Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (42)

Han22 

všechny recenze uživatele

Spíše fascinující kus historie, než opravdu výborný film. Tři hodiny na historický velkofilm bez jediné pořádné akční/válečné scény je zkrátka moc. Chtělo to někoho jako David Lean a lepší ústřední dvojici herců. Alexandra byla místy dost hloupá, nechávala se ovlivnit a zároveň ovlivňovala Mikuláše. Ten je stvárněný jako klasický panovník ze staré školy - on ví co je pro lid nejlepší, názory lidu ho nezajímají a jeho bídu nevidí, nenechá si mluvit ani do válčení, zkrátka naprosto odtržený od reality. Díky tomu dvojice nevzbuzuje moc sympatií (to až ke konci během jejich věznění) a je to místy dost nuda. Ovšem jako trošku akademická historická lekce je to parádní ukázka událostí, které ovlivnili zbytek světa na skoro celé další století. I když se film zaměřuje hlavně na ústřední dvojici, nechybí tu nic - rusko-japonská válka, masakr pokojně demonstrujících, rozpouštění parlamentu, bída lidu, první světová válka, démonický manipulátor Rasputin, demokratický revolucionář Kerenský i Lenin se svou bandou bolševiků a VŘSR. Film si nic nepřikrášluje, nevymýšlí ani nikomu nestraní a poslední cca hodinka s čím dál horším vězněním to začne fungovat i z lidského hlediska, konec byl děsivý. 4* a věřím, že takhle pravdivě a nestranně by to dneska už nikdo nenatočil. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Prakticky všetky historické filmy sa neúspešne snažia zachytiť udalosti, i keď by stačilo zachytiť atmosféru a ducha tej doby. Toto snaženie prináša nekonečne dlhé filmy, v ktorých sa divák bez prípravy nedokáže orientovať. A tak oceňuje kasting a maskérov, ktorí u niektorých postáv vytvorili naozaj vernú predstavu nimi zobrazovaných osôb, pokochá sa výpravou, kostýmami, rituálmi a to je asi tak všetko. Kto bol v Rusku, zistí, že mu v tomto anglickom filme chýba to, čo robí Rusko Ruskom. A keď postavy hovoria angličtinou tak je to, ako keby Mel Gibson nakrúcal svoje filmy v albánčine. A ešte mi nie je jasné, prečo predstaviteľ Mikuláša II. (podľa IMDb Michael Jayston) nie je uvedený medzi hercami. ()

Reklama

NinonL 

všechny recenze uživatele

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Tak mi ten film připadal bez chuti a bez zápachu, chyběla mu atmosféra, pevnější sevřenost, chyběla mu šťáva... Ačkoliv byl dlouhý dost a dost, nebylo místo pro hlubší psychologii celé carské rodiny, princezny byly pouhými loutkami, vztahy v rodině se omezily jen na trojúhelník car - carevna - carevič. Také žádná zmínka o historicky prokázané vzájemné lásce a opravdové zbožnosti, která v rodině vládla. Celkově: zklamané očekávání! - - - Ale tak to bývá, když se pokouší o film z ruského prostředí neruský režisér. Zdá se, že pan režisér si ukousl příliš velké sousto. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Grigorije Rasputina (Tom Baker), tajemného mystika, zhýralého mnicha a léčitele malého careviče, se nepokoušeli zavraždit jen jednou. Pravoslavní kněží, se kterými se Rasputin dostal do sporu, pod příslibem odpuštění všech hříchů vyslali vysloužilou prostitutku jménem Khioniya Guseva, přestrojenou za žebračku, aby Rasputina odpravila nožem. Tento pokus o zabití přežil. Později byl Rasputin pozván k disputaci s pravoslavnými kněžími, která se zvrhla v hádku, přičemž kněží Rasputina měli tlouct do krve a do bezvědomí. I tento útok Rasputin přežil. Nakonec je ve filmu zobrazen atentát z rukou knížete Jusupova (Martin Potter) poměrně věrohodně. Opravdu se Rasputina pokoušeli otrávit kyanidem, kterým napustili víno a cukroví. Kyanid ale na Rasputina neměl smrtelné účinky, možná díky cukru v jídle a nápoji, který ho neutralizoval, a protože Rasputin jako pijan měl sníženou kyselost žaludku. Poté na něj ve zděšení stříleli, i tento útok přežil. Nakonec byl brutálně zbit a vhozen do řeky Něvy, kde zemřel. (Nick321)
  • Georgij Gapon (Julian Glover), pravoslavný kněz, který organizoval demonstraci před Zimním palácem, jenž se zvrhla v masakr známý jako „Krvavá neděle“, se po této tragédii vydal na útěk z Ruska. Spisovatel Maxim Gorkij mu poskytl nocleh i úkryt. Gaponovi se podařilo prchnout do Ženevy, kde se poznal s Leninem a dalšími emigranty. Nakonec se ale přesto vrátil do Ruska a snažil si u cara získat odpuštění a zároveň navázat styky s revolučními opozičními stranami. Tím se stal pro socialistické revolucionáře podezřelý jako údajný carův špión. Nakonec na tohoto kněze vyslali vraha a roku 1906 byl Gapon nalezen oběšený ve své chatce. (Nick321)
  • Brian Cox v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)

Reklama

Reklama