Maigret a záhada mrtvé dívky

Nejslabší Maigret, kterého jsem kdy viděla. Maigretem pro mne zůsává monsieur Cremer. Mr. Atkinson mne také velice zaujal v této roli, což bylo naprosto nečekané, ale stalo se. Někdo má za Maigreta pana Gabina, OK, chápu, také velmi dobře a lidsky uchopený pan komisař. Ale toto? Nemám nic proti Depardiemu, ale tenhle film mě zoufale neoslovil. "Už nejsi sám sebou," říká paní Maigretová. "A kdo jsem?" Manželka: "Nevím, někdo jiný." To mi přijde výstižné. A ta mladá dívka zavražděná byla tak krásná a tak sama... (28.08.2023)

Kto videl Maigreta v Atkinsonovom prevedení, musí mať pocit, že pán komisár zhltol klavír alebo minimálne pol svine, pretože rozdiel tam je asi 50 kilo. Ale inak fajn, nič výnimočné, starý klasický štýl a francúzska atmosféra - veď aj Depardieu sa odrazu stal znova Francúzom. Nevýhodou filmu je málo napätia a emócií a samotný koniec. (29.04.2023)

Po Gabinovi, Cremerovi a Atkinsonovi je Depardieu čtvrtý komisař Maigret, kterýho jsem v téhle roli viděl. Je to jednoznačně to nejhorší, co bylo natočený. Nejde ani tak o to, že je Depardieu jako koule a je rád že chodí, on Maigret nikdy nebyl postava, která by běhala, nebo měla svižnější scény. Ale ten příběh je nemastnej neslanej. Na začátku nalezení těla a až do konce slaboučký vyšetřování, jestli se tomu dá vůbec tak říkat. Film nemá žádný napětí, ani spád, herci si odříkají svoje věty s tváří pokerovýho hráče a konec. Strašná slabota a velká nuda. (24.05.2023)

Jsem doposud netušil, že jméno "Žérár" je odvozeno od slova "žráti". Dramaturgie celého filmu spočívá v tom, že stoletej a dvěstěkilovej Depardijé se někde opírá o zeď, sedí na židli, sedí za stolem, opírá se o auto nebo náhodou s vypětím všech sil postává. Přičemž jeho brilantní obličejová mimika osciluje mezi polohou "Mrtvej Ben Affleck" a "Nafouklej utopenec v rybníce". On tam už v těch očích vůbec nic nemá. Nic. (28.08.2023)

„Nejím, když piju..“ Tak tenhle Maigret musí být permanentně dehydrovaný.. Když se podíváte na poster, nějak podobně vypadá i film. Dýchavičný komisař se zádumčivě courá temnými zákoutími a zpod stínu vystrkuje jen k hlavě přišitý klobouk a nos ve tvaru falusu. Jeho vyšetřování, pokud se to dá tak pojmenovat, je pro mě stejně atraktivní, jako čištit dlažbu na Nábřeží zlatníků zubním kartáčkem. Možná jsem se špatně díval, ale na Gérardově uchu jsem si všiml zbytku exkrementu Vladimira Putina. Toho, co se ještě nedostal do kufříku.. (07.09.2023)