Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (576)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Velký útěk je bezesporu velký film těžící hlavně z dost v té době známých jmen, na které se prostě chodit do kin muselo. Dále také z určitě neméně kvalitního zvukového doprovodu. I když celý film vlastně táhne jedna jediná melodie, a to zase tolik nemám rád. Udělat pecku a pak tím provlíknout celý film a tvrdit, jak je zvuková stránka geniální. No ale dobře. Co se týče příběhu, tak na něm už nic zvláštního vcelku není. No jasně, je to největší útěk všech dob v dějinách filmové kinematografie odehrávající se za válek, ale furt je to jenom útěk. Nějaká myšlenka, nějaký plán a nakonec nějaké uskutečnění a nic víc. Důležité n a tom filmu je ale fakt, že se na něj dobře kouká a výborně šlape, i přesto že má 172 minut. A to ani nemusí mít bůhvíjaké válečné scény aby dokázal zaujmout. Stačí si jenom šlapat do rytmu melodie, kterou slyším ve filmu každou chvíli a je mi fajn. ()

Hrabka 

všechny recenze uživatele

Až příliš zdlouhavé, především pobyt ve "vězení" mohl být kratší. Jak se šťastlivci dostanou ven, tak už je to o poznání zajímavější. Samotný vězeňský tábor působí docela směšně, když si tam vězni jen tak pobíhají a dělají si téměř, co chtějí. Sice je ve filmu zdůrazněno, že se jedná o tábor spravovaný Luftwaffe, kteří jsou hodně mírní oproti Gestapu a SS, ale stejně to chvílemi vypadá jako dětský tábor, kde se mimo jiné třeba slaví svátky se vším všudy. Útěk se podařil ztvárnit velmi dobře, ale teprve pak se rozjede nejzajímavější část filmu. Je to něco jako v českém filmu "Copak je to za vojáka", jenže tady je to naostro. No a kdo by neměl rád napětí vyvolané uprchlíky a "honícími psy". Velmi dobrý film, ale jelikož mě nedokázal zabavit po celou dobu, tak hodnotím jen 4*. 85% ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Žádný z těchto gentlemanů nepatří mezi mé vyslovené oblíbence, a celkově tento druh mužské poetiky mi není vlastní. Film si drží veliký odstup, není osobní v žádném slova smyslu a nenabízí mi tak možnost se napojit na probíhající emoce. Repetitivní hudební motiv mi šel silně na nervy a celkově je to ten druh soundtracku, na který si příliš nepotrpím. Inu, mohla bych ještě pokračovat, ale už jsem dala myslím dostatečně najevo, že tento film není mým šálkem kávy. Největším překvapením tak bylo, když můj tatínek, který si je podle obličeje schopen splést Scarlett Johansson s Cate Blanchett, u scény na vlakovém nádraží vykřikl: "To vypadá jako Ducky!" a jak se po krátkém vyšetřování ukázalo, tak to skutečně mladý a štramácký Ducky, čili David McCallum, byl. Respektuji tento film jako klasiku a jako odkaz ke skutečným událostem, ale nic víc. ()

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Klasika. Starý válečný film se spoustou známých a kvalitních herců bez hlavního představitele. Všichni mají rovnoměrně rozložené role. Tak trochu neprávem je s tímto filmem zmiňován hlavně Steve McQueen, který mě teda nenadchl. Ano, komediální talent by tam byl a snad by mu slušela i nějaká komedie, ale více mě zaujal Richard Attenborough a hlavně James Garner. Ti přesvědčili o svém odhodlání a nadhledu každým pohledem nebo gestem. Skvěle zapamatovatelný ústřední motiv Elmera Bernsteina řadím hned vedle takových velikánů, jakými jsou Addisonův Příliš vzdálený most a Arnoldův Most přes řeku Kwai. Samotný útěk je proveden napínavě a po celé tři hodiny jsem nepocítil náznak nudy. To se mi naposled stalo u Tenkrát v Americe. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Parádní válečný snímek založený na skutečné události. Místy zbytečně zdlouhavý a v rozporu s tehdejší realitou - líčen až příliš komediálně a Němci jsou tu vykresleni jako neschopní trotlové, navíc až příliš humánní. Ovšem závěr filmu, jakoby chtěl toto moje tvrzení vyvrátit, je skutečně velmi syrový, přičemž nemusí být vidět ani kapka krve (narozdíl od dnešních filmů). Slavnými a legendárními herci se to tu jen hemží, takže o kvalitní herecké výkony tu není nouze. Občas se divák musí i zasmát, takže celkový dojem je na 4*. Poznámka: Pokud vám byl jeden z Angličanů v táboře povědomý a nemohli jste si vzpomenout, kde hrál, a v závěrečných titulcích jste našli jméno Gordon Jackson, tak je to přesně ten herec, který později ztvárnil George Cowleyho - šéfa Ci5 v seriálu Profesionálové. ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Steve McQueen pozdržel celou produkci požadavky na úpravu scénáře, aby jeho Hilts 'The Cooler King' byl více akční. (džanik)
  • Sandy 'Intelligence' MacDonald (Gordon Jackson) měl reálný vzor v poručíku George Harshovi (1910-1980), velmi dobrém kamarádovi Wallyho 'Tunnel King' Floodyho. Harsh pocházel z amerického Jihu, ke konci 20. let se stal závislý na alkoholu a zapadl do skupiny recidivistů přepadávající z dlouhé chvíle obchody. V říjnu 1928 při přestřelce v obchodě zabil Harsh jeho majitele Willarda Smitha. Byl odsouzen k trestu smrti, ale po přiznání jeho komplice Richarda Galloglyho soud změnil verdikt na doživotí v zařízení Bellwood (Atlanta City). Harsh pocházel z bohaté rodiny a ta se pokoušela pro svého příbuzného vymoci milost, tu mu udělil guvernér státu Georgia v roce 1941. Po propuštění, aby se vyhnul vlivu bývalých kompliců, zamířil do Kanady a sloužil jako zadní střelec u Kanadského královského letectva (RCAF). Tři roky strávil jako válečný zajatec, podílel se na "Velkém útěku", ale před jeho realizací byl s dalšími devatenácti podezřelými vězni přemístěn do lépe zajištěného tábora Belaria. Po válce Harsh prodával knihy a podnikal v lesnictví. V roce 1971 napsal biografickou knihu Lonesome Road. Na Štědrý večer roku 1974 se pokusil zastřelit, ale přežil. Brzy byl stižen mrtvicí, následovalo přátelské gesto Wally Floodyho, jenž ho se svou ženou ubytoval ve svém domě v Torontu. Harsh se ve zdravotnickém zařízení v Sunnybrooku zotavil, ale osudnou se mu stala další mrtvice, kterou na začátku roku 1980 nepřežil. (džanik)
  • Většinu vězňů účastnících se velkého útěku vybrali hlavní organizátoři z mnoha zájemců losem. Tři Čechoslováci byli za mimořádné zásluhy při organizaci útěku zapsáni na seznam bez losování: Arnošt Valenta byl na sedmém místě, Bedřich Dvořák třináctý a Ivo Tonder dvacátý. Valenta učil budoucí uprchlíky základům němčiny a češtiny (útěk do Švýcarska byl možný jen přes tehdejší protektorát); Dvořák před válkou pomáhal svému strýci-krejčímu, proto vedl podzemní dílnu, kde vězni šili civilní obleky. (ajaxx)

Reklama

Reklama