lidských obětí, některé státy již ztratily kontrolu nad částmi svých území, které bez boje postoupily okupantům – tzv. no go zóny), ačkoli se jí zatím tak neříká, je možné nadčasové poselství tohoto Vernova románu a i tohoto filmu lépe docenit. ()
Zajímavé, takové Verneovské :) Zahráno dobře, mnoha výbornými herci. V současné době by to asi nikdo nenatočil lépe. 70% ()
Hodně zdařilá adaptace Verneova románu se skvělými herci Hanzlík, Vinklář v čele. Jako malýho mne tahle dobrodružná lehce potemnělá story hrozně bavila. ()
Taky patřím mezi lidi, kteří mají velkou slabost pro "Zemanovky" a "Verneovky". Ovšem tohle podání Ludvíka Ráži nedosahuje kvalit Karla Zemana, byť je to pořád dobré. Dobré je však průměr a nemohu hodnotit lépe. Překvapivé je naprosto hvězdné obsazení, byť i do rolí statistů či vyložených štěků.... například Jiří Kodet neřekne ani slovo, v záběru je pár vteřin a pouze kouří.. V tomhle snímku se snad ukázali všichni, kdo v té době patřili k české herecké špičce :) což je velmi milé. ()
Je to zvlastne, Verne je moj oblubeny spisovatel, precital som od neho hadam vsetko co u nas vyslo, ale prave tie knihy, ktore sa stali predlohou filmov Karla Zemana, Oldricha Lipskeho a Ludvika Razu sa mi pacia menej ako ostatne. Naopak, vsetky tie filmy su uzasne. Asi preto, ze sa pedantne nedrzia knihy, ale skor ponukaju prave to, co Vernove knihy - fantaziu. ()