Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (42)

Una111 

všechny recenze uživatele

Tak mi ten film připadal bez chuti a bez zápachu, chyběla mu atmosféra, pevnější sevřenost, chyběla mu šťáva... Ačkoliv byl dlouhý dost a dost, nebylo místo pro hlubší psychologii celé carské rodiny, princezny byly pouhými loutkami, vztahy v rodině se omezily jen na trojúhelník car - carevna - carevič. Také žádná zmínka o historicky prokázané vzájemné lásce a opravdové zbožnosti, která v rodině vládla. Celkově: zklamané očekávání! - - - Ale tak to bývá, když se pokouší o film z ruského prostředí neruský režisér. Zdá se, že pan režisér si ukousl příliš velké sousto. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Film je sice hodně dlouhý, ale má jedno velké plus, je snaží se být nestranný a vykládat osudy zatím posledního cara vši Rusi neutrálně. Menším plusem je výběr herců a jejich podobnost s historickými postavami. Rovněž plusem je výprava - kostýmy a interiéry. Jedna z sympatických postav mi přišel námořník hraný Ianem Holmem alias Bilbem Pytlíkem. Toto je film pro milovníky historie a dlouhé opravdu dlouhé večery (popřípadě několik večerů). ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Na prvý pohľad vyzerá tento historický film televízne - pomenej exteriérových scén, takmer žiadne davové scény, ani z kostýmov či kulís nespadne divák na zadok. Svojím spracovaním možno, ale svojím veľkolepím prerozprávaním histórie určite nie. A svojím výborným obsadením a hereckým zvládnutím rovnako nie - vo vedľajších rolách sa objavili aj britské hviezdy ako Olivier, Hawkins či Andrews. Nečakal som, koľkých historických elementov sa dotkne jeho príbeh - nielen samotný kráľovský pár či rodina, ale aj Rasputin, 1. svetová vojna, Lenin, revolúcia, vznik Sovietskeho zväzu či vyvraždenie celého rodu. V tom má u mňa toto dielo veľké plus, ako si s tak náročnou a preširokou témou dokázalo poradiť. Ale napriek tomu, že sa verne drží historických faktov, jedno mi vadilo/chýbalo - ako bol samotný cár Milukáš (tu familiárne volaný Niki, a nie napr. Kolja) prezentovaný - ako milujúci manžel a starostlivý otec neustále, pričom jeho tyranské praktiky a nezáujem či nepočúvanie problémov svojho národa iba občas, aj to viacmenej iba slovne. Napriek tomu, že film neobsahuje takmer žiadnu akciu, postavený je iba na konverzáciách, je až neobyčajne záživný a ani 2 a trištvrte hodiny z neho nerobia nudu. Myslím, že v ruskom prevedení, hoc by to viac zachytilo pravú ruskú dušu, by som toto tvrdiť asi nemohol. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Historický snímok, ktorý ma prekvapil svojou veľkolepou výpravou a kostýmami (na svoju dobu naozaj paráda). Po obsahovej stránke to tiež nebolo najhoršie, našlo by sa tu síce pár udalostí v rozpore s historickými faktami, ale išlo skôr len o také nepodstatné drobnosti - napr. Rasputin bol otrávený hlavne kyanidom v jeho obľúbenom koláčiku a nielen v nápoji a pod. (ale pravdou je, že to nevyšlo :D, museli ho ešte zastreliť a pre istotu ešte hodiť do rieky). Najväčší problém je v tom, že film prudko skáče medzi jednotlivými udalosťami s minimálnym vysvetlením dôležitých momentov a pohnútok jednotlivých postáv. Niektoré menej dôležité scény sú zbytočne naťahované na úkor tých dôležitejších, nudné dlhé zábery kamery a pod. Snímok je preto vhodný hlavne pre tých, ktorý toto obdobie ruských dejín dobre poznajú, ostatní sa v deji môžu "stratiť", prípadne sa môžu trochu nudiť. Pomohlo by film trocha skrátiť, prípadne tieto scény nahradiť doplňujúcimi informáciami tak, aby jednotlivé skoky v deji neboli tak prudké. 75/100 ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Grigorije Rasputina (Tom Baker), tajemného mystika, zhýralého mnicha a léčitele malého careviče, se nepokoušeli zavraždit jen jednou. Pravoslavní kněží, se kterými se Rasputin dostal do sporu, pod příslibem odpuštění všech hříchů vyslali vysloužilou prostitutku jménem Khioniya Guseva, přestrojenou za žebračku, aby Rasputina odpravila nožem. Tento pokus o zabití přežil. Později byl Rasputin pozván k disputaci s pravoslavnými kněžími, která se zvrhla v hádku, přičemž kněží Rasputina měli tlouct do krve a do bezvědomí. I tento útok Rasputin přežil. Nakonec je ve filmu zobrazen atentát z rukou knížete Jusupova (Martin Potter) poměrně věrohodně. Opravdu se Rasputina pokoušeli otrávit kyanidem, kterým napustili víno a cukroví. Kyanid ale na Rasputina neměl smrtelné účinky, možná díky cukru v jídle a nápoji, který ho neutralizoval, a protože Rasputin jako pijan měl sníženou kyselost žaludku. Poté na něj ve zděšení stříleli, i tento útok přežil. Nakonec byl brutálně zbit a vhozen do řeky Něvy, kde zemřel. (Nick321)
  • Lenin na Finské nádraží nepřijel s pompou, jak je ztvárněno ve filmu. Jeho příjezd byl nenápadnou událostí, které si nikdo nevšiml. (Cheeter)
  • Krvavá neděle, původně poklidná demonstrace, která se nechtěně zvrhla v masakr a která je ve filmu vyobrazená, nebyla jedinou tragédií během carské vlády. Když byl car Mikuláš II. (Michael Jayston) korunován na cara vší Rusi dne 25. 5. 1896, o čtyři dny později se měly konat oslavy na jeho počest na chodynském poli. Účastníkům byly přislíbeny skromné dárky a jelikož událost byla oznámena ústně, zafungoval princip tiché pošty a mezi lidmi se rozšířila fáma o štědřejší odměně, než byla slíbena ta původní. Z toho důvodu na pole dorazilo mnohonásobně víc lidí. Pořadatelé, kteří nebyli schopni ukočírovat dav poručili policii, aby zajistila pořádek a na akci vypukla davová panika. Na konci dne bylo 1 389 lidí ušlapáno k smrti a zhruba 1 300 zraněno. Básník Konstantin Balmont v roce 1905 napsal, že „kdo začne svou vládu Chodynkou, ten ji skončí výstupem na popraviště“. Toto proroctví se s mrazivou přesností naplnilo o 13 let později, v roce 1918. (Nick321)

Reklama

Reklama