• sportovec
    *****

    Pozoruhodný život rozporuplného vypravěče s nepopiratelným talentem a rozmáchlou rukou zanechal mimo rozsahem mimořádného a kvalitou krajně rozporuplného díla po sobě i pověst o pozoruhodné osobnosti. Hugův a Balzacův vrstevník inspiroval svou hravou neotřelostí a roztomile prezentovanou nezodpovědností k jednomu ze životních výkonů i dva často spolupracující Čechy Múzy Thálie. Oba Jaroslavové - Dietl i Dudek - se tužili a protože svým elánem nakazili i ty ostatní a podařilo se jim pro svůj záměr získat také knížete českých herců, letos dvacet let mrtvého Vladimíra Menšíka, vzniklo dílo, které dodnes vyráží dech. Dech ovšem vyráží i to, že tato bezriziková sázka jistoty na nadčasovou kvalitu dodnes nebyla digitalizována a převedena na DVD nosiče. Proč by také, když je impertinentně černobílá. Její přednosti ještě víc vyniknou při srovnání s filmovou verzí téhož námětu a stejného scénáristy i neméně dobrého režiséra Karla Kachyni nazvanou poeticky TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE. Ani dva Štěpánkové najednou nestačili na jednoho Menšíka. Mnoho někdy znamená také výrazně méně.(2.12.2007)

  • topi
    *****

    Jedno z nejlepších zpracování Jaroslava Dietla. V hlavní roli třídílného filmu se představí nespoutaný živel Vladimír Menšík a jeho ztvárnění Alenandra Dumase staršího je absolutně věrohodné, on ho ani nemusel hrát, on jím byl! V prvním díle přijíždí do Francie jako dvacetiletý mladík a začíná si podmaňovat francouzská divadla. Ve druhém díle je už jako čtyřicetiletý slavný spisovatel a dramatik na vrcholu své kariéry a peníze, které vydělává, ihned mizí za jakýkoliv rozmar, který si Dumas usmyslí. Představuje se zde i jeho syn v podání Jana Kačera, kterého začíná učit psát. Nekončící večírky, pití, krásné ženy, ale vše Dumas vyvažuje obrovskou pílí a hned od časného rána už sedí za stolem a píše a píše. Třetí díl zahrnuje posledních pár let Dumasova života, kterého se za žádnou cenu nechce vzdát a stále si namlouvá, že ho stáří nedostane a snaží se stále psát, jezdit z divadlem po vesnicích, chodit po večírcích bavit šlechtu svými historkami, až tento neskutečný bohém umírá v posteli u svého syna. To, co předvedl Vladimír Menšík nejen na smrtelné posteli, bylo absolutní herectví, kdy se do své postavy opravdu ponořil, souzněl s ní a úplně se jí podřídil. Myslím, že ji ani nemusel tak hrát, Vladimír Menšík měl s Alexandrem Dumasem společnou stejnou náturu, kdy oba do poslední chvíle života chtěli bavit lidi a chtěli, aby je lidi měli rádi a nezapomněli na ně. U obou představitelů to tak dopadlo a v srdcích lidí, kteří je měli rádi zůstanou po několik generací navždy. Ještě bych citoval věty Alexandra Dumase z konce druhého dílu, které říká svému synovi, o tom, kdy o sobě může člověk prohlásit, že se stal spisovatelem. " Až budeš moct psát každý den; ne, líp, až budeš muset psát každý den, v jakékoliv situaci, ať už na slavnosti nebo na lodi, v bitvě nebo milostném rozpoložení, ve strachu i v radosti, v bolesti, ale i ve vítězství, potom o sobě můžeš říct - jsem spisovatel. " A o tom to celé je!!!(11.1.2017)

  • PollyJean
    ***

    Velmi zajímavé je srovnávání s o rok mladším filmovým bratříčkem - Tajemstvím velikého vypravěče. Trilogie je klasické televizní dílo, adaptace románu, zatímco film využívá svého výsostného jazyka, i za cenu výraznějších dějových zkratek (někdy velmi trefných - například házení květin z podia neustále se měnícím favoritkám). Několik scén zůstalo téměř doslova stejných (narození syna), jiné jsou v Tajemství mnohem silněji vypointovány (první předčítání, soud, smrt). Trilogie měla mnohem více času na vykreslení peripetií Dumasova života, ale popravdě, vše podstatné se vešlo i do filmu. Hudba zde není uvedena (ani v titulcích), ale tipla bych, že autorem je L. Fišer. Zmínku zaslouží i kostýmy, které jsou zde autentičtější než u Tajemství. Idiny svatební šaty jsou naprosto strašné a herečce vůbec nesluší, dobově jsou ale přesné. A samozřejmě, hlavní představitel. Vl. Menšík hraje opravdu výborně, ale někdy mu to ujede do žoviálního baviče, do až moc rustikálního, sedláckého typu. Na ostatní mnoho prostoru nezůstalo a že se jich v malých roličkách vystřídal slušný počet...(1.10.2018)

  • Aky
    *****

    Koncert Dudka, Menšíka a Dietla. Tak jako Dumas říká, že král bude už navždycky takový, jakého ho on napíše, a ne takový, jak ho chtěla stvořit historie, stejně tak je pro mne Dumas takový, jako ho stvořili tito tři pánové. Ochutnáte-li libovolných deset minut, bezmála čtyři hodiny se k ničemu jinému nedostanete.(17.10.2005)

  • Tommassi3
    *****

    Že bych si nechal ujít minisérii výborného dua Jaroslavů Dudek, Dietl pojednávající o mém milovaném romanopisci, totiž autorovi legendárních Tří mušketýrů Alexandru Dumasovi starším, kterého si navíc s ohromnou sobě vlastní chutí zahrál nesmírně přesný a vpravdě skvostný Vladimír Menšík ?? Ani potřetí určitě ne !! Zvláště když Alexandr Dumas starší přes tu technickou nekvalitu platí za absolutní vrchol Dietlovy i tuzemské dramatické tvorby.. Mluvit zde o castingovém kiksu může jen blázen, protože Menšíka s kreolem Dumasem pojila i nepopiratelná vizuální podoba, mimo té řekněme třeba charakterové, když prostě slovo vypravěč ukazuje vícero svých významů.. Dokonale nadčasová záležitost, autentičtejší než život sám, která obnažuje pravdu o Menšíkově hereckém rozsahu a genialitě, byť herec film zkrátka sám nikdy neudělá.. Jak kdysi řekl E.F. Burian: "Dejte mi devět Menšíků a já rozbořím Prahu.." ;)(12.9.2015)