Kdo chce zabít Jessii?

Hodne husta zalezitost a v porovnani s ostatnima starejma ceskejma filmama asi nejoriginalnejsi film. A nejspis i jedinej "komiksovej". Od zacatku tu je velkej prival vtipku a misty film prejde skoro az do neme grotesky, hlavne kdyz jsou na scene "sny". A diky sve stopazi si film udrzi tempo az do konce a kdyz tu zrovna neni nejakej vtip, zachranujou to vyborni herci. Skvela zabava. (25.09.2006)

Tenhle film mám rád… Je chytrý, vtipný a mezi řádky se tu a tam epesně reje do režimu. Ale zároveň musím jednou tlamou dodat, že je mi neskutečně líto toho obrovsky nevyužitého fantasy potenciálu. Místo aby se vytvářely neustále nové a nové absurdní motivy, které by hnaly film dopředu, motáme se pořád dokola na jednom místě a nakonec to celé "nějak“ dopadne. Škoda přeškoda! Jessie měla našlápnuto na jednu z nejlepších českých komedií. Navíc mi Olga Schoberová přišla příliš upozaděna - hypnotická kráska, která jakoby přímo vypadla ze Saudkových kreseb, měla dostat mnohem víc prostoru k exhibici. To dá přece rozum! No nic, já už mlčím a vy ostatní pojedete do Chuchle. (27.09.2009)

Výborný námět a spousta skvělých nápadů při jeho realizaci. Bohužel, výsledný tvar je jaksi nemastný neslaný. Nejde přitom jenom o nedramatický a "pomalý" střih, ale také o určitou hereckou "cudnost". Jakoby herci pořádně nevěděli, že hrají v bláznivé komedii. Zvláště markantně to vynikne ve srovnání s jenom o čtyři roky mladším filmem "Pane vy jste vdova", kde už tohle všechno funguje naprosto bezchybně. K vymezení žánru "bláznivé komedie" se sluší doplnit ještě jednu drobnost, totiž poměrně velké množství přesných satirických šlehů namířených proti tehdy vládnoucímu komunistickému režimu a posunujících film z polohy nezávazného humoru k vymezení poněkud komplikovanějšímu. Tento dobově významný rys je charakteristický pro celou kinematografii druhé poloviny šedesátých let počínaje společenstokritickými dramty (Pasiáns, Ucho) přes komedie (Bílá Paní, Zločin v Šantánu) až po filmové pohádky (Šíleně smutná princezna). (24.05.2008)

Tenhle film vnímám především jako velkou příležitost pro Danu Medřickou. Zatímco dnes ji máme zafixovanou v rolích pečujících/opečovávaných maminek/babiček, tady vystupuje jako pragmatická žena ve službách vědy a mě to moc baví. A i když se zprofanované vtipkování na téma plánovaného manželského sexu může zdát otřepané, mně její hláška: "No Jindřichu, dnes je přece čtvrtek!" rozesmává už hodně let. (16.11.2008)

"Pane kolego, já kategoricky žádám, abyste okamžitě přestal snít !!" ;) Naprosto jedinečný a neotřelý film, který jasně dokazuje Vorlíčkovu režijní velikost a invenci, založená na geniální elementární myšlence může působit příliš bizarně, byť se zde paradoxně trestuhodně mrhá nevyčerpatelným potenciálem příběhu, z něhož se mohla stát doslova kultovní záležitost, kdyby se tvůrci nebáli přitlačit na pilu a nedoufali, že právě ona základní myšlenka bude natolik vtipná, že nebude zapotřebí duchaplnějšího příběhu a propracovanějšího scénáře, a tak se nabízí srovnání s v tomto směru o třídu povedenějším Lipského filmem, co do kvality, Čtyři vraždy stačí, drahoušku !! !! Řada scének trpí absencí pointy, nemůžu se ubránit dojmu, že barva by, ač chápu Vorlíčkův záměr i logiku v návaznosti na trikové provedení, právě v tomto případě byla na místě, Havelkova hudba mě ani omylem nenadchla, a tak vše zachraňují jen geniální velikáni naší kinematografie, geniláně hláškující a improvizující Vladimír Menšík, standardně skvělý Jan Libíček, v naprosto nečekané a netypické roli dokonalá Dana Medřická a samozřejmě bezchybný Jiří Sovák !! Kdo by nechtěl vidět, jak ji Jirka pustí Supermanovi, a pošle ho tak dík popelářům na smetiště..;) ;) Václav Vorlíček, dnes již zřejmě trpící značnou senilitou, předběhl svoji dobu, tentokrát však ve smyslu jak pozitivním, tak bohužel i v tom negativním, což mě nesmírně mrzí.. (12.08.2013)