Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková (více)Obsahy(1)
Filmem Jára Cimrman ležící, spící se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti, protagonisty desítky her, uvedených v pražském divadélku, nesoucím jeho jméno. Filmový příběh, v němž se Cimrman poprvé zhmotnil do konkrétnější podoby, je tvořen několika "rekonstruovanými" epizodami z jeho života, zasazenými do rámce exkurze v jeho světničce ve vsi Liptákov. Jednotlivé kapitoly, prodchnuté typickým humorem autorské dvojice Smoljak - Svěrák, přinášejí většinou zcela nový pohled na dosud neznámé "aspekty" Mistrova života a díla... (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Recenze (558)
Vlastně si to drží schéma divadelních her - úvod smršť skečů (na divadle jednotlivých referátů), a pak jako jedna divadelní hra (tady všechno to s Habsburkem). A to je možná škoda. Protože ta úvodní smršť nápadů je osvěžující, příjemná a bohatá na vtipy, a ta druhá, habsburská část, pomalá a vtipná jen sem tam. Však také mezi lidmi kolují hlášky spíše z první části (u nás doma třeba "už se dost narajzoval!"), z té druhé jich moc není a jediné, co se lidem vybaví, je Macháně. ()
Takovou koncentraci geniu, jako je v tomhle filmu, asi jen tak neuvidite. Smoljakovi a Sverakovi se podarilo film udelat takovym stylem, ze byste skoro i verily, ze nejakej Cimrman zil. Je naprosto genialni, jak Cimrman prochazi ruznyma obdobima a mistama a kazdemu geniovi nejak poradi, ale sam ve skutecnosti nic moc nevymysli. Moje nejoblibenejsi cast je patentovy urad a scena s Nyvltem a Machanem, to proste nema chybu. Diky svoji delce film ani na okamzik nenudi a je narvanej spoustou skvelyho humoru a hlasek. Nejvetsi podil na tom ma promakanej scenar a vyborne hereckeho obsazeni v cele s opet vybornym Sverakem. Jasnejch 5*. ()
Na představení Cimrmanů se vždy rád podívám, proto jsem se těšil, když jsem měl konečně možnost vidět Járu Cimrmana ležícího, spícího.. První půle pseudo-dokumentu vynikající, smál jsem se prakticky neustále, ale s překlenutím filmu do druhé půle jakoby autorům docházel dech (samotnému se mi to nechce věřit, ale tak jsem to cítil). Přesto velmi nadprůměrná zábava. ()
"Co to tvoříte?" "Ále,hru.Dvě sestry." "To je málo,Antone Pavloviči..." Už to nemá zdaleka takové kouzlo,jaké to muselo mít před lety,ovšem pořád je zde taková kadence kultovních scén a hlášek,že by se mi z duše příčilo dát průměrné hodnocení.Petr Čepek jako František Ferdinand je pak vskutku nezapomenutelnou figurkou! 75 % ()
Vrchol nádherně absurdní mystifikace divadla Járy Cimrmana, je převedený do celovečerní podoby. I když tvůrci sami nevěděli zda film vůbec natočit, nakonec tu zanechali až neuvěřitelně českou záležitost, která je takovým výpravným ohlédnutím hlavně za českými velikány. Petr Čepek je ve své dvojroli výborný a daleko převyšuje i samotného Svěráka, který po letech dodává, že nebyl se svým výkonem moc spokojený. Ovšem nejen pro milovníka jejich divadla, to je překrásná podívaná, která má jednu vadu na kráse. Onou vadou je lov na zajíce, kterou sám režisér popisuje jako masakr, a které po dlouhá léta litoval. Nicméně vyjímečnost, autorská originalita a jedinečnost filmu je neoddiskutovatelná. ()
Galerie (11)
Photo © Filmové Studio Barrandov
Zajímavosti (35)
- Scenáristé Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák nevěděli, zda je dobrý nápad ukončit anonymitu Járy Cimrmana tím, že ho bude hrát konkrétní herec, proto byl původní záměr natočit film očima velikána bez toho, že by jej diváci spatřili, ale nebyli si jistí, zda by snímek fungoval bez hlavní postavy, a tak se záměru sešlo. (sator)
- Ve filmu jsou k vidění čeští velikáni Luděk Marold, Viktor Kaplan, Jaroslav Vrchlický, Jan Kubelík, František Křižík, Karolína Světlá, Josef Václav Myslbek, Antonín Dvořák a dr. Emil Holub. Z historického hlediska se skutečně všechny tyto postavy mohly setkat na jedné ulici. (vyfuk)
- Scéna lovu na oblečené zajíce měla symbolizovat blížící se 1. světovou válku. Ladislav Smoljak tuto záležitost nazývá svým režisérským hříchem a jak sám říkal, po dlouhá léta litoval "toho masakru", jehož se na speciálně odchovaných zajících pro film dopustil. (mchnk)
Reklama