In Cold Blood
Chladnokrvne
Režie:
Richard BrooksScénář:
Richard BrooksKamera:
Conrad L. HallHudba:
Quincy JonesHrají:
Robert Blake, Scott Wilson, John Forsythe, Paul Stewart, Gerald S. O'Loughlin, Jeff Corey, John Gallaudet, James Flavin, Charles McGraw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tento černobílý téměř dokumentární snímek podle novely Trumana Capoteho (scénář napsal sám Richard Brooks) popisuje pravdivý příběh z roku 1959. Bezcitný a protřelý recidivista, 20letý Dick Hickock, si za pobytu ve vězení naplánuje přepadení a oloupení bohatého farmáře z města Holcomb v Kansasu, Cluttera. Od spoluvězně má zaručeně pravdivé informace o 10 tisících dolarů v jeho trezoru, proto se hned po propuštění chystá vyrazit do jeho domu. Na pomoc si vezme Perryho Smithe, stejně starého chlapce z rozvrácené rodiny, který nemá sebevědomí ani vzor, proto se do jisté míry v Hickockovi zhlíží. Každý z nich sám je svým způsobem slaboch a zbabělec, spolu však získávají velkou sílu a odhodlání. Dohodnou se, že na místě nenechají žádné svědky, nakoupí předem potřebné věci na svázání a umlčení obětí.
V usedlosti však žádnou hotovost nenajdou a neplánovaně probuzeného farmáře, jeho ženu, syna i dceru brutálně zavraždí. Vše, co ukradnou, je tranzistorové rádio, hromádka nekrytých šeků a pár dolarů. S nimi uprchnou do Mexika. Událost otřese celou Amerikou. Jedinou stopou, kterou po sobě zanechají, je krvavý otisk boty. Zadrží je později náhodou, když se pokouší směnit nekryté šeky a při výsleších jeden druhého prozradí. V procesu jsou oba usvědčeni a odsouzeni k smrti oběšením. Každý z nich však vypráví svůj příběh jinak. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (90)
Skutečný příběh dvou mladých lidí, kteří zmasakrují čtyřčlennou rodinu pro pár peněz. I díky černobílé kameře dokumenteristicky laděný příběh. Vzpomínání jednoho z vrahů na to, jak se zločin udál, je nesmírně působivé. Režisér se tu vyhýbá přímému zobrazení násilí, vystačí si jen s náznaky, ale ty samy o sobě jsou děsivé. Vše korunuje závěrečná scéna popravy. No, nebylo mi dobře na duši. ()
Tak to byla síla. Strašně intenzivní film. Natočené je to perfektně a naprosto nadčasově. Filmařská nádhera, která působí fakt moderně. Duo vrahů je zahráno naprosto dokonale. Robert Blake byl z té dvojice rozhodně zajímavější, jelikož byla ukázaná jeho minulost a tudíž jsme mohli pochopit jeho nitro. Fakt zase jednou film z velkým F. ()
Mimo dobro a zlo - přesně takový svět se tu před námi rozvírá. Svět, kde s Bohem zemřela morálka i jakákoliv představa o ní. Proč přestává být otázkou a stává se nesmyslným protimluvem. Na cokoliv daného se spolehnout nemůžeme a stát se může skutečně cokoliv. Na hledání příčin je pozdě, vedlo-li to vůbec kdy k něčemu. Černobílo již nikoliv jako výraz přehlednosti a jasných hranic - černobílo jako změt činů bez motivů a důsledků bez příčin. ()
Mohlo to vyznít jako laciná kritika společnosti, která k takovému činu ty dva dohnala, mohla se z toho stát nic neřešící polemika o nutnosti nejvyššího trestu a nebo taky pouze tuctový thriller o bezcitném zločinu. Jenže to by nesměl Richard Brooks režírovat natolik protřele, aby jeho snímek nebyl, podobně jako geniální Capoteho kniha, „pouhou“ nezúčastněnou rekonstrukcí s dokumentární autenticitou, která navíc boduje i ve formální sféře (kamera, střih). Avšak i přes svou zdánlivou odtažitost nakonec film působí i jako docela solidní emocionání vyšťavovák, který však nevzbudí ani lítost ani soucit, ale naopak chladnokrevný pocit satisfakce, byť notně pochroumaný. ()
Dva roky po vydání jednoho z vůbec nejzásadnějších děl americké literatury přišla jeho filmová adaptace. A Richard Brooks to vzal za správný konec. Herce snad již lépe ani vybrat nemohl (zvlášť s Robertem Blakem se trefil přímo do černého) a formálně je Chladnokrevně bez přehánění odosobněně dokonalé. Obvzláště kamera a nápadité střihové přechody mezi scénami jsou lahůdkové záležitosti. Problém je v délce stopáže. Zatímco úplný začátek (až po scénu před samotným činem) a druhá polovina filmu (od sbírání "pokladu" na poušti) jsou bez výhrad, tak těch několik desítek minut mezi už s výhradami přeci jen je. Znelidňující to však je i po letech. Ovšem je to spíše zásluhou nadčasovosti Capoteho předlohy než filmem samotným. Což neznamená, že bych vám ho hned tady na místě všema deseti nedoporučil. ()
Galerie (87)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (12)
- Dva páry očí na plakátě patří skutečným vrahům, nejsou to herci, kteří je zobrazují ve filmu. (Morien)
- Rodinné fotografie v domě jsou skutečné rodiny Clutterových. (Kulmon)
- Režisér Richard Brooks kvůli autenticitě natáčel na místech, kde se dané události opravdu staly, včetně domu rodiny Clutterových a opravdové soudní síni s šesti členy poroty, kteří tehdy případu přihlíželi. Dokonce byl použit i kůň, kterého skutečně vlastnila Nancy Clutterová, a oprátky na konci filmu jsou rovněž skutečné. (Morien)
Reklama