Taegeugki hwinalrimyeo
Putá vojny
Taegukgi: The Brotherhood of War
Brotherhood
Režie:
Je-gyu KangKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
Dong-joon LeeHrají:
Dong-gun Jang, Bin Won, Eun-joo Lee, Hyeong-jin Kong, Min-ho Jang, Jae-hyeong Jeon, Kil-kang Ahn, Yoon-hee Jo, Yoon-min Jeong, Taek-ha Hwang, Dong-bin Park (více)Obsahy(1)
Skupina archeologů najde kostru, která je identifikována jako ostatky Lee Jin-seoka. Potíž je ovšem v tom, že Lin Jin-seok nezemřel, nýbrž se ve zdraví dožil požehnaného věku. Zato jeho bratr, Jin-tae, zmizel v korejské válce. Vracíme se do minulosti, píše se rok 1950. V době vypuknutí války oba bratři narukují a jsou odveleni na frontu. Jin-tae uzavře se svými nadřízenými dohodu -- pokud vykoná dostatečný počet hrdiských činů, pošlou jeho mladšího bratra dříve domů. Starší bratr se tedy účastní všech misí, zatímco svého sourozence div neudusí návalem bratrské lásky a péče. Potom ale Jin-tae padne do nepřátelského zajetí... (Film+)
(více)Recenze (403)
jedna hvězda za předvedené akce, bohužel, těch politických keců je tam více než v politrukově příručce za dob Stalina a je mi uplne jedno, ze tam nadávají komunistům a mohou se podělat z američanů, fanatismus jako fanatismus. Film jsem nakonec dokoukal jen s tlacitkem forward, nebylo se na co dívat. Bohužel, Korejci mají zjevně doteď komplex a nějaké usmíření se svými severními sousedy a se svou společnou historií v nejbližší době opravdu nehrozí. Zajímavé je, že SK jim vadí, ale s Japonskem jsou kámoši. Přitom Japonci se k nim zachovali možná ještě hůř. A s tvrzením, že SK vyvolala válku bych brzdil, komunisti vyhráli volby a JK je neuznala. No nic. Čekal jsem aspoň náznak vstřícného gesta, nekonalo se. Mi to přišlo fakt jak propagandistický filmeček ke třetí světové a to hodnocení znamená, že 85% lidí tady má úplně pošahaný vkus. Lidi .. myslete u toho, když tam dáváte ty hvězdičky. ()
Výborný válečný film. Dějově velmi obsáhlý, čemuž odpovídá i délka filmu. Zpočátku zobrazuje klidné období před válkou, počátek války plný strachu a nejistoty, poté spoustu brutuální akce a to všechno prošpikované emotivním a krutým osudem jedné rodiny a především dvou bratrů. ()
Přespříliš patosu proloženého válečnýma scénama, které místy nudí. Líbílo se mi propadnutí zabíjení u jinak obyčejného civilisty a jeho návrat zpět mezi normálně uvažující. Výkon obou "bratrů" byl velmi solidní, ale přehrávání až divadelní ostatních mi vadilo. Stopáž hrající si na velkofilmy také nepomáhá. ()
Hm, tak do tvou tretin jsem byl unesen, pak to zacalo dost upadat, a to po vsech strankach. Kdyby se rejza chytnul za nos a ubral aspon 20 minut, mohlo to byt luxusni a se Spielbergem srovnatelne. Hudba je jak pres kopirak z Ryana, potazmo Medal of Honor a hlavne hraje porad dokola ta stejna skladba. Vizualni efekty jsou chvilemi dokonale, jindy zase jak z beckoveho snimku. Zkratka cele to nejak hapruje a pritom to melo tak skvely potencial ze zacatku. 3,4* ()
Pohľad na odvrátenú stranu kórejskej vojny, hrôzy a nenávisť. Versus rodina a mier. Ako prosté. ()
Kórejský vojak Ryan na nečakane vysokej úrovni.Zábery z bojov šialene dobre nasnímané,chýbalo mi len ako neznalému ,lepšie uvedenie do histórie toho obdobia. ()
Tenhle film mě dostal. Jeden z nejpůsobivějších válečných filmů vůbec. Dědula na konci mě dostal a mě přitom asi něco spadlo do oka. ()
klasika... sever proti jihu.+ válečné zločiny + trochu toho srdíčka nacionálního.... ()
Skvelý film zobrazujúci psychológiu vojny. Akurát mi vadili miestami superhrdinské vlastnosti hlavných hrdinov, ktorý prežívajú pod paľbou v nepriateľských liniách bez zbrane. ()
Netušil jsem, že někdo natočil film o korejské válce z pohledu korejce. Když oddělím bojové scény (které jsou skvělé) a ty civilní (které jsou hodně klišé) tak musím říct, že za prvé pět * za druhé tři *. Tak nějak jsem nepochopil, proč se bratr dal ke komunistům, když první část filmu do komunistů každému nadával. Ale možná jsem to přehlídl. Za mě jasné čtyři! ()
Nevěřil jsem že uvidím nějáký lepší válečný film než Zachrante vojína Ryana,leč povedlo se.Skvělé válečné scény,poutavý děj,emoce cloumají divákem každou vteřinou.Ten mladší bráška mi ale připadal jako pěkný měkoń,který nedokázal snést krutost válečné vřavy a tak jsem spíše fandil staršímu a to i poté co přešel k nepříteli.Ty jihočínské svině taky potřebovaly dostat trochu na prdel.Film to byl ale opravdu vyjímečný ()
Film si hraje na drama a zároveň se mění při akčních scénách v nehoráznou tupost. Kopíruje osvědčené postupy ze starších snímků a vůbec mi nejde do hlavy, co dělá na 175. příčce. K čemu je výprava, efekty a to všechno, když se pod tím vším skrývá něco, co mě nezaujme ani po pobytu v rekreačním centru s důchodci..... ()
Výborný biják z pro mne neznámé korejské produkce... naturalisticky ztvárněné válečné scény jsou bez chyby!!! ()
S filmom Saving Private Ryan je to porovnateľné len témou. Tam kde dáva majster Spielberg do bojových scén príbeh, invenciu a originalitu, nachádzam u tohto filmu len tupé opakovanie bojových scén v zákopoch. Dve hodiny dookola ako na poškriabanej gramoplatni. Citový náboj je u Spielbergových postáv oveľa výraznejší, tu mi bolo jedno čo sa tým postavám deje. A hlavne: U Spielberga som cítíl tú hrôzu keď sa ulicami šinul nemecký TIGER, keď všetko na pláži OMAHA kosili nemecké guľometné hniezda, v tomto filme mi bolo stále jasné, že to je len film. ()
Asi najlepší juhokórejsky film, ktorý som zatiaľ videl. Občianska vojna vojna, ktorá vyústila v rozdelenie Kóreje pozdĺž 38-smej rovnobežky (ale to si možete prečítať na wikipédii). Vrelo odporúčam všetkým milovníkom Bratstva neohrozených, Pacifiku, Zachráňte vojáka Ryana alebo Mashu. ()
Bohužel ma ten film nechytil tak ako iné vojnovky aka Ryan... ()
Krasny pribeh dvou bratru a zaroven syrove podani valky.Jeden z mych oblibenych valecnych filmu.Silny zazitek ()
Pouta války je takovej nenápadnej film, který kdysi dávno vyšel na DVD (pouze s titulky) a nedávno prošuměl na Primě a to je škoda, protože nám ukazuje korejskou válku v trochu jiném světle než třeba Mash. Z technického hlediska není filmu téměř co vytknout, davové scény, exploze, všudepřítomná roztrhaná těla, to vše dokonalé, skoro jako by jsme sledovaly asijké vydání Vojína Ryana. Zajímavý je i vývoj mezi bratry, kde se uděje nejeden nečekaný zvrat. Jediné co mě trochu vadilo, hlavně v první půlce, klasické otřepané KDO JE KDO, bohužel u asijských filmů to nikdy jiné nebude. ()
Spíš 2,5*. Tohle že má být korejský Ryan? Pche. V patosu a slzdojících scénách, ze kterých člověk dostane akorát tak kopřivku, ho dalece překonává, v zobrazení válečné vřavy se mu nevyrovná. Směrem vzhůru jsem zaokrouhlil jen za odvahu, se kterou se nebáli do filmu začlenit persekuce jihokorejců proti vlastním obyvatelům, kteří se - domněle či skutečně - zapletli s režimem KLDR. ()
Když vám řekne jeden člověk, že viděl fajn film, mávnete nad tím rukou. Když to řekne deset lidí, začnete se o ten film zajímat. Když to říkají všichni, musíte ten film mít. Přesně takové to bylo s Tae Guk Gi alias Brotherhood of War. O korejském Vojínu Ryanovi se vyprávěly hotového pohádky, takže když jsem ho dostal do ruky, nechal jsem ho preventivně pár týdnů odležet, protože přehnaná očekávání jak známo škodí. Dneska možná lituji, že jsem tak dlouho váhal. Předně bychom měli uklidit do propadliště dějin tu hlášku o Vojínu Ryanovi. Režisér Kang Je-Gyu určitě Ryana viděl a některé scény nejsou Spielbergovu opusu nepodobné, ale to je především výrazným zneužíváním ruční kamery a vůbec válečným peklem. Kromě jen minimálně příbuzného bratrského motivu (který je v Ryanovi úvodním impulzem) nemají ty dva filmy po dějové stránce nic společného. Tae Guk Gi v tomhle ohledu hollywoodského bratrance přestřeluje o pár námořních mil, zatímco Ryan je spíš komorním příběhem několika chlápků, který se velkolepě tváří čistě kvůli okolnostem (vřavu druhé světové války nelze natočit úsporně ;), Tae Guk Gi je epos celou svojí duší a solidní stopáž 140 minut se vám bude zdát podezřele krátká na to, co všechno se ve filmu seběhlo. A přitom to začíná naprostou idylkou roku 1949, kterou si plnými doušky užívají dva bratři, každý po svém. Jin-Seok studuje a chystá se na vysokou, zatímco jeho starší brácha Jin-Tae leští boty a sní o vlastním obchodě. Vzdal se studií, kvůli zaopatření rodiny a brzo se bude ženit, takže patřičný respekt rodinnému jménu musí zajistit především Seok. Ještě než k tomu dostane příležitost se však stane něco nemilého. Naplno ječící sirény ohlašují válku mezi Severní a Jižní Koreou (naši hrdinové samozřejmě stojí na té jižní, nekomunistické straně). Seok je odveden a když se Tae s nehynoucím ochranářským instinktem snaží běh věcí zvrátit, skončí taktéž ve vlaku plném odvedenců. Vyhlídky jsou nemilé a životem neošlehaný Seok dost těžce snáší první hodiny bojového nasazení (chvíle kdy kolem něj létají střepiny granátů, metráky hlíny a různé kusy lidských těl, které ještě před pár minutami patřily jeho novým kamarádům). Tae se rozhodne bojovat s vojenskou mašinérii její vlastní zbraní, poté co mu seržant řekne, že existuje způsob jak poslat jeho bratra domů. Stačilo by vyhrát Medaili cti (nejvyšší možné vojenské ocenění) a za zásluhy by pak Seok mohl domů. Bez ohledu na to jestli je to blaf či ne, se Tae začne pouštět do sebevražedných misí a drtí nepřítele s odhodláním Johna Ramba. To se bohužel neobejde bez následků, protože válka je týmová záležitost a na chyby jedince často doplácí jeho okolí. Mezi oběma bratry tak poprvé bují hádky na ostří nože. Poprvé a zdaleka ne naposledy. Je to s podivem, ale to co jsem odvyprávěl je ani ne třetina filmu a skutečně jen velké intro, kterým vás Kang uvede do příběhu epických proporcí. Všechno stojí a padá na vztahu mezi Taem a Seokem a věřte, že válka dokáže i pevným bratrským poutem pořádně zacloumat. Oba mají sice to štěstí, že veškeré nástrahy bitevních polí úspěšně přežívají, ale zůstat naživu a vidět kolem sebe tu spoušť je mnohdy větším trestem než pomalu umírat v agónii, jako tolik jejich kamarádů... a bude to ještě horší. Upřímně nechápu, jak se Kangovi podařilo za pouhých třináct milionů dolarů natočit takhle přesvědčivou (=očitrhající) vizi válečného konfliktu. Až na několik skřípajících součástek (nálet letadel, některé krvavé efekty - obojí vykazuje příliš razantní zásah počítačových triků) budete vyjeveně zírat na to, kolik lidí se před kamerou pohybuje a co všechno stihne vybuchovat a hořet v téhle válečné peci. Tae Guk Gi se s ničím nepáře a pokud v Ryanovi nebo Black Hawk Down byly okamžiky, kdy jste si říkali, že takhle nechutně realisticky se asi fakt umíralo, uštědří vám korejská válka lekci z toho jak moc se liší hollywoodská korektnost a snaha o realistické zobrazení válečného mlýnku na maso. Přitom nejde o nějaké prvoplánové strašení malých dětí, Kang chce jenom předvést, že tehdy se s tím ani jedna strana nemazala a i když hrdinové stojí proti komunistům, nedá se říct, že by scénář jedné nebo druhé straně nadržoval. Na obou jsou často pěkní sviňáci a lidé umírají po tuctech bez ohledu na to jakou mají uniformu. Na Tae Guk Gi se tak rozhodně nekouká nejpříjemněji. I proto, že Kang dokázal velice sugestivním způsobem vypíchnout ty nejtemnější aspekty celého konfliktu (měl při tom docela honičku, takže vám občas přijde, že přechody mezi jednotlivými tématickými celky by mohly méně "kodrcat") a jestli vás doprostřed příběhu nevtáhne jeho scénář nebo naléhavá kamera (během akčních scén pro někoho možná až příliš naléhavá), určitě to zvládne ústřední herecká dvojice, které věříte i tu nejzapadlejší emoci, schovanou za nevinným odplivnutím. Cesta, kterou obě postavy urazí během těch dvou hodinek, je neuvěřitelná (bohužel to v mém případě platí doslova a to je taky důvodem "ne-úplně-maximálního" hodnocení, poslední dějový zvrat Kang prostě a jednoduše neustál tak bezchybně jako ty ostatní) a to všechno se odehraje na pozadí největšího válečného střetu v korejské historii (lepší učebnici dějepisu najdete těžko). Kangův film má v sobě hodně sentimentu a klišé, ale nikdy vám nepřestane přesvědčivě do ucha šeptat, že válka je svině. A nemusí to dělat žádnými okatými podpásovkami. Stačí prožít pár minut ve společnosti tohohle filmu a pochopíte, proč byste tohle nikdy nechtěli prožít a proč stále spousta filmařů této látce věnuje tolik pozornosti. Tae Guk Gi stojí někde na pomezí mezi typickým protiválečným filmem a hollywoodskou filmovou válkou zosnovanou na efekt. Otevřeně se nehlásí ani k jedné barikádě, ale kdo umí naslouchat, určitě si své poselství odnese. Snímek slavil v zemi svého vzniku obrovský úspěch a já se už teď těším na Kangův další film, protože Tae Guk Gi je po všech stránkách vyspělé dílo člověka, který ví, co chce sdělit a umí to brilantně natočit. S filmy jako Tae Guk Gi se nemůžeme divit, že Jižní Korea diktuje filmové Asii tempo. Jsou technicky uhrančivé, divácky přitažlivé a jsou o "něčem". Vražedná kombinace. 90% () (méně) (více)