Talentovaný pan Ripley

Velmi zajímavý počin Anthonygho Minghelly. Oscarového režiséra Anglického pacienta, který předvádí své umění obrazu a chameleonského Matta Damona, který jednoznačně exceluje. Jude Law jako excentrický a namyšlený syn boháče a Gwyneth Paltrow jako jeho přítelkyně. Mattovo dokonalé podání chlapce, který se dokáže změníit v kohokoliv by mělo být min. jako nominace na Oscara. Škoda, že film je zbytečně rozvleklí a uspává v některých lehce nepotřebných pasážích. (15.09.2005)

Naprosto geniální psychologický retro thriller. Matt Damon zde doslova exceluje, jeho Tom Ripley vyvolává mrazení každým svým pohledem, každým svým gestem. Scénář sice občas příliš spoléhá na náhodu (vždyť Itálie a Řím nejsou tak malé plochy, aby se tam hlavní postavy neustále potkávaly), ale elegance, s jakou se Ripley vylže z všemožných kritických situací však musí na každého, kdo někdy zažil řetězovou reakci lží (samozřejmě ne nutně tak závažnou jako v tomto filmu), obdivně zapůsobit - v tom je scénář vynikající. Dostatečným důkazem výjimečnosti tohoto filmu budiž fakt, že ačkoli v něm není komu fandit, vydržel jsem jej 140 minut sledovat bez mrknutí oka. (29.07.2010)

První moje reakce po zhlédnutí Talentovaného Pana Ripleyho, kterého jsem si nahrál jenom díky Tylerovi (takže díky, kámo:)), byla: sakra, ten byl ale fakt talentovanej. Matt Damon je jako chameleón Tom Ripley skutečně výborný, a přes jeho nesporné sklony k psychopatii mu musíte fandit. Aby taky ne, když Jude Law hraje (a vzhledem ke svým hereckým kvalitám velice přesvědčivě) takovou špínu jako je Dickie a Philip Seymour Hoffman taky není týpek, kterého bych vzal do baru na panáka..pokud bych ho potom nechtěl v temné uličce zbavit nějakého toho kusu tkáně. Nevím jak, ale Anthony Minghella (podle svého zvyku v nadprůměrné stopáži) zkušeně převyprávěl samu o sobě velice poutavou story, a ještě k tomu dokázal, že se mi nelíbila Gwyneth Paltrow. Hudba? Opět Minghellův osvědčený amigo Gabriel Yared. 80% (08.09.2005)

Neřekli byste do něj, že dokáže být i něčím jiným než mladým vzdělaným blonďáčkem s chlapeckým obličejem, vždycky je tak usměvavý, sympatický a se vším souhlasí. Je přesně takový, jak si přejete, aniž byste si všimli, že je to až podezřelé. Talentovaný chlapík Tom Ripley má totiž výjimečnou schopnost splynout s prostředím natolik, že za chvíli zapomenete, že se zjevil odnikud a vy jste jej nikdy předtím neviděli... a pokud se jej pokusíte vyhodit, mohou nastat potíže. Výměnou za neuvěřitelné herecké nadání a pohotové improvizační reflexy totiž přišel o svědomí... Perfekcionistický režisér Anthony Minghella se po úspěchu s Anglickým pacientem vrhnul na první ze série populárních románů Patricie Highsmithové a narozdíl od starší francouzské adaptace s Alainem Delonem v hlavní roli se spíš než na kriminálně-dobrodružný podtext příběhu zaměřil na pomalý a děsivý vývoj hlavní postavy od nadaného mladíčka po chladnokrevného vraha, na jeho schopnosti, které nejdříve slouží k pobavení přátel, když perfektně hlasově i pohybově imituje společné známé, ale postupně nachází uplatnění i v jiných oblastech. Minghella se spíš než na akční příběh a efektní scény zaměřil na skvěle gradovaný scénář, perfektně napsané postavy a především na herecké výkony, které svěřil do rukou Matta Damona, Juda Law, Gwyneth Paltrow, Cate Blanchett nebo Philipa S. Hoffmana, kde se sice někteří objeví jen v několika málo scénách, ale vydají ze sebe maximum. Výsledkem je sice fascinující a podmanivý film, který ale vyžaduje vaši plnou pozornost, ochotu nechat se jím pohltit a podřídit se jeho tempu. Anthony Minghella natočil film v dlouhých a pečlivě prokomponovaných záběrech, plných všemožných kulturních odkazů, které jej udělají pro fajnšmekry ještě zajímavějším a bohatším, a třebaže v závěru další a další konce trošičku kazí celkový dojem, závěrečná pointa je natolik mrazivou tečkou, že to Minghellovi ze srdce rádi odpustíte... (05.09.2010)

Amorální variace na americký sen. Šplh po společenském žebříčku není disciplína vyhrazená pouze zdatným sokolům s orlí silou. Někdy se pár příček cestou nahoru poláme, jindy je nutné několika všiváckým datlům před vámi dopomoci dolů. Tom Ripley v mistrovské psychologické stínohře Anthonyho Minghelly působí jako okouzlující inteligentní mladík...Jeho dokonalým trikem je umění manipulace, sám Machiavelli by u něj mohl brát hodiny. Tom v podání nekňubovitého Matta Damona je jablkem sytě červeného odstínu...a s bídným červem uvnitř, který se prokousává na povrch. Je lhostejné, jestli do něj kousne Eva nebo Sněhurka Gwyneth Paltrow, otráví se jím každý, zatímco zlatý americký chlapec Jude brzy jeho zásahem zmodrá. Nosná idea příběhu se pohybuje v prostoru, který definují tři souřadnice- na jedné ose moc, na druhé morálka a na třetí ctižádost. Ripleyho charakter je amorfní a udivuje schopností patologicky lhát a ztvárnit kohokoli. Dejte mi nádobu- a já ji vyplním. Žije v duchu motta : Svět je jeviště, všichni lidé herci a já z nich ten nejlepší. Záporný hrdina s homosexuálním podhoubím v centru dění není na plátně častým zjevem, ale Minghella kreslí motivace jistě-obrysy jsou pevné a barvy přesné, doplňuje je bystrým podvratným rukopisem, takže mu z ošidného semene na filmovém záhoně vyrostl thriller s hitchcockovskym espritem. Mrazí z něj v zádech a mozkové závity se přehřívají. Příjemně. (03.05.2007)