Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ilicka
    ****

    Krásné, důvtipné avšak předlouhé. Audrey Hepburn je úžasná, její přišerná angličtina a přecitlivělé vystupování květiářky Lízy ostře zakontrastovaly s postavou mladé princezny, která se z ní vyloupla po tvrdém výcviku samolibého šovinisty profesora Higginse. Obdivuju ji a její slovní přestřelky s Higginsem, avšak po tři hodiny se těžce obdivuje jediná postava, proto nemohu dát nadšených pět hvězd. U mnoha (dlouhých) muzikálových výstupů jsem totiž netrpělivě podupávala nohou a prosila o jejich konec, což se mi u muzikálu často nestává. Ale ty, Audrey jsi byla vy-ni-ka-jí-cí!!!(28.12.2008)

  • Zíza
    *****

    Já... stále se usmívám. Není to takové to culení, kdy máte pocit, že vám prasknou panty a budete mít pusu doslova od ucha k uchu. Ne, je to příjemný úsměv, něžné jiskření v očích. Snad že by to značilo spokojenost? Nu, i to je možné. Tak jak jsem se dopracovala k 5*? Ze začátku jsem Lízu nemohla vystát - slyšet, vidět, jak vyvádí; to bylo něco otřesného. Vážně! Což znamená, že Audrey obstála a svou roli perfektně ovládla. Pro mě na jejím hereckém výkonu stojí celý film, bez ní - kde by byl? Co mě dále uchvátilo, byly ty úchvatné dialogy, tak krásná hra s jazykem! Higginsova matka je úžasná dáma a nebyla bych proti ji mít za tchýni :) A ten konec... Bez vylévání tlukoucího svalového orgánu. Bez velký proslovů a objímání a ujišťování, že od teď už bude všechno je dobré, skvělé, s velikou láskou. Čehož si velmi cením. Dalším plusem byly kostými, obzvláště na dostizích - ty famózní klóbrci :) jediné, co mě nudilo, byly zbytečně dlouhé písně. Chtěla jsem se pohnout dál, aspoň o krůček a oni stále opakovali tytéž věty. Já tomu opravdu rozumím hned na poprvé, myslela jsem si a div, že nezačala skřípat zubama :-D A film dostává 5* - to hlavně za ten úsměv a vnitřní klid.(1.3.2009)

  • Krissty
    *****

    Žila jsem v tom, že muzikály patří na jeviště a když se zfilmují, není to ani zdaleka takový požitek.. Ovšem u tohoto díla se to povedlo více než obstojně. Poutavý příběh je doplňován skvělou hudbou a mnohdy vtipnými a zajímavými dialogy.. Postava Lízy v podání Audrey Hepburn dokáže být tak rozkošně sprostá a o pár minut později slušně vychovaná dáma. A samozřejmě i Rex Harrison, který je velmi charismatický a mnohdy tak úžasně nevychovaný a hrubý.. Je mě trochu mrzí, že Audrey neměla možnost zpívat.. Myslím, že by i tohle (stejně jako všechno ostatní) zvládla lépe než na jedničku! :) A jedním z největších plusů je to, že songy jsou chytlavé, pamatuji si je a hrají mi ještě pořád v hlavě. To je podle mě u muzikálů jeden z nejdůležitějších faktorů, který je zde splněn na 100% :)(24.12.2011)

  • Hal_Moore
    *****

    My Fair Lady je mým prvním setkáním s muzikálovým žánrem, kterému jsem se dlouho vyhýbal. Měl jsem tak trochu obavy, jak na mě zapůsobí snímek, kde postavy z ničeho nic začnou tančit a zpívat, a to většinou v pasážích, které děj dopředu buď neposunují vůbec, nebo jen nepatrně - a stávají se tak jen jakousi "kulturní vložkou". Mé obavy se ukázaly býti lichými, neboť tyto pasáže mi vůbec nevadily. Hodně tomu pomohly herecké výkony, hlavně Audrey Hepburnové, kterou jsem v My Fair Lady "potkal" poprvé. Celá zápletka se točí okolo "vylepšení" osobnosti a je nádherné sledovat a především poslouchat rozdíly mezi spisovnou čistou angličtinou a angličtinou se silným londýnským přízvukem. Velice mě překvapilo, že i přes své stáří si film uchoval mladistvý vzhled a já se u něj bavil více než u většiny filmů ze současnosti.(14.10.2007)

  • Oskar
    *****

    Těžko předstírat, že v My Fair Lady je všechno, jak má být. Rex Harrison se "osvědčil" už v divadle a protože Cary Grant profesora Higginse hrát nechtěl, došlo na něj i ve filmu. K mému žalu. Zato s Audrey Hepburnovou se to má tak: v divadle Lízu Dolittleovou hrála Julie Andrewsová a to, že nebyla obsazena do filmu, vyvolalo vlnu nevole u všech od Harrisona až po odborný tisk. Dodnes to nechápu. Řízná Andrewsová by byla jistě přesvědčivá květinářka, ale uvěřili bychom jí přerod v okouzlující princeznu? Zcela určitě ne. Vnitřní křehkost a plachost je to, co dělá z Audrey nejlepší možnou představitelku Lízy. Protože ta hra není o frankensteinovské touze udělat z ordinérní fuchtle zdánlivě slušnou lidskou bytost. Líza taková uvnitř celou dobu je, jen je třeba zbavit ji vnějšího nánosu vulgarity, který se na ni přilepil na ulici. Obávám se, že tento základní omyl profesora Higginse nakazil i tehdejší diváky broadwayské verze, jinak si to neumím vysvětlit. Takže mám-li nějaké výhrady k obsazení, netýkají se Audrey, ale Rexe Harrisona. No, naštěstí to nic nemění na kouzlu filmu. Na těch nádherných nápadech (dostihy v Ascottu, Lízino snění při písni Jen se těš, pane Higgins!...) a vtipných dialozích. 100%(23.2.2003)

  • - Názov filmu sa neobjaví v žiadnom dialógu, ani v žiadnej piesni. (TheRoller)

  • - Adresa 27A Wimpole Street v Londýne (adresa profesora Higginsa) v skutočnosti neexistuje. (TheRoller)

  • - Remastering filmu, který v roce 1994 začal Robert A. Harris, se neobešel bez problémů. Titulky na začátku filmu byly digitálně obnoveny použitím zbytku zachovaného filmu. Několik snímků muselo být obnoveno naskenováním 65 mm negativu filmu, většinu filmu bylo však možno obnovit přímo z negativu z kamery. Zvuk se dochoval jen na magnetické pásce, která byla nakonec digitálně obnovena a použita mimojiné k vytvoření moderního systému 5.1. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace