Režie:
Michael CrichtonScénář:
Michael CrichtonKamera:
Gene PolitoHudba:
Fred KarlinHrají:
Richard Benjamin, Yul Brynner, James Brolin, Norman Bartold, Victoria Shaw, Alan Oppenheimer, Dick Van Patten, Linda Gaye Scott, Majel Barrett (více)Obsahy(2)
Vítejte na hřišti pro dospělé, které je navrženo tak, aby uspokojilo všechny vaše představy, a kde jsou realističtí roboti naprogramováni na romantiku... násilí... cokoli. Vítejte ve Westworldu! Podnikatelé Peter Martin (Richard Benjamin) a John Blane (James Brolin) přijíždějí strávit dovolenou v zábavním parku imitujícím Divoký západ, kde nechybí tanečnice, hromadné barové rvačky ani přestřelky, ale všechno je bezpečné a neškodné. Když je však Blane postřelen robotem (Yul Brynner) a záhy umírá, Martin zjišťuje, že se něco příšerně zvrtlo. Všichni lidští provozovatelé jsou mrtví a roboti vyvražďují návštěvníky v tomto sci-fi thrilleru od scenáristy a režiséra Michaela Crichtona (Jurský park). (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (125)
Tu je zreteľný Crichtonov typický rukopis. Tvorca technických thrillerov, ktorý tak rád kĺbi tému "zhmotnené sny za hranicou sci-fi verzus ľudský faktor", teda čoho by sme boli schopní, no nie sme na to pripravení, sa tu začal pohrávať s myšlienkou akéhosi zábavného parku, ktorú tak spopularizoval a dotiahol do monštróznych rozmerov v preslávenom Jurskom parku, a pre svoju víziu zábavného dobrodružného sci-fi s jasným vyššie zmieňovaným posolstvom sa mu podarilo získať slušné herecké osdenstvo. Lebo predstava, že by ma mal prenasledovať a naháňať android s tak chladným a mrazivým pohľadom, aký mu prepožičal Yul Brynner, je naozaj skľučujúca pri každom pomyslení na tento film. ()
Nebýt toho, že mě roboti sami o sobě zneklidňují – toho kuchyňského nevyjímaje – byla by první třetina filmu docela příjemná komedie. Natěšení lidé všech věkových kategorií, směřují do jednotlivých sekcí Delosu, zatímco z reproduktorů se stále dokola ozývá ujištění Nothing can go wrong. Ovšem ve chvíli, kdy vstoupí na scénu pistolník v černém, člověku úsměv spadne. Tehdejší filmové triky se s dnešními pochopitelně nedají srovnávat, ale přesto je Westworld poměrně přesvědčivý. Jde o první celovečerní film, ve kterém byly využity digitální technologie pro pixelizaci obrazu – snímky, složené z viditelných čtverečků, byly použity ve scénách, kdy svět vidíme očima Gunslingera. Pozoruhodná je i myšlenka infekce „centrální mechanickou psychózou“, která se šíří od robotů nižší úrovně (chřestýš) k těm dokonalejším (humanoidní androidi), až nakonec zkolabuje celý systém a zničí jak „uživatele“, tak „adminy“. Škoda jen, že Michael Crichton nedokázal odolat pokušení filmařských klišé (zpomalené záběry při rvačce v saloonu) a nevhodných pokusů o symboliku („plačící“ antická busta), a scénáristicky neošetřil logické kotrmelce příběhu. Naopak Yul Brynner v roli nelítostného Gunslingera už nemohl být lepší. Poselství snímku je zcela zřejmé: obava, že na konzumní způsob života lidé nakonec doplatí, že jsou hranice, za které by člověk ve vlastním zájmu neměl zajít, že jsou sny, které se nemají plnit ani o Vánocích, a že stroj je dobrý sluha, ale zlý pán a ještě horší protivník. ()
Po režijní (TV) prvotině Pursuit podle vlastní předlohy si ještě režijně nezkušenej Pan spisovatel natočil Westwood podle vlastního scénáře a řemeslně to opravdu nezvládnul. Trestuhodně nevyužil potenciál námětu, lokací i robotickýho pistolníka. Námět ale patří k tomu nejlepšímu, co se v 70. letech za velkou louží zrodilo a spolu s atmosférou snímku na mě film udělal velkej dojem. Tak zajímavý sociálně kritický sci-fi aby člověk pohledal, a to nejen ve své době. Zaplaťte si 1 000 babek za den v zábavním parku, kde si můžete užít s androidkami nebo si zastřelit či probodnout mečem pár robotů. Uvědomili si sami sebe a nesnesli jejich vraždění stále dokola? Pistolník Yul Brynner je něco jako Scar z BSG skříženej s Terminátorem s termovizí a slušným sluchem? To on je hlavní hvězda. Prakticky nemluvící a s kamenou tváří, za kterou se může skrývat cokoliv. Významově by snímek snesl srovnání i s Romerovou klasikou NotLD, akorát se zástupci smetánky v hlavní roli. Místo propracované psychologie čekejte zaměření se na ironii toho všeho. Korunu tomu nasadila poslední přeživší vězenkyně na konci. Film byl nominován na SF ceny Hugo, SFWA, Saturn a jde o v anglofonní části vesmíru velmi známej film, na kterej najdete narážky v mnoha dílech včetně Červeného trpaslíka (thx gjjm, už jsem si ty epizody a nějaká další díla dohledal). SF fanoušci by si Westwood neměli nechat ujít. ()
Nápad opravdu zajímavý ale Crichton zde dokazuje, že psaní mu šlo přeci jen lépe než režírování. Nápad mi zde přišel trestuhodně nevyužítý a Yul Brynner tu je prostě jen proto, že se objevil v "Sedmi statečných" a popravdě to, že tu vypadá úplně stejně mi přišlo jako nechtěná parodie. Zpracováním velice slabá sci-fi. ()
Se svou novodobou adaptací prakticky vůbec nesrovnatelné. Zde tedy téměř to samé téma, zaměřené hlavně, ale nejen na část komplexu zvanou Westworld. To se mi líbilo, že se ukázalo i trochu z dvou dalších oblastí. Jen jsem nepochopil, jaký mělo význam soustředit se na víc postav najednou, když pouze jediná byla opravdu důležitá. A popravdě, ani tak nebyla kdo ví jak dobře napsaná, nedozvěděli jsme o ní, respektive o něm, vůbec nic. Film mě osobně nebavil, protože se v něm většinu času nic moc nedělo a když, nijak to neposouvalo děj. A přisuzovat náhlé šílenství robotů skoro doslova „nějaké chybě“, to mi taky nepřijde moc chytré. 50% ()
Galerie (69)
Zajímavosti (23)
- K natočení filmu Crichtona údajně inspirovala návštěva Disneylandu, kde viděl jízdu Piráti z Karibiku, na níž jej uchvátily její animatronické postavy. (ClintEastwood)
- Na záběry s chřestýšem bylo použito celkem deset hadů - čtyři pro záběry plazícího se hada a šest plazů na záběry pro hada útočícího. Natáčení neprobíhalo zrovna snadno, protože chřestýši se chovali o poznání méně agresivněji, než tvůrci předpokládali. Michael Crichton ve své knize Cesty (Travels) dokonce píše, že jedno nešťastné syčící stvoření (ve snaze přimět je k větším výkonům) na rozpálené poušti málem upekl - had se však stal ještě více malátným. (Fingon)
- Jde o první celovečerní film, ve kterém byla využita digitální technologie CGI (Computer-generated imagery, počítačem generovaná grafika) pro pixelizaci obrazu. Snímky, složené z viditelných čtverečků, byly použity ve scénách, kdy kamera zabírá svět očima Gunslingera (Yul Brynner). (vesper001)
Reklama