Tajemství Ocelového města

Dost lituju, že jsem tento snímek neviděl jako malý kluk. Ludvík Ráža natočil nadčasovou záležitost. A Jan Potměšil byl naprosto geniální. Toho jsem si oblíbil. (20.10.2009)

UPDATE 2021: i po letech skvělý kus. ----- Velmi dobrá a místy opravdu děsivá adaptace. (17.11.2020)

Byť Ráža obsadil do rolí dědiců vlastně opačné typy, Růžka coby laskavého budovatele Fortuny a Vinkláře jako dobyvatelského diktátora Ocelového města, vyšlo mu to. A Hanzlík, to byla vždy sázka na jistotu výborného výkonu. Poněkud mě překvapil Fišer hudbou, kterou bych spíše přisoudila Liškovi, jak je pompézní. A možná to je právě ta piha na kráse, která dělí tenhle film od dokonalosti. (26.02.2012)

Možno je škoda, že sa adaptácie Verneovho románu nestihol chopiť Karel Zeman, možno je ale aj šťastie, že dopadla v rukách Ludvíka Rážu aspoň tak, ako dopadla. A pokiaľ sa jedná teda o televízny film, tak v tom prípade klobúk dole. Chýbali mi nejaké tie panoramatické zábery na Oceľové mesto a vôbec sa napríklad nedozvieme, ako vyzerá Fortuna, ale Rážovi sa napriek tomu podarilo vytvoriť tú správnu verneovskú atmosféru a nakoniec je príťažlivejšie sa premávať v útrobách pod zemou a sledovať diabolské vynálezy a snáď všetkých známych hercov, pre ktorých bola účasť na tomto projekte asi prestížnou záležitosťou, ako čakať na nejaký monumentálny záber industriálneho mesta. (25.08.2013)

Jaromír Hanzlík ve dvojroli za podpory výborných českých herců a Verneovy předlohy. Lehce mrazivé dílo Ludvíka Ráži plné depresivního Ocelového města a plánu na zničení Fortuny.. (25.12.2011)

"Holomráááááz.." Skvělá Verneovka převedená na plátno. Perfektní výkony herců. Úžasná atmosféra. Nebylo to dokonalé, ale užil jsem si každou minutu filmu. 85% (23.11.2009)

Dielo Julesa Vernea bolo so mnou celé detstvo a začínajúcu mladosť. Jeho diela sa v mojej mysli pretavovali do predstáv a keď som sa stretol s filmovým stvárnením niektorého z jeho románov, najdôležitejšia bola zhoda s mojou predstavou. To sa stávalo iba výnimočne, napr. pri Vynáleze skazy, ale určite nie pri Tajomstve Oceľového mesta. Z toho mála, s čím môžem byť spokojný, by bolo možné spomenúť maximálne hercov a aj to nie všetkých. Niekomu môžu moje dve hviezdičky pripadať prísne, ale vyjadrujú iba môj pocit, že bez tohto TV filmu by som sa pokojne obišiel. (28.08.2022)

Dnes, při zpětném pohledu na českou kinematografii i na adaptace Verneových románů ve světě, jsem přesvědčen, že jde o mistrovské dílo a společně s oběma Zemanovými filmy možná nejlepší verneovkou co kdy spatřila filmová plátna. Je jiná než fantazií okouzlené zemanovky. Je syrová, realistická, občas až depresivní, ale také napínavá a v některých okamžicích až strhující. A přestože jde o volnou adaptaci zasazení do Verneova světa je dokonalé, duch Verneovek je zachován v plném rozsahu a občas mám pocit, že je to působivější než originál. Vše jen podtrhuje brilantní obsazení v čele s hrozivým Josefem Vinklářem a výborným Jaromírem Hanzlíkem. A to poselství je pořád je tak zatraceně aktuální, až z toho běhá holomráz po zádech. (24.08.2013)

Dnes už se lze jen stěží domnívat, jakými cestami by se ubírala životní dráha francouzského spisovatele, dramatika a zakladatele vědecko-fantastické literatury (pro níž se později ujala zkratka sci-fi) Julese Verna, kdyby se jej, ještě coby pouhého tajemníka pařížského Théatre lyrique, neujal sám Alexander Dumas starší. Pod jeho dohledem a částečně i vlivem vzniká nejprve několik dramatických prací, jejichž úspěch se bohužel pohybuje v mizivých procentech a proto zkouší zaujmout jinde a jinak. I když podle vlastních slov toužil napsat tzv. "román o vědě" pro dospělé, mimořádná a dodnes přetrvávající obliba jeho fantastických dobrodružných příběhů autorovo přání do jisté míry simulují, neboť nejvýraznějším motivem zde zůstávají nadčasově vkomponované, v té době zatím neexistující technické vynálezy, jejichž zhmotnění se ovšem uskutečnilo během první a druhé světové války. Tuto reflexi beze zbytku naplňuje román Ocelové město, původně reagující na zdrcující porážku francouzské armády pruským vojskem roku 1870, ale díky nepoučitelnosti lidstva je jeho děj aplikovatelný bez přísného časového umístění do jakékoli historické epochy světových dějin (hrůzným vyplněním budiž svržení atomové bomby na japonské město Hirošima v závěru druhé světové války). Filmově - televizní koprodukce pod vedením režiséra Ludvíka Ráži vtiskla celému dílu neopakovatelnou atmosféru a mistrovským způsobem využívá smazatelnou hranici fikce a reality, ozvláštněnou dětským pohledem na probíhající události. Nepominutelnou složkou filmu jsou samozřejmě herecké kreace, zejména Jaromír Hanzlík dokázal bravurně odlišit charakterovou polaritu své dvojrole a překvapivě vyrovnaný výkon tu podává tehdy dvanáctiletý Jan Potměšil, ale pochvalu lze udělit i ostatním (fascinující Vinklář, atypicky obsazený Růžek, Kostka, Bláha, Somr, Čepek, Řanda, Medvecká, Tomáš Holý). Verneovo dílo lze v širších souvislostech pokládat za vůbec nejranější předpověď katastrofického zneužití rodícího se technického i vědeckého pokroku, což ostatně o několik desítek let později blíže specifikoval Karel Čapek ve svých utopistických vizích (jež se nakonec ukázaly jako ne zcela utopistické). Nechť zůstane tento pomyslně vztyčený prst varovnaným signálem pro budoucí generace, kterým by znemožnil opakovaně se dopouštět chyb minulosti. (31.07.2010)

Verneovka. Příběh o dobru a zlu, a kdo čemu slouží. Pěkná pohádka o snaze podmanit si druhé město, silou a mocí, město, kde žije plno láskyplných lidí, kteří nechtějí zbrojit, neb jsou uvědomělejší, než ten, kdo chce zbrojit a vidět vše v troskách, aby tam pak mohl vládnout. Technika selže, dobří lidé zvítězí. (25.09.2010)

Ačkoliv jsem přečetl verneovek poměrně dost, musím se přiznat, že Ocelové město mezi nimi nebylo. Uchvátila mě atmosféra a také výprava! Začátek je dějově trochu náročnější a vyplatí se dávat pozor i na maličkosti, ale jakmile pochopíte rozdíl mezi Fortunou a Ocelovým městem, můžete si začít užívat plejádu vynikajících českých herců. Jediná výtka, která ale plyne z neznalosti předlohy (a pokládám ji proto jako dotaz) je, zda i v knize je společnost profesora Januse takhle jednostranně vykreslena jako echt kapitalistická (ve filmu je ostrý konstrast - obyvatelé Ocelového města chodí do skoro roboty, jsou terorizováni ozbrojenou složkou, můžou být kdykoliv propuštěni z práce jen zlovůlí zaměstnavatele - oproti tomu společnost kolem Sarrasina je spokojená, i když obyvatelé pro jistotu ve filmu raději nefigurují, předpokládá se, že všichni pracují a budují lepší zítřky). Je i v románu takový kontrast socialismus X kapitalismus nebo alespoň náznaky, že to takhle Jules myslel? (31.03.2014)

60% (11.03.2010)

Na české poměry neobvyklé a zápletkou zajímavé ale nemohl jsem se po celou dobu zbavit nepříjemného dojmu, že se ve filmu neděje nic co by mě donutilo se do něj více ponořit. (12.10.2011)

Nejslavnější klasika. (02.07.2020)

Navzdory mnoha oslavným hodnocením zde, velké zklamání. Film se od předlohy odchyluje natolik, že je nutné mluvit o pouhé volné inspiraci, nikoli adaptaci Verneova románu. Chápu, že bylo nutné se vejít do nikterak dlouhé stopáže, chápu i to, že se mnohé natočit jednoduše nedalo, přesto jsem přesvědčen, že nevěrnost předloze ve v tomto případě chybou a z románu zůstalo příliš málo. Na rozdíl od mnoha jiných si také myslím, že Zeman s jeho triky a kulisami ve stylu ilustrací Léona Benetta by to pojal zajímavěji a lépe. Velkolepost Schultzova (nikoli Janusova, jen tak na okraj poznamenáno) města ve filmu zcela mizí, přísnou organizovanost nahrazuje podivný šlendrián, vědeckofantastično morální podtext, ne že by nebyl už u Verna, ovšem je tam i opojení technikou a moderností, které u Ráže naprosto chybí a mění se v podivnou starosvětskou antikvovanost... Celkový dojem: 65% (26.02.2012)

Srovnávat tohle se Zemanem je totálně mimo. Tajemství ocelového města na to jde spíš přes realismus. Poctivě to naplňuje ideál dětského dobrodružství s trochu hororovým nádechem (já se těch zmrzlých lidí v dětství skutečně bál). (17.11.2004)

Neskutečně tísnivá atmosféra, i kvůli kvalitní hudbě. /25. 12. 11./ (25.12.2011)

To by člověk nevěřil, jak stačí jeden Apolinář, a co vše se na místě dá vykouzlit za thriller až horor. Filmu nechybí tajemství a záhady, prohozené osobnosti, ale kupodivu ani humor, napětí, jen snad ta Fortuna je až moc happy země, kde se všichni mají rádi a stále tancují, přišlo mi to takové nereálné. Ale Martin Růžek se s rolí lidumila naštěstí vyrovnal se ctí a dokázal ho vykreslit jako člověka, ne oslavnou sochu. Hanzlíkova dvojrole je podle mne taky dobře vymyšlená a zahraná, Vinklář možná mohl trochu méně tlačit na pilu, postava novináře mi tu přijde poněkud nedořešená, i když idea, jak novináři píší o tom, co vidí, ale ne o tom, jak věci skutečně jsou, je zajímavá. Film má navíc tu zvláštní, hutnou, rážovskou atmosféru, kterou já rád. (10.06.2020)

Mám rad způsob, jakým se v Československu dělaly filmy podle Verneových předloh. Nejsou to úplně velkofilmy (a IMHO by po drobné úpravě klidně mohly byt), ale kouká se na to dobře. HOLOMRÁZ!!! (24.09.2023)

Naposled jsem to viděl jako dítě a když jsem si to pouštěl včera, byl jsem v domnění, že to je černobílý a tak trochu jiný film. Prvním překvapením byla teda barevnost, druhým, že to je o dost jiné než jsem čekal. Ale to neznamená, že by to byl špatný film. Spousta starých dobrých známých herců a hereček, které dneska už neuvidíte. Ač zápletka poměrně plytká, natočeno je to dobře. Jen to ocelové město mohlo být depresivnější. Co však v tomhle ohledu nezvládla kamera, to nahrazuje hudba, z níž místy až mrazí (minimálně u úvodních titulků). Zmražená hospoda je docela dobrá. Příjemný starý český film. 3,5* (31.10.2009)