Nový svět

Malick nabral na poetickosti, baladovosti, monumentálnosti celý film je doslova plný sentimentu, jednoduchý a pritom tak zložitý. Tak ako vidno na hodnoteniach, buď jedna-dve, alebo štyri-päť hviezdičiek. Proste film, ktorý sa buď zhnusí, alebo zostane dlho v pamäti. Asi najmenej slov pripadajúcich na minútu a celých 150minút je akoby bez slov, pretože herci, úžasná príroda, doslova šiesty zmysel a krása kamery dokážu vyrozprávať slová jednoduchým záberom kamery, dotykom alebo pohľadom. Treba mať však veľa trpezlivosti, správnu náladu, bez stresu a hlavne neodporúčam pozerať pod osemnásť. 75%. (24.10.2006)

Legenda o Pocantohas v demýtizovanom podaní (okrem iného tiež v tom, že zobrazuje aj jej neskorší život, ktorý značne narúša romantickosť oklieštenej legendy). Malick v svojom typicky meditatívnom, hypnoticky pomalom plynutí obrazov s uvoľnenou kostrou príbehu a úmyselnými informačnými medzerami (strih viackrát dôležité okamihy preskakuje a necháva ich vykreslenie čisto iba na divákovu predstavivosť) na kontraste dvoch kultúr vykresľuje svoj záujem o rozštep medzi Matkou Prírodou - jej krehkosťou, nevinnosťou a čistotou v protiklade s deštrukčnými sklonmi príslušníkov "civilizovaného" sveta. Úchvatná kamera s dlhými zábermi na panenskú krajinu a jej dietkami, podkreslená krásnou hudbou (Horner do soundtracku zakomponoval aj Wagnerov "Das Rheingold") výtvara magicky príťažlivú lyrickú symfóniu pomaly sa vpíjajúcu do divákovej mysle, aby s hlasným príchodom Angličanov bolo narušenie harmónie o to evidentnejšie. Podprahové voiceovery hlavných postáv citlivo vystihujú najdôležitejšie prvky režisérovej cesty tak k oživeniu legendy, ako zároveň aj z dnešného pohľadu žiaľ iba ideálom vývoja kultúry, ktorá by dokázala mierumilovne koexistovať so svojím okolím (a aj sama so sebou). (26.01.2006)

Krásná lyrická love story, ve které nejde ani tak o historické reálie jako spíš o city a emoce. Vyzdvihnout musím i excelentní výkon Q'Orianky Kilcher, která leckdy zastiňuje i své zkušenější kolegy. Malick natočil "jiný" historický film než na jaké jsme zvyklí. Jiný ovšem neznamená špatný, právě naopak. (19.09.2007)

Film, který je spíš o přírodě než o Pocahontas. Když mu odpustím že se zase nedrží skutečnosti a John Smith zase randí s Pocahontas, je to perfektni snimek. Vic naturalisticky filmeček jsem ještě neviděl. Když se na tenhle film díváte, máte pocit, jak by k vám ta příroda promlouvala. Skvěle vykresleny vztahy lidí k lidem, i lidí k přírodě. I když se mi nelíbil trochu moc urychlený začátek, zbytek to vynahradil. A jakemu jinemu filmu mám dát dobré hodnocení, když ne tomu, kde jsou moji hrdinove z detstvi a kteri me nenudi ani dnes? + jako perlička je účast Christiana Balea, mého "dvorního" herce.. Hodně dobré 4 (spíš už hranice 4 a 5, takže 83%) (25.03.2009)

Ani jakožto velký příznivec Tenké červené linie nejsem tímto podivným kouskem umění očarován. Pohádková, ale přitom dospělá, místy i krutá výprava do "nového světa" sice nabízí vytříbený vizuál se vskutku nádhernou kamerou velebící si v těch nejpěknějších scenériích, ale její poloprázdná narace a nedobře fungující dramatičnost přínáší jen slabý zážitek z děje. Malick se zaměřuje na něžné, mimoslovné vyprávění o lásce, oprošťuje se od standardní konstrukce filmu a místo ní servíruje volně plynoucí lyriku - pomalé vlny, na kterých je třeba nechat se unášet. Při tomto konceptu ve spojení s téměř tříhodinovou režisérskou verzí je obrovským úspěchem, že film vyloženě nenudí. Vždy je kam se dívat, často je, co prožívat a občas je něco, nad čím se zamyslet. Bohužel mé nároky na prvotřídní film jsou vyšší... 7/10 (12.07.2013)