Zvoník u Matky Boží

Při čtení komentářů zdejších "expertů" se musím smát, kolik z nich nedokáže překousnout, že se tento animovaný rodinný film odchyluje od své slavné předlohy a že se v Disney filmu zpívá. No kdo by to byl tušil, že? Osobně mám pro Zvoníka neskutečnou slabost. Málokterý animák má tak velkolepou a úchvatnou hudbu. (Když Clopin dojde k poslední notě The Bells of Notre Dame, tuhne mi krev v žilách. Když Frolo zpívá o své rozpolcenosti mezi vírou a sexuální touhou, mrazí z toho.) Příběh je dosti zjednodušený, přesto se v něm vyskytují vážná a temná témata - no který film 'pro děti' začne zabitím matky a pokusem o vraždu novorozence? Ve kterém animáku se řeší rasová čistka, mučení, upalování, sexuální obtěžování, týrání? Všechna tato krutost je ale vyvážená lehkostí, humorem a laskavostí, které v sobě ztělesňuje především překrásná Esmeralda. Děj ubíhá správným tempem a nejsou v něm žádné hluché momenty. Ano, končí to jedním velkým happy endem, ale kdo sakra nemiluje šťastné konce? (28.11.2016)

Zvoník mohl být pěkaná gotická pohádka, kdyby film tvůrci stále neprokládali špatnou hudbou. s ještě horším "libretem". Když jsem film viděl coby kluk, celkem mě bavil, je ty muzikálové složky mě nudili a vystříhal bych je. Hudba tohoto filmu je ztělesněním, nebo spíš sezvučením toho špatného a kýčovitého na muzikálech. Navíc jsem viděl bohužel pouze zjizvenou českou verzi, která úplně zapadá do české muzikálové bažiny (05.01.2009)

Milé překvapení. Na to, že se jedná o Disneyovku primárně určenou pro děti, mi příběh přišel docela dospělý (samozřejmě až na postavy kamenných soch), zejména soudce Frolo působil opravdu démonicky. Předlohu jsem sice nečetl, ale neřekl bych, že její srovnávání s převodem na plátno je významené kritérium pro hodnocení filmu, obzvlášť animovaného. Animace docela pěkná, hudba a písničky tradičně u disneyovek výborné. (HD, orig.) (28.10.2013)

Jako dítě jsem to hltal pravidelně tak dvakrát až třikrát do roka a možná je chyba, že je tento roztomilý animák úplně první filmové zpracování, které jsem o Quasimodovi viděl. Když jsem totiž posléze shlédl hraný film s Anthony Quinnem či Anthony Hopkinsem, teprve poté na mě dolehla ona krutost a téměř až hororová atmosféra hrbáčova (nezaměňovat s postavou hrbáče, kterého ztvárnil Jean Marais) smutného příběhu... (28.06.2020)

Taková nostalgie na mne padne jakmile zaslechnu jednu jedinou píseň z filmu či snad shlédnu jednu scénu. S úsměvem na tváři vzpomínám na své dětství, kdy jsem se fascinovaně hltal každičké okýnko filmu a Quasimodovi fandil, až mě bolely palce. Frolo byl skutečné zlo a dabing z něj udělal rovnou satana, leč s emocemi. V závěru mi ho bylo líto a to se u záporáků jen tak nevidí. Buď jim bezmezně fandíte nebo je nenávidíte co to jde. Brilantní dabing, výborná pěvecká čísla, sympatické hlavní postavy a především epické finále na které se jen tak nezapomíná. (14.08.2011)