Dobrý ročník

Workoholik, milionář a sobec v jedné osobě se vrátí na místo, kde trávil své dětství, nenápadně sbalí jednu místní děvu, která se s ním cicmala, ještě když byl malej capart, jo btw taky potká svoji sestřenku, kterou samozřejmě bude mít hnedka rád a spolehne se na její korektnost a znalost v oboru, rozhodne se, že to tady prodávat nebude, že se na tom hezkým rozpadajícím se baráčku s přilehlejma pohnojenejma vinicema usadí a bude tu šťastně žít až do smrti se svojí láskou, a k tomu si bude připíjet extra kvalitním vínečkem a hrát se svým vinařem tenis. A to si jako myslíš Scotte, že ti to sežeru i s navijákem? A ještě se k tomu budu smát něčemu, co si říká humor? NE! Jedno velké klišé zabaleno do romanticko-komediálního hávu. Nebýt dobrého Russela, nebyl by to ani průměr. (18.08.2008)

Francouzská poezie, anglický humor, úžasně pomalé tempo, sbírka okouzlujících klišé, excelentní kamera, prchavé kouzlo v místě, kde se zastavil čas, kouzelná Provence. NIC překvapivého ani převratného ve vývoji postav nebo příběhu, ale během promítání vám hraje kolem úst OVÍNĚNÝ úsměv.... Riddley spojil vláček nezapomenutelně vtipných scén-u bazénu, autíčko, burza, tenis, elegantní odchod ráno poté, škorpióni, kde každý vagón veze svůj náklad po příjemně vyhřátých kolejích. Magnifique. (28.04.2007)

Předem jsem rád, že A Good Year není jen o víně. V době, kdy si dát osm škopků s kamarády z mokré čtvrti je nemilosrdně postaveno jako barbarský protipól k vypití pár lahvinek bílého ve společnosti distingovaných přátel, co si pak myslí, že jejich stolice je voňavější a kdy se, především ve vyšší střední vrstvě, vyrojilo spoustu samozvaných someliérů, co v červeném víně poznají buket přezrálé skořice, sběr na jižním svahu hnojeném kuním trusem a cukrovku majitele vinice, aby si k němu vzápětí objednali colu, začínám být na cokoliv s vinnou tématikou krapet alergický. Ridley nijak nevybočuje z klasických schémat romantických filmů o napravených cynicích, chválit ho za malebné obrazy z Provence je zbytečné, když dobře víme, že pod jeho patronací by vypadaly dobře i scenérie hnědouhelných dolů a tak za co hlavně zaslouží pochvalu, je to, jak z jeho snímku sálá nenucený optimismus a pobídka k užívání si prostých chvil života. Poválejte si jako degustátor Dobrý ročník chvíli na patře a pak ho buď vyplivněte a nebo si jej nechte kolem srdce projít až do žaludku. Záleží jen na vás.. (22.08.2011)

Nikdy bych nevěřila, že Russel Crowe může působit pohodově (uznávám ho jako skvělého herce, ale nikdy mi nebyl moc sympatický), ale zde pod vedením Ridleyho Scotta, který si taky docela žánrově odskočil od svého "průměru", mě neuvěřitelně překvapuje. Po shlédnutí Dobrého ročníku snad nemůže zůstat jediný člověk, který by nechtěl navštívit Provence a zjistit, jestli ty vinice ve skutečnosti vypadají tak, jako na plátně a jak ve skutečnosti chutná a voní všechno to francouzské víno. (06.05.2007)

Moc příjemná záležitost, někde na pomezí tří a čtyř hvězdiček, ale už jen kvůli té francouzské atmosféře si tenhle snímek průměrné hodnocení nezaslouží... Ridley Scott se nám rozhodl představit v trochu jiném světle a místo fenomenálních bitev vsadil na dlouhé záběry jedné vinice a krásného Provence. A co naplat, podobně jako u jeho akčních kousků, i tady mu to naprosto žeru... (29.05.2007)