Konference ve Wannsee

Šílenost u které vám všechno dojde a to i v případě, že o holokaustu lecos víte. V jednom zámečku pár lidí u stolu mezi jedením dobrého jídla a pití drahých koňaků rozhoduje o vyhlazení jednoho národa. Hovor probíhá bez jakýchkoliv emocí, jako-by ti u stolu nebyli lidmi. V diskusích se věcně probírají veškeré aspekty vyhlazení, včetně toho, že by hned likvidovat bylo neefektivní, protože Židé ještě před zabitím mohou vykonat pro Německo nějaké ty otrocké práce.... Jako by jste sledovali poradu kdesi na stavbě, kde se určuje na co se jaká technika nasadí, jak dlouho v daných pracovních podmínkách vydrží, jak to bude s její spotřebou, případně jak bude probíhat sešrotování.... Strašné. Toto bych povinně promítal ve školách. Tvůrcům TV dokumentu tleskám! Snad jen škoda, že jinak skvělí herci si nebyli až tak vizuálně podobní s masovými vrahy, jejichž postavy hráli. * * * * * (09.02.2012)

Dvanáct lidí, dvě hodiny, navždy pozměněný svět. Z toho nezávazného tlachání, kde největší půtky vznikají proto, že se odporuje některým dřívějším zákonům, mrazí. Branaghův usměvavý, věčně optimistický a přátelský Heydrich patří (minimálně) do top dvacítky největších filmových hajzlů všech dob. Ohrnovat nos nad tím, že se kamera víceméně nepohne od stolu, mi přijde u televizní rekonstrukce události takového charakteru dosti scestné. (24.04.2010)

Odpověď na otázku, kdy že to ten právní pozitivismus selhal, je v křišťálově průzračné podobě obsažena v postavě Colina Firtha - vůbec nikdy. Nahlíženo optikou pozitivismu, samozřejmě. Firthovo zaujetí pro praktické řešení otázky cestou práva je absolutní, absurdní, a bohužel zcela autentické, z pozice filmového fanouška hodnotitelné jen jako AAA. A až se před vámi bude tak deset minut promenádovat podobně nabitý Kenneth Branagh coby Herr Heydrich, bez sebemenší lítosti si řeknete: "Jen se vykecej, budeš chcípat pomalu," a zjistíte, že slovo sepse nikdy neznělo tak sladce. Potlesk patří rovněž Stanleymu Tucci, jenž je coby Adolf Eichmann své věci oddán podobným způsobem a navíc touží, aby naprosto vše, čeho se "dotkne", proběhlo zcela bez chyb. Myšlenka na to, že někdo takový má prakticky na povel obří továrnu na smrt, je příšerná. Výsledkem sešlosti této ústřední trojice s ostatními více či méně šílenými přicmrndávači se v roce 2001 naštěstí stal jen výtečný film, který by se měl promítat nejen v hodinách dějepisu, ale především základů společenských věd či jak se ten předmět teď jmenuje. Stoprocentně zasloužených, ale "jen" 90%. (02.04.2007)

Neprávem přehlížený film, zobrazení "nacistického meetingu" o přípravě holocaustu je zde sugestivně mrazivé. Jen vskutku škoda těch herců - všichni slavní herci zde hrají skvěle, ale... když vidíte jak se o vyvraždění milionů židů hádají Baron Harkonen s Králem Anglie, tak to trochu narušuje celkový dojem. Vsadit na méně známé tváře je holt občas docela ku prospěchu věci. 9/10 (04.10.2012)

Konference ve Wannsee aneb plánování genocidy v přímém přenosu, v dobrém rozmaru a nad stolem plným klobásek, chlebíčků a dobrého vína. Vyloženě konverzační záležitost odehrávající se na nádvoří a v interiérech starého šlechtického sídla. V podstatě jde o formu dnes tak oblíbeného hraného dokumentu, ovšem tentokrát nejde jen o levnou kulisu pro odvyprávění historických událostí, ale protagonisty se stávají špičkoví herci a scénárista si dal záležet na propracovaných charakterech nacistických pohlavárů a na špičkově zpracovaných dialozích. Nezazní tam jediný výstřel, neodehraje se ani jediný masakr, ale z těch cynických zapálených a nadutých řečí prakticky neustále mrazí. Je jen hodně málo filmů, které by dokázaly ukázat nacismus v takové zrůdnosti, jako právě tenhle kousek. Celkový dojem: 90 %. Apendix ukazuje dobře, jak je lidská spravedlnost nedokonalá a přednost dostávají politické zájmy... (06.06.2014)