Bouřlivé výšiny

Knihu hltám při každé příležitosti, film adoruju už od nějakých 15-ti let. Teď jsem ho viděla po dlouhatááánské době a překvapivě jsem na něm našla vady. Prostě a jednoduše - film se dřží předlohy jako klíště, jen nasazuje místo dvou vypravěčů jednu ("autorku"), ale ve výsledku působí skoky v čase zkratkovitě a schematicky, pro diváka neznalého předlohy musí být navíc složité orientovat se ve spletitých příbuzenských vztazích. Co však bude tento počin dělat vždy nadstandardním, jest perfektní atmosféra větrných blat a báječná hudba. No a samozřejmě černovlasý kruťas Heatcliff v podání Ralpha Fienesse. 80% (11.01.2003)

V televizním programu jsem se dočetla, že jde o „komediální drama“ a protože mám předlohu docela ráda, zděsila jsem se a první minuty sledovala s prstem na spoušti – tedy na spoušti ovladače – připravena vzít spravedlnost do vlastních rukou, pokud by se výše uvedené označení potvrdilo. Nepotvrdilo. Naštěstí. Barvitosti knižní ságy o lásce a nenávisti a o tenké hranici mezi nimi sice film zdaleka nedosahuje, ale snahu upřít nelze. Juliette Binoche zvládla náročnou dvojroli Cathy a Catherine s grácií, a záběry na vřesoviště a kamenná sídla během různých světelných a povětrnostních podmínek sem tam zajistily náznak atmosféry. A Heathcliffe? Ještě že ji, lásku, má, jinak by byl v loji. Ralph Fiennes je sice na psychopaty expert, ale tady tomu moc nedal. Na začátku vypadal jako Poslední Mohykán a ke konci jsem si říkala, že by si hrome alespoň před smrtí mohl umýt vlasy. (09.05.2012)

Když pominu své rozhořčení nad výběrem hlavní hrdinky (Juliette Binoche mám ráda, ale při čtení této knihy jsem si Katku představovala úplně jinak), které mě na začátku tohoto filmu provázelo, tak musím uznat, že se jedná o velmi pěkný filmeček. Nádherná krajina, skvělý Raplh Fiennes a dobrá muzika dělají z Větrné hůrky velmi pěkný film. Verzi z roku 1939 se to sice nevyrovná, ale i tak můžu vřele doporučit. (13.01.2009)

Nebýt toho, že jsem nedávno dočetl knižní předlohu, která mě docela uchvátila, asi bych si tenhle film v životě nepustil, protože romantické filmy nejsou moje parketa. Kdybych knihu nečetl a přesto si film pustil, nevím, jak bych se k němu stavěl, ale takhle mě fakt dostal. Děj byl poměrně přesný, i když dost okleštěný, ale to mi po chvilce přestalo vadit, protože jsem měl knihu ještě v živé paměti a co ve filmu nebylo, tak tam automaticky naskočilo. Trochu se mi nelíbilo ztvárnění domu na Větrné hůrce, představoval bych si to spíše jako nějaký chladný neútulný špinavý barák (respektive během knižní četby jsem si to představavoval jako naší chalupu na vesnici, když se tam zrovna netopí:-)) a ne takovéto docelá velké sídlo, které měli autoři maličko snahu stylizovat do podoby nějakého strašidelného zámku. Jinak k Fiennesovu ztvárnění Heathcliffa není co dodat. (06.11.2008)

Přes patetické dialogy, věčnou bouři na území britského království, ponurou atmosféru sídla jsem se nedokázal vnořit do děje. Byl-li tam. Jen jedna věc mě zaujala. Hloupý lord si přitáhne domů cikána ve víře, že z něj udělá malé lordstvo. O to se pokusilo mnoho lidí a nikomu to nevyšlo. Pak tam zazní věta, že cikán nešťastně zahynul. Upil se k smrti z nešťastné lásky. První části věty zcela věřím, druhé už nikoliv.Fiennes je výborný herec, tady mě přehráváním a zajímavými obličeji nijak neuchvátil. (11.09.2012)