Vrchní, prchni!

Tohle si nezaslouží pouze uznání. Josef Abrhám v jedné ze svých TOP rolí. Komedie se musí umět vážení...když vidím ty dnešní přiblblé žalostné pokusy nás rozesmát fekálním, vůlgárním a debilním humorem, vždycky si vzpomenu, že pánové Smoljak a Svěrák umí natočit inteligentní, krásně ujetý, elegantní, milý a pohodový film a že není třeba sledovat ty výplody šílenců dnešního filmového průmyslu. Jestli jsme za komančů byli v něčem extratřída, pak v pohádkách a komediích, na které jsme měli šikovné české hlavy - i ty pověstné české ručičky (tím nemyslím umění krást i chlupy z podpaží). (19.04.2006)

Navzdory predestinaci dobou svého vzniku natočil autorský tandem Ladislav Smoljak (režie) a Zdeněk Svěrák (scénář) nadčasovou a geniální tragikomedii, v níž zúročili většinu svých předností. Smoljakova nenápadná režijní práce (málokdo ho vnímá a oceňuje jako režiséra - neprávem) a hlavně scénář Zdeňka Svěráka (dle mého názoru nejlepší žijící český scénárista) postavený nejen na humorném nadhledu a vtipných replikách, ale i na věcech závažných (krize středního věku, vnitřní nesoulad ideálů a praktického života, nesnesitelná lehkost bytí ženatého donchuána...), jsou spjaty implicitně s estetikou divadla Járy Cimrmana - důraz na civilnost, nenápadnost, verbální charakter snímku, převažující optika mužského světa, nemluvě o provázanosti explicitní (herecky je obsazen téměř celý ansámbl). Všemu ovšem dominuje herecký výkon a vizáž Josefa Abrháma, na jeho charismatu a hereckém mistrovství stojí celá umně budovaná stavba filmu. A Abrhám je velký herec, pracuje s minimem výrazových prostředků, často hraje jen proxemicky, mimikou a gesty... Jeho mlčenlivý, zkroušený, jakoby vnitřně zlomený uhrančivý výraz doslova vystupuje nad rámec filmu... Nedílnou součástí snímku je i vynikající a koloritu filmu odpovídající hudební složka Jaroslava Uhlíře, jeho nostalgií prostoupený Severní vítr přesně koresponduje a dotváří tragikomické vyznění filmu (navíc již zlidověl stejně jako většina replik z pera Zdeňka Svěráka - ta koncentrace ,,hlášek" je skoro až neuvěřitelná). Za pozornost stojí jistě i hold němé grotesce vzdaný v závěru filmu - hromadná honička číšníků po kolonádě v Karlových Varech jako by z oka vypadla z nějaké taškařice němé éry...jen místo strážníků se tu honí číšníci... Umně krásný, vtipný i dojemný film, který možná odráží i cosi z typicky českého národního charakteru... (05.10.2007)

Geniální Svěrákův scénář, výborná a nedoceněná Smoljakova režie, vynikající Uhlířova hudba. Vránův životopis zní dnes takto: po škole jsem se vyučil knihkupcem, nastoupil jako knihkupec, pak nastoupil do nápravného zařízení, pak nastoupil jako druhý houslista do Pražské filharmonie a jsem stále druhý houslista Pražské filharmonie. Bývalý knihkupec a falešný vrchní Darek Vrána v pětasedumdesáti letech nemá už tak pevnou ruku a jeho smyčec sice trochu chytá stařecký třes, ale to co se naučil v Daliborce ladí stále a pokud se tohle někomu nelíbí, tak jediné co potřebuje je festovní šňůra na prádlo a vzrostlá jabloň. Produkce: FSB (02.06.2018)

Výborný nápad a slušné herecké výkony povyšují tuto komedii na jednu z nejlepších českých, která se za totáče urodila. Vrchní, prchni ač je možná trochu moc jednoduchá i pro samotného vrchního nevrchního mluví již samotným názvem za vše. Nezdá se mi sice zas tak vtipná, ale na druhou stranu pokud beru vtipné ty scény, kde návštěvníky okrádá o jejich pracně vydělané korunky, tak musím zákonitostně mlčet, protože je to bráno jako satira na vrchní té doby a tak to také funguje a právě díky těm scénám je to tak zábavné a originální. Pan Smojlak sám řekl, že kdyby tuto komedii točil v dnešní době, asi by se tolik nechytla. Tenkrát vrchní na svojí práci víceméně kašlali, když si byli tak rovni, ale dnes by to nejspíš tak nefungovalo. Každopádně to vůbec nevadí. Dokáže se u toho pobavit prakticky každý. Komedie je to na to zábavná dosti. --- Stěrače stírají, odstřikovače stříkají. - Že se Vám do toho pletu ale ty stěrače, odstřikovače nemusíte hlásit, ty přece vidíte. - To je pravda, díky - Erno ty stěrače, odstřikovače nemusíte hlásit to všechno vidím. - Jó..Klaxon troubí... (10.09.2007)

Některé tuzemské filmy jsou moc fajn, jiné naprosto geniální. Asi netřeba vypisovat, kam patří tenhle Smoljakův a Svěrákův konzistentní klenot. Scéna za scénou baví, těší, nostalgicky vrací do let minulých, divák po letech vnímá detaily, které dřív třeba ani nezpozoroval, všímá si drobností, které ho vrací do dětství nebo dospívání. Scénář je vynikající, ač samotná zápletka spíš jednoduchá (a místy úsměvná), ovšem zatraceně účinná. Osudy fantoma českých pohostinství, v něhož se proměnil nenápadný knihkupec a nepoučitelný záletník Dalibor Vrána, vyvrcholí obří karlovarskou honičkou s pravými číšníky, což odkazuje ke známým honičkám hrdiny s policajty z němých grotesek. Do té doby zazní plno nezapomenutelných hlášek a vystřídá se plno skvělých herců. Josef Abrhám výtečný. (25.04.2021)