Poslušně hlásím

Nepřekonatelný film, kterému se podařilo na plátno převést Haška tak, že by se u toho asi i on lámal smíchy. Ať jsem to viděl poprvé, podruhé, potřetí..., stále dokola a dokola jsem se nemohl dost vynasmát všem Švejkovým kouskům, řečem a samozřejmě i nepřeberné spoustě dalších skvělých postav, které se ve své směšnosti a rázovitosti doslova předhání. Nelze než vyzvednout především osazenstvo putimské četnické stanice v čele s Jaroslavem Marvanem, jež nádherně dokládá český vztah k císařpánovi a celé staré dobré monarchii. Neprávem nepřipomínaná a opomíjená je pak též již ne tak úsměvná, ale náramně ilustrující maďarská role Vlastimila Brodského. (14.01.2005)

Zatímco první díl ještě chvílemi relativně úspěšně pobavil v satiře a nadhledu a ztrácel body hlavně tím, že "chytrost" hlavního hrdiny byla často spíše vyčůraností, druhý už se v humoru zmůže jen na ty nejnižší útoky. Kdo má být vtipný, ten huláká na celé kolo, vypije litry alkoholu, sežere na co přijde - nebo tyto činnosti rozličně kombinuje. Jazyk Jaroslava Haška je příjemný, ale v téhle humpolácké formě nemám daleko k tomu ho zatracovat. (20.01.2021)

Pokracovani"Dobreho vojaka Svejka",ktere je stejne skvele,jako prvni dil-vyborne napsane,skvele zrezirovane a mistrovsky zahrane.Divame se na to porad a stale a porad a stale se bavime.A oba filmy si zaslouzi navic poklonu za to,ze vznikly v 50-tych letech a nejsou nacichle komunistickym pachem.Takze jasnych 90%,stejne jako u prvniho filmu. (05.12.2010)

Druhá časť osudov dobrého vojaka Švejka sa nepodarila tak, ako prvá. Podmienky (kvalitná literárna predloha, kvalitní herci, rovnaký režisér) boli nemenné. Napriek tomu sa nepodarilo dosiahnuť rovnaký účinok na diváka. Identita vstupných podmienok, ktorá mala zabezpečiť porovnateľný úspech sa ukázala byť Achillovou pätou. Absencia nových podnetov viedla k opakovaniu a k nude. Ponechávam tri hviezdičky aj keď oba diely považujem za príspevok k vzdelávaniu českých školákov, ktorým sa ťaží čítať hrubú Haškovu predlohu. Rovnako ponechávam stranou úvahy o tom, do akej miery Švejk stelesňuje povahové črty Čechov. To nemá nič spoločné s filmom. Ako pamätník poškriabaných, potrhaných a amatérsky zlepených filmových kópií oceňujem prácu, ktorá bola vynaložená na digitalizáciu tohto filmu. (14.01.2021)

Kvality druhého dílu jsou velmi pečlivě provázány s dílem prvním, jeden bez druhého jakoby nemohl existovat, nemohu se proto rozhodnout, který mám raději. V pokračování Švejk působí daleko odevzdaněji životu a svému osudu, jak také v závěru snímku může divák skrze Švejkovo filozofické pojednání vidět. Ve svých činech také zachází mnohem dále než v předchozím díle (převlečení se do ruské uniformy) a spoléhá na svou "blbost", která ho má ze spárů všech problémů a hrozeb oběšením dostat ven. Přibylo zde více scének bez Švejka, které se věnují vojně, hlavní hrdina už má také méně průpovídek, avšak vždy ví, kdo je blbec a také jak s ním zacházet. Přes všechny vysoce postavené, které nešetří, se tak vždy vrátí tam, kde je mu nejlépe, a to mezi zcela obyčejnými přáteli. To jsou dílčí aspekty, které se v předchozím díle nenacházejí a proto jako přední kvalitu tohoto pokračování vidím právě ve větším rozvoji a možnosti psychologického náhledu do jeho postavy. A své fungování, to má skvěle vymyšlené, Švejk. (24.02.2019)