Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MISSha
    ****

    Taková realistější verze Pocahontas- okleštěně řečeno. Nový svět se vstřebává pomalu, ale zato s dlouhotrvajícím účinkem. Je to rozvláčné, melancholické a lyrické dílo, které vypráví sílu lásky a ukazuje nám krásy přírody. Film není pro každého, zvlášť' pro toho, kdo očekává akční řežbu. Naprosto oprávněná oscarová nominace pro kameramana Emmanuela Lubezkiho. 77%(20.11.2012)

  • D.Moore
    *****

    Další Malickova obrazově-hudební symfonie. Novosvětská. Skvělí herci (Colin Farrell mě rozhodně překvapil, ovšem od chvíle, kdy se na plátně objevil Christian Bale, jsem si na něj ani nevzpomněl), nádherná příroda snímaná dokonalou kamerou, dost možná nejlepší Hornerův soundtrack vůbec, režisérův čarovný cit pro detaily... Všechno funguje tak dokonale, jak jen to je možné. Další krásně poetický film, který nenudí, a po němž je mi vždycky tak příjemně na duši.__P.S. Zajímal by mě prodloužený director´s cut.(23.7.2011)

  • Lima
    *****

    Nádhera. Malickův poslední film oplývá tak působivou poetickou silou, že jsem mu schopen odpustit i místama zkratkovité vyprávění, kdy je divák nucen si hodně domýšlet. Zatímco v ´Tenké červené linii´ mi promluvy hlavních postav k sobě samým někdy doslova vadily, zde mi, za asistence čarukrásných poetických záběrů přírody a lidí v ní, seděly jak prdel na nočníku a perfektně dotvářely plynutí příběhu. Malick rozdíly mezi anglickými přistěhovalci a indiány jen tak naťukává, nehraje si s historickými fakty, pouze vypráví příběh lásky, její síly, která je tu výrazně hmatatelná i bez použití sexuálních scén, pouze skrze vzájemného se dotýkání a střídmých polibků. Hornerova hudba, ruku v ruce s motivy od Mozarta a Wagnera, dokáže svou působivostí vyvolat husinu po zádech a herecky tu exceluje půvabná představitelka princezny Pocahontas, se svým drtivě okouzlujícím úsměvem. Tenhle film nepatří na monitory počítačů. Tenhle film PATŘÍ do kin, velevážení manažeři Warner Brothers!!! Jeden z nejlepších filmů roku 2005.(10.4.2006)

  • Niktorius
    ****

    Nový svět není nuda, není to kamerové cvičení, ale není to také snímek natočený dle příručky pro tvorbu hollywoodských velkofilmů. S tak pěknou výpravou, v(d)ěčným námětem a silnými hereckými tahouny v podobě Balea a Farrela mohl Terrence Malick klidně nějaký kasy trhající flák natočit, ale není to jeho styl. Nevypráví o horoucích citech, nebaví bitevními scénami - místo toho sleduje své postavy kamerou neznající jeřáby ani nájezdy a nechává nás proniknout od jejich niter. Nový svět je lyrika obrazu a zvuku, která žádá od diváka dávku vnímavosti a nehodlá jej vést za ručičku, není to však nabubřelé umění pro umění zoufale se vzpírají vše pokusům o vniknutí do svého světa. Chce to jen pořádně otevřít oči a dívat se. _____Pátá hvězda na spadnutí...(19.10.2008)

  • Radek99
    ****

    Přestože Terrence Malick točí v podstatě stále dokola o tom samém a jediném, jedna věc se změnila, Malick pomalu přestává točit pro diváky a začíná točit jen pro sebe. Je to v principu čirá lyrika, když předtím se jeho filmy daly považovat za vyhraněně lyricko-epické. Malickovy filmy do této doby byly o sdílení i sdělení, nyní tu ovšem zůstalo jen sdílení a opouštění epické složky je zjevnou cestou od diváka. Formálně je v Novém světě stále zřetelný Malickův úchvatný umělecký rukopis, jen se zásadně změnila teplota barev, teplé odstíny předešlých filmů (nejvýrazněji v Nebeských dnech) vystřídaly ty studené, zůstaly typické kamerové jízdy a vlnící se tráva, nádherná hudba, Malick stále promlouvá především silou obrazů než slov, vypráví pomalu, až meditativně a důležitým faktorem je u něj kontemplace. Přibyla ale melancholie a jakási emoční clona pramenící z hlubokého vnitřního smutku. Typickým prvkem je také komentář a vnitřní monology hlavních postav, přičemž přestává být důležité rozdělení na pásmo vypravěče a pásmo postav a vše se trochu slívá. Škoda až přespříliš rozvolněné stopáže a některých pasáží vprostřed snímku, kdy jsem se vysloveně nudil, bez nich bych byl opět fascinován. Fascinován nádherným příběhem o střetu civilizací, lyrickou skladbou o největším z citů, nadčasové a svým dobovým ukotvením tolik symbolické etudě o lásce, filmové milostné lyrice. Ta byla vpravdě nádherná, leč nemohu se zbavit dojmu, že sám autor by měl být trochu uvážlivější při volbě poměru délky a lyričnosti svého filmu...(10.1.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace