Basquiat

Debutující film neoexpresionistického malíře Juliana Schnabela vypovídá o jeho uměleckém cítění nejen pro malované plátno. Režisér si vybral téma a prostředí, které je jeho srdci blízké, tedy biografické drama nadějného malíře Jean-Michela Basquiata. Hlavní hrdinou snímku je černošský graffity writer populární zejména v 80. letech, kdy lidstvo toužilo po nové umělecké krvi. Tím se stal vedle post moderního malíře A. Warhola právě Basquiat, jehož by nikdo nedokázal ztvárnit lépe než Jeffrey Wright. Vedle něj se objevuje jeho přítel David Bowie jako Andy Warhol a své šance zde ve vedleší roli dostává také Benicio del Toro. Tedy dokonalá herecká smršť. Film mimo jiné ukazuje život a trápení umělecké scény na výsluní, vnitřní rozpolcenost a jak se mediální ohlasy mohou dotýkat lidských životů. Hlavním tématem filmu je však poukázat na to, jak jsou některé osoby, zvláště ty výjimečné, velmi křehké a jak je může i maličkost velmi ovlivnit. Je tomu tak proto, že jsou daleko vnímavější, než kdokoliv jiný. Snímek také nahlédne do křehkého přátelství mladého Basquiata a A. Warhola, jež je poznamenáváno mediálním děním a nakonec Warholovou smrtí, která znovuuvrhne Basquiata do temnoty drogové závislosti. Té nakonec v 27 letech podléhá. Divák také zaznamenává jak moc důležitá je zvuková kulisa. V Basquiatovi je někdy až dominující… Dostává nás pod povrch Jean-Michelovi kůže a stává se zároveň s obrazovým vjemem zcela nezapomenutelným zážitkem. (05.08.2011)

Dlouho žil na ulici, a své umění dával najevo jen pomocí graffiti na newyorských zdech. Až jednoho dne potkal Andy Warhola, a od tohoto dne se jeho život kompletně změnil. Jeho obrazy plnily světové galerie, rozhovory naopak plnily novinové články. Ale unést veškerou tu slávu není jednoduché, a ani Jean-Michel Basquiat není výjimkou... Hned zpočátku musím říct, že nejsem žádným velkým příznivcem "vizuálního" moderního umění - fotografie ještě chápu, ale udělat několik čáranců na plátno a nazvat to třebas Západ slunce nad řekou mi přijde ujeté (ale tak to asi má mít). Navíc obrazy podobné těm Basquitovým z filmu doma vídám každý den, a má je na svědomí moje dvouletá dcera. Ale zpátky k filmu jako takovému - životopisné filmy jsou většinou hrozně dlouhé, a hrozně nudné. To naštěstí není případ Basquita - ten jede od prvních okamžiků až do závěrečných titulků (i když konec mi přišel takový hodně zredukovaný). To, že se na film dobře dívá, má na svědomí excelentní herecké obsazení - kromě zde stokrát zmiňovaného Davida Bowieho jako excentrického Warhola musím vyzdvihnout i Michalea Wincotta (Rene Ricard) či Gary Oldmana (Albert Milo). A také krásná Claire Forlani... (27.01.2012)

Jedna z typických postav Warholovy Faktory - továrny na umění, kde znaky nemají smysl, nenesou v sobě žádný význam. Mladý černošský umělec Basquiat, jeden z představitelů generace tvůrců přímo ovlivněných Andy Warholem, je hlavní postavou tohoto skvělého biografického filmu režiséra Juliana Schnabela (jinak též významného newyorského postexpresionistického malíře). Boom pop artu odstartoval zajímavý zvrat ve vnímání umění - Warholovi šlo ještě především (mimo odklonu od abstrakce zpět k realitě a zaostření optiky na všední ,,komerční, objekty) o slávu, pozornost a peníze, jeho mladí žáci si naopak soustředili na fakt, že umění musí zpět za lidmi - tedy ze snobského prostředí galerií zpátky do ulic... Tak vzniklo graffiti - typický produkt městského vnímání krásna, tak vzešla hvězda Basquiata - neortodoxního tvůrce graffiti a pláten na pomezí abstrakce a experimentu. Vedlejším produktem úspěchu a slávy bylo zjištění, že Basquiatova plátna se za obrovské částky znovu stávají součástí sbírek snobských sběratelů, což mladý umělec vyvažoval právě tvorbou graffiti a writů přímo v ulicích New Yorku. Barevným sprejem vyvedený nápis, obrazec či kresba na zdi byly fenoménem, který jen posiloval Basquiatův kult (k tomu přispěla nejvíc samozřejmě jeho předčasná smrt) a hlavně poukazoval na ten nejdůležitější faktor - umělcovu nezištnou radost a vnitřní potřebu tvorby, stěžejní hnací sílu každého skutečného inovátora a kreativního jedince... Skvělý film, skvělá režie, strhující i přesvědčivé herecké výkony (David Bowie jako Andy Warhol...)... Basquiat... Jsem zvědav, kdy někdo natočí biografický film o další významné personě této Warholovské školy - Keithu Haringovi (jeho dílo bylo k vidění na vlastní oči třeba v Centru Egona Schieleho v Českém Krumlově)... (13.10.2007)

"He says he's jealous of the moon, because you look at it. He's jealous of the sun, because it warms you. He says, "I feel you, even when I'm not feeling you. I talk to you when I'm not talking to you. I love you, even when I'm not loving you..." https://www.youtube.com/watch?v=yeyucyCP0JY (12.04.2014)

o zneuznaných umělcích, pro zneuznané umělce. gay Michael Wincott (to jinde neuvidíte), senza plejáda vedlejších herců (Bowie jako Warhol - už jenom tohle). nejvíc mě však přes veškerou tu palbu dostal Dafoe a jeho jak bych to řekl svobodný sochař s 25 vteřinovým monologem: -kolik ti je? 20? mě je 40. jsem rád, že jsem se neproslavil. dává mi to možnost dál se rozvíjet. - jednoduché a jak osvobozující. film se srdcem. Wrightův výkon není měřitelný cenami ani chválou, protože ho pojal jako prvek, je to prostě jinak a odjinud, než současné dnešní výkony. tak nepatetické, přirozené. scénu umrtí by si dnešní filmaři dychtící po soškách vychutnali do poslední vteřiny, odsud geniální Schnabelův obrat film od malíře pro malíře, který nepochopí kdo netvořil a netvoří. (30.07.2011)