Jáma a kyvadlo

Po Havranovi, který ve mě nechal hořkou pachuť v ústech, jsem obden zasedl k další Cormanovce. Velice pozitivní pocit získaný z tohoto vynikajícího hororu by se dal tedy označit jako z poloviny překvapivý, jelikož vše ostatní, až na zmiňovanou prvotní zkušenosti s tvůrci, dávalo naději pro nevšední hororový zážitek - ať už je to inspirace samotným tvůrcem žánru E.A.Poem, charismatickým, charakteristickým a obdivuhodným Vincentem Pricem a také dobou, v němž byl tento snímek vyroben, jelikož je to ideální čas pro hrůzostrašné příběhy, které ještě díkybohu postrádají digitální efekty, ale zároveň už mají svou technickou kvalitu. I to způsobilo, že téměř po celou dobu sledování jsem měl nepříjemný tlak na plicích ( i když si nechci připustit, že by to způsobil film, takže to svaluji na nezdravý posez :-)) a v rámci možností jsem se i trochu bál, komorní atmosféra tajemného paláce byla totiž vskutku děsivá. Škoda, že v závěru se vytratí strach z neznámého a celou závěrečnou pasáž bych si dovedl představit trochu, lépe řečeno úplně, jinak. I tak ale mohu počítat Jámu a kyvadlo mezi ty nejlepší horory co znám a k pěti nechybělo zas tak moc. (10.03.2006)

Asi vybočuji z řady, ale potom, co jsem viděla tento film na hodině Anglo-americké literatury, nechápu, co dělá v červených barvách. Zaprvé, s Poem tohle nemá co dočinění. Zadruhé, celý scénář je psán stylem "postavička A si všimne, že je něco v nepořádku, vyběhne na chodbu, běží hradem, připojují se k ní postavičky B, C a D, všichni doběhnou na druhý konec hradu, zjistí, že nic nevyřeší, a rozejdou se" opakovaného asi tak 10x za sebou. A konečně zatřetí, výkon Vincenta Price mi rozhodně nepřišel dokonalý, spíše tragikomický. Tenhle film má (minimálně dnes) prostě blíže ke komedii než hororu. (02.03.2010)

Krása! Roger Corman mě po House of Uher opět nadchl a řádně vyděsil. Takhle krásně děsivá atmosféra se dnes již bohužel nevidí. Vincent Price jako vždy omračuje svým výkonem. Závěr je skutečné psycho. Skutečně hrůzný film. Kam se hrabou všichni ti burýtos a snuff řezníci. Takový film neztratí (alespoň pro mě) na působivosti ani za tisíc let. (20.09.2010)

Jámu a kyvadlo považuju zato nejlepší co z Cormana a Price vypadlo. Neuvěřitelně atmosférické, dobře pormyšlené a Price je prostě ďábel. Knihu ani povídku jsem nikdy nečetl(ale viděl jsem s tímhle už 4 filmy:-)). a prostě tohle je nejlepší. Je pravda že film dneska už nevystraší, ale Corman je prostě Corman. (14.07.2010)

Poe stojí a padá s náladou, kterou ve svých prózách ve verších - jinak se jeho povídky charakterizovat nedají - vyvolává; to ostatní je buď triviální, nebo zcela nicotné (říkám s určitou nadsázkou). Filmař s touto výchozí výstrojí ducha nevystačí. Film naopak stojí a padá do značné míry s příběhem, jsa příběhem sám (opět řečeno s nadsázkou). Spojit dva takovéto "živly" do sourodého celku není snadné. Je to o to obtížnější, oč snadněji a samozřejměji působí dosažený výsledek. Metoda, zvolená Cormanem, je téměř virtuózním vrcholem takovýchto snah. Propracovaná fabule, scénograficky přeplněná rekvizitami gotického románu a doplněná celou sérií nečekaných zvratů, vyúsťuje do zážitku, jehož citové podhoubí se blíží k tomu, které nabízí literární předloha. Lichotivější kompliment pro takto nesnadný případ nelze použít. Nabídnu proto ještě jednu - neméně svůdnou - paralelu: české filmové a televizní - zejména zemanovské - adaptace francouzských verneovek. Řekl bych, že v obou případech je dosažená úroveň srovnatelná, ač oba tvůrčí přístupy vycházejí z odlišných, velmi různorodých zdrojů. (20.10.2007)