Režie:
John CarpenterScénář:
Bill LancasterKamera:
Dean CundeyHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Kurt Russell, Wilford Brimley, T.K. Carter, David Clennon, Keith David, Richard Dysart, Charles Hallahan, Peter Maloney, Richard Masur, Thomas G. Waites (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Slavný hororový snímek a podle mnohých žánrový milník vypráví o skupině vědců z výzkumné stanice na Antarktidě, čelící mimozemské hrozbě. Když skupina vědců z výzkumné stanice na Antarktidě přihlíží tomu, jak se jejich norští kolegové snaží zastřelit psa, netuší, co se za celou akcí skrývá. Brzy však zjistí, že zvíře je přenašečem mimozemského organismu, který dokáže ovládnout a napodobit rozličné živé formy. Atmosféra mezi výzkumníky houstne. Kteří z nich se stali hostiteli? A dá se v takové situaci vůbec někomu věřit? Ačkoli dobové ohlasy filmu kultovního režiséra Johna Carpentera vytýkaly, že je pomalý, ponurý či depresivní, své velkolepé renomé si Věc budovala během let, a to také díky uvedení na videokazetách. Dnes je pak dokonce považována za jeden z nejlepších hororů všech dob. Svůj podíl na tom má jistě přesvědčivé vyobrazení zvolna sílící nedůvěry, houstnoucí napětí i krvavé surové scény ukazující, jak invazivní organismus se svými hostiteli nakládá. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 543)
I po letech stále skvostná věc, která ohromuje neskutečnými Carpenterovými výjevy, které by už dneska byly CGI a nepůsobilo by takhle správně hrůzostrašně. Zřídkakdy narazím na filmy, které jsem dlouho opomíjel a i dnes na mě tak silně zapůsobily. Všem doporučuji, za mě by měl film mít kult Vetřelce, je to mnohem lepší. ()
Je to perfektný sci-fi horor od Johna Carpentera. Má skvelý príbeh o posádke americkej výskumnej stanice na Antarktíde, ktorá sa dostane do kontaktu s mimoriadne nebezpečnou mimozemskou formou, ktorá bola dlhé roky zmrznutá v ľade, pričom už spôsobila smrť celej posádky nórskej stanice a tak musia členovia stanice urobiť všetko preto, aby ju zničili, lebo by časom mohla ohroziť aj celé ľudstvo. A kedže je táto forma života schopná napodobiť všetko živé, nedá sa veriť nikomu. Spracovanie je rozhodne vynikajúce, toto mi skutočne prišlo ako kombinácia všetkého, čo mám v tomto žánri rád a pritom pri snáď najvyššej možnej kvalite. Dej už od začiatku pôsobí výborne, cítiť v tom tú správnu tajomnosť a keď sa to už naplno rozbehne, úroveň ide ešte vyššie, pričom si ju s minimálnymi rozdielami udrží až do konca, tu som mal skutočne pocit, že jedna nezabudnuteľná scéna strieda druhú. Perfektný je aj výber prostredia, základna na Antarktíde je nielen atraktívna, ale hlavne ponúka pocit odlúčenia od civilizácie, kde je záchrana prakticky nemožná a navyše kvôli obmedzenému priestoru výborne funguje aj pocit klaustrofóbie, kde sa niekomu inému dá veriť len ťažko. A nesklame ani samotné zlo, v tomto prípade pomerne netradičná mimozemská forma života, ktorá ponúka priestor pre mnohé nápady, čo sa jej aj darí a tak neustále niečím prekvapuje. Vynikajúco je na tom aj hororová stránka, je tu perfektná atmosféra, ktorá sa filmom nesie po celý čas a neustále cítiť napätie, keďže tu sa stále niečo môže stať. A samotné hororové sekvencie sú už samostatnou kategóriou, tu o nejakom stereotype nemôže byť ani reči, každá scéna je iná, je tu plno perfektných nápadov a skvelo zvládnutých tvorov, ktoré pôsobia aj poriadne nepríjemne. Tu sa aj ťažko vyberá to najlepšie, scéna so psami, krvná skúška, snaha o oživenie muža, ale vlastne aj všetko ostatné je vynikajúce. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, táto zostava výskumníkov ponúka úplne ideálny výber postáv a poteší aj niekoľko známych tvárí ako Kurt Russell alebo Keith David. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, atmosféra, napätie a tie triky, ktoré dodnes považujem za vrcholné pre tento žáner, John Carpenter v najlepšej forme. A vydarila sa aj hudba. Vec je moja srdcovka a jednoznačne najlepší horor, aký som kedy videl, čo sa nezmenilo ani po mnohých pozretiach. Síce nemôžem povedať, že by bol až tak desivý, ale jednoducho má všetko, čo mám v tomto žánri rád a svoj potenciál využil naplno. 88% ()
Jak už víme ze zámořské produkce vzešlé během studenoválečných padesátých let, o společenské tísni se dá nepřímo vyprávět i na půdorysu psychologické sci-fi/hororu, tedy předně a nejsrozumitelněji tam. Věc je produktem podobně podezíravého období, které zasáhlo hollywoodskou tvorbu v osmdesátých letech (tentokrát však nikoli ve spojitosti s politikou, ale s hrozbou nových smrtelných virů typu AIDS). Jde o jeden z nejděsivějších, nejvíce znepokojujících a nejchytřejších hororů, s jakými se může běžný a nepříliš "sečtělý" divák setkat, a to nejen kvůli neopakovatelné atmosféře zmaru, tísně a nejistoty. Je možné namítnout, že Věc není filmem originálním. Ano, o tom nelze pochybovat. Imituje fabuli staršího a v jistém směru i kvalitnějšího Vetřelce, ale lišácké přenesení konfrontace se skrytým a nevypočitatelným nepřítelem z prostor klaustrofobické a temné těžařské lodi, plující nezměrnou kosmickou pustinou (dead space), kde "nikdo nemůže slyšet váš křik", do osamocené výzkumné stanice kdesi v odlidněné a neméně rozlehlé Antarktidě, kde "by mohl váš křik být i vyslyšen, ale dříve zanikne v kakofonii polární bouře", dělá učiněné divy. Oslovení prostředí jako oživlé kulisy, resp. další postavy příběhu, která zviditelňuje paranoický stav mysli a odříznutí postav od tepla civilizace, je mezi těmito dvěma díly nejvíce zřejmým, nejpříbuznějším prvkem, ale souběžně tím nejrozdílnějším, protože oba dva režiséři jej využívají za jiným účelem - Carpenter v budování nervozity, obav ze zjevného a všeprostupujícího parazitického nepřátelství; Scott jako symfonii mrtvého ticha, kosmické hrůzy, děsu z neskutečného a neviděného a lidské malosti (odtud také rozdílné chápání a využití monster). Své nezastupitelné místo v děsivé atmosféře "spiknutí" hraje i Morriconeho minimalistická hudba, která originálně využívá rytmu lidského organismu, totiž tepu srdce. I ten však zaniká v hluchotě a slepotě ledového království. Není úniku. Na rozdíl od plíživého Vetřelce je však ve Věci kladen větší důraz na hyperbolické a groteskní násilnosti. Ty i v dnešní době zůstávají neobyčejně naturalistické a zvrácené, což je deviza, které by moderní digitální morfing dosáhl jen s obtížemi. Monstra ke všemu vypadají jako ty nejabsurdnější a nejobludnější projekce lidského podvědomí, přičemž s psychoanalytickým modelem koresponduje i finální "sestup" do labyrintu sklepení. A na závěr, když nám Carpenter nepřímo dává pocítit naději ve zjištění, že přežije jen ten největší ochmelka z okolí (akcent na umisťování destilátů do záběru), si dovolil být i notně cynický. A nebo je to naopak a zaujme stanovisko hluboce lidské? Ta nejistota! ()
Děsivá přehlídka nechutných speciálních efektů s rozpadajícími se těly a mutujícími v odporné slizké kreatury. Obvzláště lidská hlava s pavoučíma nohama je velmi cool. Mrazivá atmosféra bezvýchodnosti a izolovanosti vše pak znamenitě dokresluje. Lze jen poděkovat Carpenterovi za odvážné režisérké pojetí a distribuční společnosti za odvahu nasadit to ve své době do široké kinodistribuce. ()
Dnes už efekty možná komické, ale i tak film budí respekt a je cítit chladná atmosféra, kterou John Carpenter dobře umí. Už v mládí mě tento film zaujal a pocity trvají nadále a hned tak nevyhasnou. Kurt Russell opět září a na hereckých výkonech všech zúčastněných se nedá nic vytknout. Mrazivá atmosféra, soundtrack, nejistota, psychologie a tajemný konec dělají z Carpenterova filmu jeden z nejlepších hororů a tak hodnotím 5 hvězdičky... ()
Galerie (196)
Zajímavosti (108)
- Hláška „Chariots of the Gods, man.“, ktorú povie Palmer (David Clennon) Childsovi (Keith David) po nájdení mimozemskej lode, naráža na knihu Ericha Von Dänikena „Chariots of the Gods“ (1968), ktorá vyšla aj u nás pod názvom „Spomienky na budúcnosť“. (Lukoh)
- „Jednoho dne mi zavolali, že by potřebovali rychle udělat plakát,“ vypráví ilustrátor Drew Struzan. „Studio se zeptalo: ‚Pamatuješ na ten film Věc (1951)?‘ Odpověděl jsem, že jo. A oni jen: ‚To je vše.‘ To bylo všechno, co mi dali. Neměl jsem příběh nebo monstrum či cokoliv jiného. Takže jsem přes noc musel namalovat něco z ničeho.“ Struzan se tedy oblékl do zimního oblečení a jeho manželka ho vyfotila. Tak vznikl plakát nazvaný „Člověk je ten nejteplejší úkryt“, řazený mezi nejuznávanější hororové plakáty vůbec. (jurama525)
- Návštěvníci v kinech se k filmu chovali v souladu s prostředím, v němž se odehrává - byl přijat víceméně chladně. Jedním z faktorů byl film E.T. - Mimozemšťan (1982), který Carpenterův horor předešel o 2 týdny a zaznamenal velký ohlas i díky optimističtějšímu pohledu na téma mimozemské návštěvy.Věc se přehoupla do ziskové hladiny po vydání na VHS kazetách, což značně přispělo k její nálepce kultovního snímku. (Danny F.)
Reklama