• kingik
    *

    Menšík jako Dumas?! Trochu chyba castingu. Po technické stránce je to opravdu luxus hrůza. Černobílý obraz je nezřetelný a v mnoha fázích ztmavne. Ozvučení je též příšernost sama. Někdy je zvuk silný, někdy je slyšet jen polovina repliky, a napínat sluch mě opravdu nebavilo. Osudy slavného spisovatele dopadly tak, jak jsem předpokládal. Vytržené z kontextu a zkreslené a hlavně blbě zahrané a natočené. 10%(21.8.2013)

  • Schlierkamp
    ****

    Československý televizní trojdílný film popisující život slavného francouzského romanopisce a dramatika Alexandra Dumase staršího (1802-1870). Spojení režiséra J. Dudka, scénaristy J. Dietla a V. Menšíka v roli hlavní postavy napovídá, že se jedná o výjimečně povedené, jak herecky, tak scénaristicky nebývale zvládnuté dílo. První část nazvaná Dobytí Paříže zobrazuje dvacetiletého Dumase přicházející do Paříže se silnou ambicí stát se spisovatelem. Od nelehkých začátků, kdy pracoval jako písař, se mu podaří prosadit svou hrou Jindřich III. v divadle Comedy Francaise a stává se pařížskou celebritou a uznávanou osobností tehdejší kulturní společnosti. V druhé části poznáváme Dumase jako čtyřicetiletého muže, jenž svým vypravěčským uměním vydělal obrovské sumy peněz, avšak svou nepříliš zodpovědnou povahou nadělal také neméně velké dluhy. Až v tomto pokročilém věku se sbližuje se svým prvorozeným synem Alexandrem, kterého výborně zahrál J. Kačer, a uvádí ho do společnosti. Závěrečná část nazvané Smrt Porthose ukazuje Dumase staršího v posledním roce jeho života, kdy jeho sláva upadá, finanční zdroje jsou vyčerpány, v touze opět povznést své jméno navazuje bláznivá a jednostranná přátelství s podivnými individui a nebýt jeho starostlivého syna, skonal by v bídě a osamocen. Co se týká Menšíkova herectví, mám poměrně rozpačité pocity, neboť se nemohu zbavit dojmu, jako by ivančický rodák hrál sám sebe v jeho obvyklé žoviální poloze, na druhou stranu jeho výkon je natolik živelný a temperamentní, že tento dojem dílu na kvalitě pranic neubírá. Ve vedlejších rolích se objevil J. Langmiler jako Dumasův objevitel a ředitel zmíněného divadla, J. Štěpánková jako jeho první žena Kateřina, D. Medřická coby spřátelená spisovatelka George Sandová a mnoho dalších velmi známých jmen. Tento trojdílný životopisný film je poměrně věrnou kopií, pochopitelně podrobněji a detailněji vyprávěnou, o rok mladšího Kachyňova filmu Tajemství velkého vypravěče, kde Dumase ztvárnil M. Štěpánek.(2.4.2018)

  • topi
    *****

    Jedno z nejlepších zpracování Jaroslava Dietla. V hlavní roli třídílného filmu se představí nespoutaný živel Vladimír Menšík a jeho ztvárnění Alenandra Dumase staršího je absolutně věrohodné, on ho ani nemusel hrát, on jím byl! V prvním díle přijíždí do Francie jako dvacetiletý mladík a začíná si podmaňovat francouzská divadla. Ve druhém díle je už jako čtyřicetiletý slavný spisovatel a dramatik na vrcholu své kariéry a peníze, které vydělává, ihned mizí za jakýkoliv rozmar, který si Dumas usmyslí. Představuje se zde i jeho syn v podání Jana Kačera, kterého začíná učit psát. Nekončící večírky, pití, krásné ženy, ale vše Dumas vyvažuje obrovskou pílí a hned od časného rána už sedí za stolem a píše a píše. Třetí díl zahrnuje posledních pár let Dumasova života, kterého se za žádnou cenu nechce vzdát a stále si namlouvá, že ho stáří nedostane a snaží se stále psát, jezdit z divadlem po vesnicích, chodit po večírcích bavit šlechtu svými historkami, až tento neskutečný bohém umírá v posteli u svého syna. To, co předvedl Vladimír Menšík nejen na smrtelné posteli, bylo absolutní herectví, kdy se do své postavy opravdu ponořil, souzněl s ní a úplně se jí podřídil. Myslím, že ji ani nemusel tak hrát, Vladimír Menšík měl s Alexandrem Dumasem společnou stejnou náturu, kdy oba do poslední chvíle života chtěli bavit lidi a chtěli, aby je lidi měli rádi a nezapomněli na ně. U obou představitelů to tak dopadlo a v srdcích lidí, kteří je měli rádi zůstanou po několik generací navždy. Ještě bych citoval věty Alexandra Dumase z konce druhého dílu, které říká svému synovi, o tom, kdy o sobě může člověk prohlásit, že se stal spisovatelem. " Až budeš moct psát každý den; ne, líp, až budeš muset psát každý den, v jakékoliv situaci, ať už na slavnosti nebo na lodi, v bitvě nebo milostném rozpoložení, ve strachu i v radosti, v bolesti, ale i ve vítězství, potom o sobě můžeš říct - jsem spisovatel. " A o tom to celé je!!!(11.1.2017)

  • belldandy
    ****

    Tohle je vůbec nejlepší seriál Jaroslava Dietla (Lze-li u třídilné série u seriálu vůbec mluvit). Za dobrým vyzněním tohoto díla stojí dva dobré předpoklady: Menšík je Dumas a Dietl je Dumas. Oba mohli najít dobrý důvod pro ztotožňění s touto postavou a díky tomu je vyznění této málonákladné TV-hry nakonec tak věrohodné. Menšík dokázal Dumase zahrát jako živelného génia i kariéristu, jehož osud je fraškovitý i tragický zároveň. Ve scénách, v nichž Dumas svému synu vypráví, o tom, že fikce je důležitější než skutečnost, mám pocit vyjádřil Dietl i své životní kredo. Vyprávět příběhy bylo pro Dumase, Dietla a také Menšíka to nejdůležitější bez čeho nedokázali žít. Umělecká kvalita děl Dumasových, stejně jako Dietlových, je sporná. Morální stanovika jimi také rozhodně zastávat nechtěli. Ale skoro všechny prozařuje umanutá chuť vyprávět lidem příběhy a přinutit je, aby naslouchali.(8.11.2004)

  • sportovec
    *****

    Pozoruhodný život rozporuplného vypravěče s nepopiratelným talentem a rozmáchlou rukou zanechal mimo rozsahem mimořádného a kvalitou krajně rozporuplného díla po sobě i pověst o pozoruhodné osobnosti. Hugův a Balzacův vrstevník inspiroval svou hravou neotřelostí a roztomile prezentovanou nezodpovědností k jednomu ze životních výkonů i dva často spolupracující Čechy Múzy Thálie. Oba Jaroslavové - Dietl i Dudek - se tužili a protože svým elánem nakazili i ty ostatní a podařilo se jim pro svůj záměr získat také knížete českých herců, letos dvacet let mrtvého Vladimíra Menšíka, vzniklo dílo, které dodnes vyráží dech. Dech ovšem vyráží i to, že tato bezriziková sázka jistoty na nadčasovou kvalitu dodnes nebyla digitalizována a převedena na DVD nosiče. Proč by také, když je impertinentně černobílá. Její přednosti ještě víc vyniknou při srovnání s filmovou verzí téhož námětu a stejného scénáristy i neméně dobrého režiséra Karla Kachyni nazvanou poeticky TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE. Ani dva Štěpánkové najednou nestačili na jednoho Menšíka. Mnoho někdy znamená také výrazně méně.(2.12.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace