Nový svět

Pokud jste viděli Tenkou červenou linii, dosaďte si místo Američanů a Japonců Kolonisty a Indiány a navíc přidejte romantickou linku. Vnitřní monology postav jsou podle mě napsány mnohem lépe. Malick má opravdu mimořádný talent pro zachycení atmosféry a nálady postav pomocí přírodních záběrů. Navíc nádherná hudba (zase ten Wagner jako u Excaliburu) a Q'Orianka Kilcher, která působila neobyčejně sympaticky a vyzrále. Update 11.12.2008: Přidám jednu hvězdu, čistě proto, že dle mého si film zaslouží červenou. (02.03.2007)

Krásná lyrická love story, ve které nejde ani tak o historické reálie jako spíš o city a emoce. Vyzdvihnout musím i excelentní výkon Q'Orianky Kilcher, která leckdy zastiňuje i své zkušenější kolegy. Malick natočil "jiný" historický film než na jaké jsme zvyklí. Jiný ovšem neznamená špatný, právě naopak. (19.09.2007)

Navzdory mizernému slovenskému dabingu sa to nakoniec dalo pozerať. Pri tej dĺžke som to zvládla na dvakrát, no do konca filmu som sa nevedela celkom zmieriť s jeho zvláštnym umeleckým poňatím... no oceňujem, že bolo v istom zmysle odvážne netradičné vzhľadom na asi očakávané ambície takéhoto filmu. Celkovo vnímam Nový svet ako film viac atmosférický než dejový. (16.10.2010)

Vzhledem k tématu a příslušnému názvu filmu se dalo očekávat strhující, velkolepé, triky oslňující dobrodružství s monumentálními bitvami podpořenými hektolitry krve. To by ovšem nesměl režírovat Terrence Malick. Jeho tenká červená linie mě silně lezla na nervy. Filozofie a válka nešly tak docela dohromady. Ovšem tady to funkční je. Nový svět, nová kultura, noví lidé, sem tam nějaké ty vnitřní hlasy, láska velebená až do oblak (naprosto strhujícím a svojským způsobem) a kvalitní snímek je na světě. V žádném případě nuda. Kdo tohle tvrdí, je naprosto mimo. New World má neskutečnou poetickou sílu, která spolu s nádhernou kamerou vytváří neopakovatelně silný divácky prožitek. Zkratkovité vyprávění je věc výtečná. Alespoň nedělá režisér z diváků totální idioty a nechává trochu té kreativity také na nich. Prapodivný střih se dá odpustit a málo akce je naprosto pochopitelné. Obával jsem se zbytečně. (08.03.2007)

Nádhera. Malickův poslední film oplývá tak působivou poetickou silou, že jsem mu schopen odpustit i místama zkratkovité vyprávění, kdy je divák nucen si hodně domýšlet. Zatímco v ´Tenké červené linii´ mi promluvy hlavních postav k sobě samým někdy doslova vadily, zde mi, za asistence čarukrásných poetických záběrů přírody a lidí v ní, seděly jak prdel na nočníku a perfektně dotvářely plynutí příběhu. Malick rozdíly mezi anglickými přistěhovalci a indiány jen tak naťukává, nehraje si s historickými fakty, pouze vypráví příběh lásky, její síly, která je tu výrazně hmatatelná i bez použití sexuálních scén, pouze skrze vzájemného se dotýkání a střídmých polibků. Hornerova hudba, ruku v ruce s motivy od Mozarta a Wagnera, dokáže svou působivostí vyvolat husinu po zádech a herecky tu exceluje půvabná představitelka princezny Pocahontas, se svým drtivě okouzlujícím úsměvem. Tenhle film nepatří na monitory počítačů. Tenhle film PATŘÍ do kin, velevážení manažeři Warner Brothers!!! Jeden z nejlepších filmů roku 2005. (10.04.2006)