Krotitelé duchů II

Můj nejmilovanější film z dob dětství :)) i teď :)) ,,Když máte problém komu zavoláte? Krotitelé duchů.Vigo postrach karpat a Moldávie Ti poroučím, poroučej pane '' Strašně jsem se Viga bála ale jak ho zaplavily tou růžovou břečkou hned to ze mě spadlo. A ještě si vzpomínám , že jsem se strašně bála se jít koupat, kdo viděl ví proč :-)) ....Jeden z mála filmů kdy je pokračování lepší než první díl. Ráda se ke Krotitelům vracím, protože s nimy přichází i nostalgie na dětství :)) (01.05.2011)

Můžu napsat totéž co k prvnímu dílu, ony oba filmy jsou naprosto rovnocenné. Už to není na pět hvězd, protože to zkrátka není děsivé, ale i druhý díl je připomínkou bezstarostnosti a pohody osmdesátých let. Krotitelé čelí opět byrokracii, zákazům, ocitnou se dokonce v blázinci, ale nakonec zachrání den. Je tu spousta vtípků o které se stará hlavně Bill Murray, sympatické postavy, hodně romantiky a pár suprových efektů. Příjezd Titanicu, řeka slizu nebo kráčející Socha svobody nemají chybu. A Vigo má opravdu šmrnc. Jediná výtka je k hudbě, kde geniální motiv je rozmělněn nějakým pošahaným hiphopem. Celkově stále pohodová neurážející zábava. (20.12.2015)

Dějově, humorem i efekty nabitější jak jednička, což se dá říci o málokterém pokračování. Zajímavý záporák, parádní Peter MacNicol a pohybující se Socha svobody.A místy to umí být i docela děsivé, za mladých let se mi o svíticích očích Petera MacNicola zdávaly i noční můry. Přesto mi však dvojka přišla zpracovaná o něco více jako rodinný film. Pětihvězdičkové hodnocení je stejně jako v případě prvního dílu možná moc, ale pro mě jsou Ghostbusters klasikou, kterou si rád zopakuji kdykoli. (12.04.2015)

Dvojka má možná o něco menší drajv, ale je to dané tím, že v podstatě opakuje totéž v bledě modrém, jako jednička. Chlapíci se téměř upadlí v zapomenutí znovu dostanou do akce, neboť Zlo nikdy nespí. Několik skvělých nápadů a dostatečně sehraná parta hlavních hrdinů drží laťku dostatečně vysoko. 85% (08.07.2014)

V mém životě figuruje několik filmů, u kterých jsem přesvědčen, že měly zásadní vliv na můj vkus a patří jim tak speciální pozornost. Krom Vetřelců, u kterých jsem byl přítomen v prenatálním věku, Věci, od které mapuju bílé vlasy v mé bujné kštici, Studny z edice 30 případu majora Zemana (kterou jsem viděl s babičkou, když mi bylo tak 6 let a dodnes tu hrůzu mám před očima :D), to jsou to zaručeně Krotitelé duchů, u kterých jsem si uvědomil mou fatální náklonnost ke strachu, hrůze, mrtvolám a dalších bubákům. Tehdy si to pouštěl strejček ještě na stanici ORF v němčině a já ho přemluvil, abych se taky mohl dívat (no víc jak 8 mi tehdy asi nebylo). Prdel mi cvakala až do rána, ale od té doby jsem vyrážel pravidelně sledovat horory právě sem, protože doma jsem měl oficální zákaz (většinu filmů jsem tak musel sledovat vestoje zpoza rohu na tajnačku a jaké bylo mé utrpení, když si ti to táta v půlce přepnul na nějakej eroťák :D :D :D. I když jsou Krotitelé spíše komedií a dnes samozřejmě chápu atmosféru i sdělení filmu, tehdá jsem byl opravdu velice v píči a úžival si strach v úplně jiných rozměrech, v jakých se mi to už asi nikdy nepovede. Krotitelé jsou specifický a kultovní film, který vyváženým způsobem kombinuje komedii a strašitelnou atmosféru s parádním hereckým obsazením, především životní role Billa Murraye a standardně neodolatelné Sigourney. Pro mě tedy vyjímečná záležitost, na kterou budu už navždy koukat ve zcela specifických měřítkách :). (05.04.2014)