Titus

Po druhém a podrobnějším shlédnutí dávám pět. Dechberoucí, úžasné, originální, svým způsobem postmoderní, zpracování Shakespeara - ovšem v klasickém duchu (ó jak si to všechno odporuje). Režisérka se ukázala v nejlepším světle, neboť dokonale naložila s herci, původním textem, s rozporuplnými exteriéry a interiéry, divnými kostýmy a mnohými odkazy na moderní dějiny. Prostě chuťovka na půlnoční čas v neděli, protože v jinou dobu by ji obecenstvo asi nestrávilo. (08.10.2005)

Titus je spoločne s Tancom v temnotách pre mňa najťažším emocionálnym masakrom. Nemyslím to ani v pozitívnom, ani v negatívnom zmysle slova. Pozerať sa na príbeh trpiacej ženy zábavou určite nikdy nie je, takže sa treba zamerať na herecké výkony a technickú zložku filmu. Herci robia, čo môžu a to vizuálne poňatie je tak originálne, až môže byť pre množstvo ľudí neznesiteľné. Každopádne korešponduje s dianím na plátne. No a ja by som si záverečnú pomstu vychutnal o niečo viac. Vidieť to už v žiadnom prípade znova nechcem. (29.10.2012)

Napriek tomu, ze sa mi páčilo napr. moderné spracovanie Romea a Júlie ma tento film mierne šokoval svojou brutalitou, ktorú moderné poňatie iba znásobovalo. Neviem, či si k tomu ešte niekedy sadnem....brr. (29.05.2006)

Tyhle odvážné adaptace jsou podle mého gusta. Akorát mi tady trochu vadila nevyváženost některých scén, které se mi zdály nadbytečné. Jiné byly zase úplný skvost, od kterých se nedaly odtrhnout oči. Hlavním plusem jsou skvělí herci. Hopkins byl ze začátku neskutečně otravný, ale scéna s kuchařem to napravila. Pro Meyerse další jeho typicky šílená role a Jessica Lange jako císařovna taky vynikající. Dalšího takového Shakespeara. (10.01.2009)

Julie Taymor není jen uznávanou divadelní experimentátorkou (např. úžasná adaptace Disneyho Lvího krále do podoby divadelního muzikálu), ale ženou mnoha talentů (sochy, loutky, návrhy kostýmů...). Dokonale promyšlená adaptace nejkrvavějšího Shakespearova dramatu je stejně originálním počinem. Vůbec nevadí, že příběh není nijak časově ukotven, protože je stále strhující. A pro dobře vybrané obsazení to platí také. I když mám pocit, že režisérka by jiný přístup ani nestrpěla. (11.06.2004)

Filmově divadelní podivnost o kterou bych nejspíše nezavadil, kdyby v ní nebyl sir Hopkins. Neskutečně podivný, dlouhý a pro mě neuvěřitelně špatný film, u kterého jsem každou další minutu sledování trpěl jak zvíře a k obdivu zbyla jen vynikající výprava a nevšední kostýmy. (16.06.2011)

Pusťte střihače z klece! Tamora a Andronicus si nemají moc co vyčítat, ovšem postupně se naše sympatie přesunou od ní k němu. "Ať pozná Titus, jak chutná pomsta královny." (24.11.2005)

Zvláštní, ale vesměs kvalitní pojetí Shakespearovské tragédie. už jen za ty kostýmy. (01.11.2007)

Faidra má pravdu. Taymorová tímto dílem rozdělila diváckou obec na dva tábory. Na tu, co se bude nadšeně plácat do kolen a tu, která bude s opovržením zvracet. Já zvracel. Režisérce ovšem nic nevyčítám, vytvořila dílo, které jsem i přes opovržení a dlouhou stopáž musel dokoukat do konce. Že by se mi to nakonec přece jen v koutku duše líbilo? Nelíbilo! Do filmu jsem šel s očekáváním krvavé historické sandálové kostýmovky a dostal jsem Gay Parádu s šíleně namaskovanými teplouši ve vedlejších rolích (z Cumminga budu zvracet ještě několik dní) a odporného pyskatého zjeva J.R Meyerse nemám rád už hodně dlouho, zde však vyvrcholil ve svém neherectví. A po boku těchto nechutných chlapců se objevila extratřída v podání hannibalovského Sira Anthonyho a mé milované Skotky Laury Fraser. Stylové je to velmi, kulisy a vizuál jsou místy atraktivní a zajímavé, ale chybí tomu vkus. Což bych od ženy režisérky očekával. Ve výsledku je to jen sebestředná, přeplácaná píčovina. Tak to vidím já. Milá Julie... Kdyby to opravdu alespoň bylo zvrácené, syrové a zvrhlé, ale ono to nakonec je pouze extrémně teplé a blbé. (17.08.2014)

Společně s Jindřichem V- je to pro mě nejlepší filmový zpracování Shakespeara. Spusta lidí sice namítá, že je to až moc naturalistický, ale já si myslim, že bez toho by to nebyl ten správnej Titus a aačkoliv jsem nepřítelem moderny v historickejch filmech, tak tady mi to vůbec nevadilo. Ze scény, kdy je Lavinie přikurtovaná ke stromu, z pahýlů rukou jí trčej větve a když promluví, vytryskne proud krve z vyříznutýho jazyka, mi dodneška běhá mráz po zádech. (20.03.2008)

Fascinující obrazové zpracování klasického dramatu z doby, kdy se s tím hold příliš neštval. Skvělá vizuální stylizace pěkně postaru - postmoderně mísí motivy a artefakty z různých kultur. Výrazné výtvarné gesto není ovšem na úkor celku a nevytváří nedej bože kýč, právě naopak, velice komplikovanou strukturu tematicky čerpající z tady toho i tady toho konce časové přímky - famózní a músické. (01.11.2006)

Začala jsem se dívat kvůli siru Hopkinsovi(!). Když jsem to viděla poprvé, ani jsem ho nedodívala do konce a přišel mi nudný a nesmyslný. O nějakej ten rok později jsem se k němu nachomýtla znova - a helemese! Dostal mě. Už konečně vidím pro mě tu krásu veršů, temnoty, sílu příběhu, excentrického zpracování a hereckých výkonů. Není to film pro každého, ale právě tenhle punc originality a zvláštnosti si mě získal. Konečně. (12.01.2007)

Netradiční zpracování asi nejkrvavější Shakespearovské hry, která se spíše podobá klasické starořecké tragédii. Po prvních pěti minutách jsem byla trochu zmatená, když na jednu stranu ve snímku pobíhali chlápci v brnění a na druhou stranu se tam jezdilo v autech. Musím ale říct, že jsem tomu přišla na chuť. Obrazové a metaforické podání některých scén s rockovou (?) hudbou mi přišlo geniální a neotřelé (např. znásilnění Lavinie) a co říct o hereckých výkonech? Skvělé, skvělé, skvělé, a to jak u Hopkinse, Lange, tak i u ostatních. Jen malé varování: pokud máte slabý žaludek a málo fantazie, vůbec se na to nedívejte. (26.07.2005)

Pro mě nekoukatelný film, nedalo se to vydržet, nemohu snést "šejkspírův" jazyk, to je něco tak nepřirozeného... příde mi, jako kdyby byl šejkspír něco jako těžkej opilec, který psal vždycky v alkoholovém opojení a lámal jazyk tak, aby to vypadalo umělecky a poeticky. Na mě to ale působí jako slovní balast, křeč, trapnost. Kvůli tomu jazyku jsem to prostě nebyl schopen shlédnout celé. Je mistr Shakespeare největší dramatik všech dob a nebo druhořadý pisálek omylem za největšího dramatika pokládán? Pro mě bude tím druhým. (02.06.2011)

Konečne niekto dokázal dokonale modernizovať Shakespeara (po klipovom kýči Romeo a Júlia, nezáživnom Saxovom Othellovi som prvýkrát úplne spokojný). Úžasná videoklipová estetika tentokrát nie je prehnaná (vrcholy: Lavinia,finálna scéna), ale je doplnkom - dodáva Shakespearovi na životnosti a prvýkrát nepociťujem, že by ho to zabíjalo. Skvelým nápadom je aj hudobné podfarbenie, ktoré namiesto klasicky patetických počinov naberá na tempe a scény dokonale graduje. Pochybujem, že by na mňa práve tento Shakespearov kúsok zanechal taký dojem v klasickej adaptácii (no teda možno keby ho K.Branagh nakrútil). Okrem klipovosti sú silnou stránkou herci - málokedy sa mi stane, že nemám čo namietnuť voči kompletnému obsadeniu - nevedel som na koho skôr pozerať - či tradične skvelého Hopkinsa, ďalšie Cummingovo prehrávanie per excellence (v kladnom zmysle), nedoceneného Colma Feoreho, zápornú kreáciu Jessicy Lange či ďalšie bravúrne oživené postavičky Maura alebo posledného Andronica. Takto si predstavujem art modernu v plnej kráse, náročnosť neustupuje inovatívnosti, klip nezabíja poetiku, efektnosť nie je silená, patetickosť je uveriteľná a moja spokojnosť 100%-ná. P.s. Som zvedavý, čo po tomto so mnou spraví Othello Orsona Wellesa, na ktorého sa chystám. (27.07.2005)

Jediný film, jenž mě zvednul ze židle. (28.05.2015)

Byť do divadla nechodím a nemám přehled o všemožných inscenacích, jsem skeptický k (post)modernímu pojetí klasik. Tady mi to ale vůbec nevadilo, má to styl. Titus Andronicus je pro mě víceméně neznámá tragédie, proto překvapí, jak kvrelačná je Shakespeare bestie. Co se honilo v hlavě tchyni, když se s manželkou vrátila z hospody a usedla vedle mě k posledním pár scénám, to snad raději ani nechci vědět. (1 195.) (05.08.2017)

Titus mě neustále udivuje precizní kombinací hudby, výpravy a skvělým obsazením. Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem film viděla poprvé, tolik odporných lidských vlastností a krutosti dokázal Will nacpat do jedné hry.. Adaptace Shakespeara mám (až na pár výjímek) moc ráda a Titus rozhodně patří mezi ty nejzdařilejší.. (19.11.2008)

Pro mě jedno z nejzajímavějších a nejlepších zpracování nějakého Mistrova díla.Je to hodně krvavý (ale gore je už předloha,asi se Shakespeare jako homo novum snažil zaujmout nejen textem).Co tam z Tita Andronica mělo být,tam bylo, no a pár věcí navíc(i když čerstvě useknutá ruka jako deodorant pověšený na zpětné zrcátko u auta,-hups,hupsa hejsa do Brandejsa).Stejně bych ale doporučil nejdříve se někde potkat s původním textem,nebo hrou,-o to líp pak tohle vyzní a nezkreslí originál.-Asi nejvíc mě (mile)překvapilo jak na rozdíl od spousty jiných výkladů a verzí Mistrovy práce tohle nenudí ani lidi Shakespearem nedotčené.Což byl možná i jeden ze záměrů autorů.Nevadí,neurazili. (28.06.2009)

Vyborna podivana z dob starovekeho Rima o rimskom vojvodcovi, ktory sa vracia do Rima z vojen proti barbarom /tusim Goti ..../Anthony Hopkinsovi sadla rola presne ako uliata, k tomu ho sprevadza vyborna Jessica Lange. A mne ako fanusikovi starovekeho Imperia Romana so vsetkymi jeho nadherami, ale aj s jeho krutostou a brutalitou, ostava konstatovat len toto : Titus je genialny film s hereckym koncertom Anthony Hopkinsa 98 % (24.02.2013)